Náhodné předpovědi pro rok 2060

Minule jsem se zmínil, že mě někdo požádal o předpověď, jak bude svět vypadat v roce 2060. Posledně jsem se zaměřil na vzdělávání, protože v této oblasti teď pracuji a mám na něj určitý názor. Ale tentokrát bych rád zkusil předpovědět něco obecnějšího a divočejšího a trochu tuším, že moje předpovědi se nejspíš do roku 2060 neuskuteční. Opravdu velké události, které nastanou, nejspíš netrefím. Předpovídat budoucnost je ale zábavné, takže to pojdme zkusit. První obor, kde zkusím něco předpovědět, je oblast medicíny. Konkrétně se domnívám, že délka lidského života se velmi výrazně prodlouží. Když budu zdrženlivější, tak řeknu, že lidé se budou v průměru dožívat... ...především v rozvinutých zemích, a doufejme, že v roce 2060 už bude většina zemí rozvinutých... ...průměrně se lidé budou dožívat věku něco přes 100 let. Nedokáži říct, jestli je to dobře nebo špatně. Existují různé názory na to, do jaké míry je vhodné prodlužovat lidský věk a jaký to pak má vliv na světovou populaci. Pokud ale bude většina zemí rozvinutá a lidé vzdělaní, porodnost bude pravděpodobně klesat, a tak bude vlastně na světě dostatek místa pro staré lidi. Je opravdu velmi pravděpodobné, že k tomu dojde, protože již dnes začínáme rozumět molekulární podstatě stárnutí. To, že lidé kvůli tělesnému opotřebování musí zemřít po 70, 80 nebo 90 letech není totiž nutná věc. Začínáme rozumět těmto mechanismům a jak možná vylepšit nebo nějak rozšířit opravné mechanismy. Jsem si opravdu jistý, že se to stane. Nevím, jestli je to pozitivní nebo negativní změna, ale je velmi pravděpodobná. Další moje předpověď je také z oblasti biologie, protože podle mě dojde k úzkému propojení digitálních technologií a biologie. Ani tady si nedovolím tvrdit, jestli to je dobře nebo špatně, ale je to pravděpodobné, protože podobné tendence můžeme vidět i v současnosti. Biologicko-digitální integrace. Už dnes máme velmi výkonné přístroje, které se vejdou do ruky, takže si představte, že v budoucnosti nebudeme mít displej v ruce, ale obraz se nám bude promítat z nějakého malého zařízení rovnou na sítnici. A nakonec třeba může dojít k přímému propojení naší sítnice, takže mozek bude mít přímý přístup do různých oblastní paměti pomocí nějakého biologicko-digitálního rozhraní. Jsem přesvědčen o tom, že k tomu dojde. Je to velmi významný pokrok a už dnes k němu podle mě dochází v oblasti vývoje technologií. Lidské prožívání reality se díky tomu zásadně změní. Již dnes jsou lidé, kteří žijí ve virtuálních světech a jsou pohlceni hraním nějaké počítačové hry, nebo tráví veškerý svůj čas na sociálních sítích. Těžko říct, co se s nimi stane, když budou on-line neustále a když budou mít svůj telefon téměř zabudovaný v mozku. Nechci nijak komentovat, jestli je to dobře nebo špatně, ale zdá se, že tento trend se během dalších 50 let bude dále rozvíjet. Když bychom tuto biologicko-digitální integraci chtěli dotáhnout ještě dál, do extrémnější polohy, je to vlastně taková kombinace předchozích dvou bodů, přičemž opět nechci komentovat, jestli je to dobře nebo špatně, je to prostě jen předpoklad rozvoje dnešního stavu věcí, protože v současnosti se neustále rozvíjí porozumění lidskému genomu, schopnosti molekulárního „zaměřování cíle", skutečná biologická manipulace. Takže za další tu máme biologické manipulace. Tyto manipulace mohou být poněkud děsivé nebo vzrušující, podle toho, jak se využijí, ale dokáží mimo jiné třeba rozšířit lidskou inteligenci. Zkuste si představit, jak by se lidská společnost změnila, s rozšířenou inteligencí, když vezmeme v úvahu, kam až dospěla a jak se pokrok v současnosti zrychluje. Jako člověk s omezenou inteligencí si ani nedokáži představit, co se může stát, až dospějeme do této fáze. A je zřejmé, čím více se inteligence rozšíří, tím více bude možností na její další rozšíření, na prodloužení lidského života a na další propojování biologie s digitálními technologiemi. Zdá se mi, že tímto směrem se současný pokrok ubírá. Uvidíme, jak to dopadne, a doufejme, že výsledek bude prospěšný, a že nedospějeme k nějaké šílené společnosti, kde se všichni změníme na kyborgy. Všechny tyto předpovědi mě jen tak napadly, když jsem dnes začal nahrávat, ale přesuňme se k další z nich. Existuje totiž určitá zajímavá tendence ve směru, jak spolu navzájem interagují různé národy, konkrétněji, jaké jsou vztahy mezi národními státy. Mohli bychom si připomenout, co to vlastně je „národní stát". V běžné řeči většinou slova „národ" a „stát" znamenají skoro totéž, ale ve skutečnosti je mezi nimi rozdíl. Výraz „národní stát" se používá, když chceme být formální, není to totéž, jako když řekneme jen „stát". Rozdíl mezi národem a státem spočívá v tom, že národ je skupina lidí, kteří pociťují společnou identitu. Může to být jazyk, kultura nebo systém hodnot. Je to jakási společná identita. Často se tím myslí geografická sounáležitost, ale vždycky to nemusí záležet na zeměpisné poloze, může se jednat třeba i o náboženství a podobně. To je tedy národ. Stát je svrchovaná struktura vlády, která vytváří zákony a instituce nutné k fungování společnosti. Většina z nás dnes žije v nějakém národním státě, který má jak svou identitu, tak nějaké formální instituce. Takový téměř ryzí národní stát je například Japonsko, které je etnicky, nábožensky i kulturně relativně jednotné, a zároveň tam existuje skupina lidí, která vykonává vládu. V USA zase jsou rozmanité etnické a náboženské skupiny, ale společná identita spočívá na společných hodnotách a vědomí společné historie, je to v podstatě sdílený náhled na svět, a zároveň v USA existují formální vládní struktury. Co zde bude zajímavé... ...já sám přesně nevím, jak to dopadne, ale když se podívám na revoluce odehrávající se dnes na Blízkém východě, kde se začínají informace předávat nezávisle na tradičních médiích, myslím že z hlediska dnešních národních států dojde k zajímavým změnám. Hlavně v národních státech, které si svou moc udržují díky zamezení přístupu k citlivým informacím. V této oblasti nejspíš dojde k velmi dramatickým změnám, díky větším možnostem mezilidské komunikace, a to i té přeshraniční, když si lidé uvědomí, že ti za hranicemi jejich státu se od nich zas tolik neliší. Demokracie je další věc, o které je zajímavé se zamyslet i když opravdu nevím, do jaké formy se vyvine, ale současná zastupitelská demokracie vychází z místních podmínek. Ke vzniku většiny reprezentativních demokracií došlo, protože je to nejlepší způsob, jak se zastupovat navzájem. Prostě si zvolíme zástupce z našeho okresu nebo kraje a ti zase zvolí další zástupce, kteří vytvoří vládu společnou pro celý národ. Když dnes lidé mezi sebou mohou neustále bezprostředně komunikovat, mohou také vzniknout i odlišné formy reprezentativní demokracie, možná dokonce může vzniknout i více přímá demokracie. Díky moderním komunikačním a jiným technologiím může v tomto ohledu vzniknout leccos. Národy mezi sebou ovšem i válčí, což je v podstatě další forma interakce, která se v budoucnosti podstatně změní. Už dnes můžeme pozorovat určitý trend v této oblasti, který povede k tomu, že rozvinuté státy nebudou posílat do boje živé vojáky. Bojové linie bez lidí. Tento trend může být vnímán buď velmi pozitivně nebo naopak velmi děsivě. Když totiž do bojových akci nejsou posíláni lidé, což už se vlastně děje třeba v případě bezpilotních letounů nebo různých robotických hledačů min a podobných zařízení, která můžou být i opravdu malá. Projekt DARPA pracuje na na vývoji vojenských zařízení v podobě hmyzu, která mohou být využívána třeba k průzkumu, i když by mohli sloužit i pro ovládání lidí, kdo ví, co všechno dokáží. Báječné na tom ovšem je, že v konfliktech už se nebude střílet po lidech, proto doufám, že se sníží válečné ztráty na životech. Děsivé na tom ovšem je, že když ve válkách nebudou bojovat lidé, některé národy budou s lehčím srdcem vyhlašovat války, hlavně rozvinuté národy, protože nebudou brát válku tak vážně. V podstatě se může stát, že začnou válku, když na to zrovna budou mít náladu. Jenže takový stav může způsobit velké nerovnosti mezi rozvinutými a rozvojovými státy. Do určité míry už to lze pozorovat. Rozvinuté státy nemusí vystavovat nebezpečí tolik svých vojáků, protože jsou dost bohaté na to, aby mohli investovat do bojových robotů, bezpilotních letounů a technologických inovací. Rozvojovým státům naopak nezbývá jiná možnost než vysílat živé vojáky, takže jejich ztráty jsou mnohem větší. Je to tedy zajímavá otázka, a jak už jsem říkal, není jasné, jestli se za čas tento trend ukáže být pozitivní nebo negativní. S tímto také podle mě souvisí, že bude postupně přibývat nesmrtících zbraní, což je velmi podobné tomuto. I tady by se mohlo zdát, že je to dobrá věc, když by existovaly pistole, které lidi nezabíjí, ale namísto toho je nějakým způsobem ochromí, podobně, jako když si ve Star Treku nastaví phazery na omráčení. Negativní stránka postupného rozmachu těchto zbraní je, že se tak sníží práh, kdy je adekvátní použít zbraň. Pro vládu...Jakmile podrobení občané jsou podrobeni jiné skupině obyvatel, mohou je tito doslova ochromit, omráčit nebo je nějak ovládat a taková představa trochu nahání hrůzu. Těžko říct, kam se vývoj bude ubírat. To tedy jsou moje předpovědi nebo náměty k zamyšlení pro příštích 50 let. Všechny tyto věci mě vlastně jen napadly během dneška, nejspíš na základě sci-fi knížek, které jsem přečetl, ale když to vezmu kolem a kolem, nevím, zda se ty věci stanou nebo ne, ani jestli jsou dobré nebo špatné, ale vypadají trochu, jako odvozené z toho, co už jsme viděli.