Hlavní obsah
Analytická geometrie
Kurz: Analytická geometrie > Kapitola 1
Lekce 5: Rovnice kolmic a rovnoběžek- Rovnoběžky a jejich rovnice
- Rovnoběžky a jejich rovnice (2. příklad)
- Rovnoběžky a jejich rovnice (3. příklad)
- Kolmice a jejich rovnice
- Rovnoběžky a kolmice zadané rovnicemi
- Zapisování rovnic kolmic
- Zapisování rovnic kolmic (2. příklad)
- Zapisování rovnic rovnoběžek a kolmic
- Směrnice rovnoběžných přímek
- Směrnice kolmých přímek
- Průsečíky přímek odvozené z rovnic
Rovnoběžky a jejich rovnice (2. příklad)
V tomto videu určíme, které dvojice přímek zadané přímkami jsou rovnoběžné. Vytvořili: Sal Khan a Monterey Institute for Technology and Education.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
V zadání se nás ptají, které z těchto
přímek jsou rovnoběžné. Máme tady tři přímky zadané rovnicemi. Zopakujme si: přímky jsou rovnoběžné, když
jsou to dvě různé přímky, které se nikdy neprotnou. Jinými slovy jsou to přímky, které
mají stejnou směrnici, ale aby byly různé, tak mají různý průsečík s osou y, když si je představíme v soustavě
souřadnic. Tak se pojďme na ty tři přímky podívat a zkusme si spočítat jejich
směrnice. Přímka a, já si to opíšu sem dolů, y se rovná tři čtvrtiny x minus čtyři. Vidíme, že přímka a je rovnou zadaná už v
tom směrnicovém tvaru, ve kterém se nám to dobře vyčítá, kx plus q, kdy k je ta hledaná směrnice a
q je průsečík s osou y. Takže v tomto případě je tedy k rovno tři
čtvrtiny a q, průsečík s osou y, je minus čtyři. Pojďme na ty další dvě přímky. Přímka b, opět si to tady opíšu, čtyři y minus
dvacet se rovná minus tři x. Tak co teď s tím? Nejlepší bude asi zase to dostat do toho
směrnicového tvaru, ze kterého to jednoduše vyčteme. Osamostatníme si y tak, že přičteme
20 k oběma stranám. 4y se rovná minus 3x plus 20. Vydělíme čtyřmi, dostaneme y se
rovná minus tři čtvrtiny x plus 5. Vidíme že k, tedy ta naše směrnice, jsou minus tři
čtvrtiny, průsečík s osou y je 5, takže vidíme, že přímka a a přímka b rozhodně
nejsou rovnoběžné, poněvadž mají rozdílné směrnice. Zbývá nám ještě přímka c. C je
tedy minus tři x plus čtyři y se rovná 40. Opět, osamostatníme si y, takže přičteme 3x, 4y se rovná 3x
plus 40, vydělíme čtyřmi a dostaneme y se rovná tři čtvrtiny x
plus 10. Takže směrnice jsou tři čtvrtiny, průsečík
s osou y v bodě 10. A teď vidíme, že přímka b tedy není rovnoběžná
ani s jednou, protože směrnice je minus tři čtvrtiny, ale přímka a i c mají
směrnici tři čtvrtiny a navíc mají rozdílné průsečíky s osou y, takže o nich
můžeme prohlásit, že jsou rovnoběžné. Kdyby tady to q bylo taktéž shodné, tak by to
byla jedna a tatáž přímka a ne dvě rovnoběžné. Ale jelikož mají stejnou
směrnici a různé průsečíky s osou y, můžeme říct, že rovnoběžné jsou tedy přímky a a c.