Hlavní obsah
Kurz: Funkce > Kapitola 6
Lekce 3: Vlastnosti kvadratických funkcí- Tvary a vlastnosti kvadratických funkcí
- Vyčti informace z grafu kvadratické funkce
- Vlastnosti kvadratických funkcí: strategie
- Řešený příklad: Předpis a vlastnosti kvadratických funkcí
- Vrchol a osy symetrie paraboly
- Určování konstant kvadratických funkcí
- Vlastnosti kvadratických funkcí
- Graf paraboly ve všech tvarech
- Porovnávání maximálních bodů kvadratických funkcí
- Porovnávání kvadratických funkcí
- Zakreslování grafů kvadratických funkcí
Tvary a vlastnosti kvadratických funkcí
Různé tvary, do kterých si můžeme upravit kvadratickou funkce umožňují rozeznat různé vlastnosti této funkce. Zde si ukážeme, jak si upravit rovnici f(x)=x²-5x+6, abychom určili vrchol a osu takto zadané paraboly. Tvůrce: Sal Khan.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
Máme tady kvadratickou funkci f(x) se rovná x na
druhou minus 5x plus 6. A my bychom si ji rádi dneska převedli do dalších tvarů,
které nám podají nějaké nové informace. Chtěli bychom ji převést do tvaru, ze kterého
bychom dokázali vyčíst průsečíky s osou x, grafem této kvadratické funkce bude parabola,
tedy kde bude protínat osu x, ve kterých bodech. A pak bychom chtěli ještě
najít tvar, ze kterého vyčteme minimální hodnotu funkce f(x), neboli zaměříme-li se
zase na tu parabolu, ze kterého vyčteme souřadnice vrcholu té paraboly této funkce. Takže jenom pro představu, když si to třeba takto
načrtnu, tady budu mít nějakou parabolu, tak my bychom chtěli najít ty průsečíky s osou
x této paraboly a potom minimální hodnotu funkce, tedy souřadnice vrcholů paraboly. To video si zastavte a zkuste si to sami.
A my teď na to půjdeme zase jako vždy společně. Když hledáme průsečíky s osou
x, tak y-ová souřadnice, v tomto případě, nebo hodnota y, hodnota funkce,
je v těchto bodech nula, takže stačí tuto pravou stranu položit rovnu nule a pak
už s tím budeme zacházet jako s kvadratickou rovnicí. A asi bude nejjednodušší rozložit si to na součin
a z toho vyčíst ty kořeny a tím pádem i průsečíky s osou x. Už to známe, a krát b se má rovnat
6 a a plus b se má rovnat minus 5. Vidíme, že součin je kladný, tedy a a
b budou mít stejná znaménka, ale součet je záporný, takže budou obě dvě záporná. Určitě mi dáte za pravdu, že se nám tady bude
hodit minus 2 a minus 3, takže by to vlastně bylo x minus 2 krát
x minus 3 je rovno nule. My si tu funkci můžeme přepsat jako f(x)
je rovno x minus 2 krát x minus 3. To je ten další tvar, do
kterého jsme to chtěli dostat. Kdy bude toto nulové? Abychom tedy měli ty průsečíky. Když se buď
jedna nebo druhá závorka u toho součinu bude rovnat nule. Takže když x minus dva se bude rovna nule
nebo x minus tři se bude rovnat nule, takže když x bude rovno dvěma
nebo x bude rovno třem. Teď jsme našli pomocí tohoto
tvaru průsečíky s osou x. Můžeme si to zkusit
tady rychle načrtnout. Takže tady budeme mít 1, 2, 3, 1, 2, 3. Toto je naše osa x. Toto je naše osa y se rovná f(x). A víme, že ta parabola bude
protínat osu x v bodech 2 a 3. To je tady takto. Pojďme ještě na ten další tvar, o
kterém jsem mluvila, ze kterého vyčteme souřadnice vrcholu té paraboly, která bude
tady někde na tom grafu. A na to použijeme
takzvané doplnění na čtverec. Já to tady budu dělat hodně
rychle a nebudu to dopodrobna vysvětlovat. Takže pokud vám doplnění
na čtverec nic neříká, máme na to tady hodně videí, tak si to
v klidu projděte vlastním tempem a pak se k tomuto videu vraťte. Chceme doplnění na čtverec, takže
f(x) se bude rovnat x na druhou minus 5x, tady ještě něco bude, takže si
tu plus šestku dám tady. No a já bych chtěla tady doplnit na
čtverec, takže tady budu potřebovat přičíst nějakou hodnotu, abychom nezměnili
tady tuto rovnost, tak když tady něco přičteme, tak buď to přičteme
i k levé straně, toto úplně tedy dělat nechceme, ale druhou možností tedy je, že když
tady něco přičtu, tak to tady ještě znovu odečtu. Teď použiji to doplnění na čtverec. Pokud vám to nic neříká, ještě jednou, koukněte na jiná videa. Takže, tady je koeficient minus 5. Potřebuji polovinu z toho koeficientu, což je minus
5 polovin, a to umocním na druhou. Takže minus 5 polovin na druhou. To je dvacet pět čtvrtin. Takže tady budu přičítat
dvacet pět čtvrtin. A tady je zase na
konci odečtu, abych nezměnila rovnost. Takže toto můžu přepsat, když už jsme si doplnili na čtverec. Tady tuto
svorku můžu přepsat jako x minus 5 polovin to celé na druhou, a tady máme plus
6, to je 24 čtvrtin minus 25 čtvrtin + 24 minus 25 je minus jedna čtvrtina. Pokud toto bylo rychlé, koukněte na jiná videa. A
teď už jsme se dostali do toho tvaru, ve kterém jsme to chtěli mít. My hledáme minimální hodnotu funkce f(x). A kdy toto bude mít minimální hodnotu? Hodnota tohoto členu bude vždy
nezáporná, protože umocňujeme na druhou. Takže minimální hodnota tady je
rozhodně nulová, je nula. A kdy tady nastane nula? Když x minus 5 polovin
se bude rovnat nule a tedy x se bude rovnat 5 polovin. Tady máme x-ovou souřadnici. Jaká bude tedy ta
minimální hodnota té funkce? Jak už jsme řekli, že tady to bude nula, takže to bude nula minus jedna čtvrtina. Takže minimální hodnota té funkce bude minus
jedna čtvrtina, což je vlastně naše y-ová souřadnice, takže vrchol té paraboly bude
ležet v bodě x bude pět polovin a y bude minus jedna čtvrtina. To se nám podařilo hezky spočítat a teď si
to můžeme ještě zakreslit tady do toho grafu. Jedna, takže tady je minus jedna někde, minus jedna
čtvrtina je někde dejme tomu tady, souřadnice jsou 5 polovin, dvě a půl, přesně tady
mezi a minus jedna čtvrtina, takže někde tady zhruba. Kdybychom si chtěli tu parabolu trošku
představit, tak by to mohlo vypadat nějak takto a to se nám podařilo vyčíst z
těch dvou různých tvarů, tady jsme si našli průsečíky s osou x a pomocí doplnění
na čtverec se nám podařilo najít souřadnice vrcholu paraboly.