Hlavní obsah
Kosmologie a astronomie
Kurz: Kosmologie a astronomie > Kapitola 4
Lekce 2: Lidstvo na Zemi- Přehled evoluce člověka
- Co znamenají zkratky u letopočtů
- Oprava počítání s letopočty
- Rozvoj zemědělství a písma
- Žďárové zemědělství v rané Austrálii
- Kolektivní učení
- Thomas Malthus a populační růst
- Zemědělství a lidská populace
- Kolik energie je třeba na zorání jednoho hektaru půdy
- Náhodné předpovědi pro rok 2060
Náhodné předpovědi pro rok 2060
Sal přemýšlí, jak asi bude svět vypadat v roce 2060 Tvůrce: Sal Khan.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
Minule jsem se zmínil,
že mě někdo požádal o předpověď, jak bude svět vypadat v roce 2060. Posledně jsem se zaměřil na vzdělávání, protože v této oblasti teď pracuji
a mám na něj určitý názor. Ale tentokrát bych rád zkusil předpovědět
něco obecnějšího a divočejšího a trochu tuším, že moje předpovědi
se nejspíš do roku 2060 neuskuteční. Opravdu velké události, které
nastanou, nejspíš netrefím. Předpovídat budoucnost je ale zábavné,
takže to pojdme zkusit. První obor, kde zkusím něco předpovědět,
je oblast medicíny. Konkrétně se domnívám, že délka lidského
života se velmi výrazně prodlouží. Když budu zdrženlivější, tak řeknu,
že lidé se budou v průměru dožívat... ...především v rozvinutých zemích, a doufejme, že v roce 2060
už bude většina zemí rozvinutých... ...průměrně se lidé budou dožívat
věku něco přes 100 let. Nedokáži říct, jestli je to
dobře nebo špatně. Existují různé názory na to, do jaké
míry je vhodné prodlužovat lidský věk a jaký to pak má vliv
na světovou populaci. Pokud ale bude většina zemí
rozvinutá a lidé vzdělaní, porodnost bude pravděpodobně klesat, a tak bude vlastně na světě
dostatek místa pro staré lidi. Je opravdu velmi pravděpodobné,
že k tomu dojde, protože již dnes začínáme rozumět
molekulární podstatě stárnutí. To, že lidé kvůli tělesnému
opotřebování musí zemřít po 70, 80 nebo 90 letech
není totiž nutná věc. Začínáme rozumět těmto mechanismům a jak možná vylepšit nebo
nějak rozšířit opravné mechanismy. Jsem si opravdu jistý, že se to stane. Nevím, jestli je to pozitivní
nebo negativní změna, ale je velmi pravděpodobná. Další moje předpověď
je také z oblasti biologie, protože podle mě dojde k úzkému propojení
digitálních technologií a biologie. Ani tady si nedovolím tvrdit,
jestli to je dobře nebo špatně, ale je to pravděpodobné, protože podobné tendence
můžeme vidět i v současnosti. Biologicko-digitální integrace. Už dnes máme velmi výkonné přístroje,
které se vejdou do ruky, takže si představte, že v budoucnosti
nebudeme mít displej v ruce, ale obraz se nám bude promítat z nějakého
malého zařízení rovnou na sítnici. A nakonec třeba může dojít k přímému
propojení naší sítnice, takže mozek bude mít přímý
přístup do různých oblastní paměti pomocí nějakého
biologicko-digitálního rozhraní. Jsem přesvědčen o tom, že k tomu dojde.
Je to velmi významný pokrok a už dnes k němu podle mě dochází
v oblasti vývoje technologií. Lidské prožívání reality
se díky tomu zásadně změní. Již dnes jsou lidé,
kteří žijí ve virtuálních světech a jsou pohlceni hraním
nějaké počítačové hry, nebo tráví veškerý svůj čas
na sociálních sítích. Těžko říct, co se s nimi stane,
když budou on-line neustále a když budou mít svůj telefon
téměř zabudovaný v mozku. Nechci nijak komentovat,
jestli je to dobře nebo špatně, ale zdá se, že tento trend se během
dalších 50 let bude dále rozvíjet. Když bychom tuto biologicko-digitální
integraci chtěli dotáhnout ještě dál, do extrémnější polohy, je to vlastně
taková kombinace předchozích dvou bodů, přičemž opět nechci komentovat,
jestli je to dobře nebo špatně, je to prostě jen předpoklad
rozvoje dnešního stavu věcí, protože v současnosti se neustále
rozvíjí porozumění lidskému genomu, schopnosti molekulárního „zaměřování
cíle", skutečná biologická manipulace. Takže za další tu máme
biologické manipulace. Tyto manipulace mohou být
poněkud děsivé nebo vzrušující, podle toho, jak se využijí, ale dokáží mimo jiné třeba
rozšířit lidskou inteligenci. Zkuste si představit,
jak by se lidská společnost změnila, s rozšířenou inteligencí,
když vezmeme v úvahu, kam až dospěla a jak se pokrok
v současnosti zrychluje. Jako člověk s omezenou inteligencí
si ani nedokáži představit, co se může stát,
až dospějeme do této fáze. A je zřejmé, čím více se inteligence
rozšíří, tím více bude možností na její další rozšíření,
na prodloužení lidského života a na další propojování biologie
s digitálními technologiemi. Zdá se mi, že tímto směrem
se současný pokrok ubírá. Uvidíme, jak to dopadne, a doufejme, že výsledek bude prospěšný, a že
nedospějeme k nějaké šílené společnosti, kde se všichni změníme na kyborgy. Všechny tyto předpovědi
mě jen tak napadly, když jsem dnes začal nahrávat,
ale přesuňme se k další z nich. Existuje totiž určitá zajímavá
tendence ve směru, jak spolu navzájem
interagují různé národy, konkrétněji, jaké jsou vztahy
mezi národními státy. Mohli bychom si připomenout,
co to vlastně je „národní stát". V běžné řeči většinou slova „národ"
a „stát" znamenají skoro totéž, ale ve skutečnosti je mezi nimi rozdíl. Výraz „národní stát" se používá,
když chceme být formální, není to totéž,
jako když řekneme jen „stát". Rozdíl mezi národem
a státem spočívá v tom, že národ je skupina lidí,
kteří pociťují společnou identitu. Může to být jazyk, kultura
nebo systém hodnot. Je to jakási společná identita. Často se tím myslí
geografická sounáležitost, ale vždycky to nemusí záležet
na zeměpisné poloze, může se jednat třeba i o náboženství
a podobně. To je tedy národ. Stát je svrchovaná struktura vlády, která vytváří zákony a instituce
nutné k fungování společnosti. Většina z nás dnes žije
v nějakém národním státě, který má jak svou identitu,
tak nějaké formální instituce. Takový téměř ryzí národní stát
je například Japonsko, které je etnicky, nábožensky
i kulturně relativně jednotné, a zároveň tam existuje skupina lidí,
která vykonává vládu. V USA zase jsou rozmanité etnické
a náboženské skupiny, ale společná identita spočívá
na společných hodnotách a vědomí společné historie,
je to v podstatě sdílený náhled na svět, a zároveň v USA existují
formální vládní struktury. Co zde bude zajímavé... ...já sám přesně nevím, jak to dopadne, ale když se podívám na revoluce
odehrávající se dnes na Blízkém východě, kde se začínají informace předávat
nezávisle na tradičních médiích, myslím že z hlediska dnešních národních
států dojde k zajímavým změnám. Hlavně v národních státech,
které si svou moc udržují díky zamezení přístupu
k citlivým informacím. V této oblasti nejspíš dojde
k velmi dramatickým změnám, díky větším možnostem mezilidské
komunikace, a to i té přeshraniční, když si lidé uvědomí, že ti za hranicemi jejich státu
se od nich zas tolik neliší. Demokracie je další věc,
o které je zajímavé se zamyslet i když opravdu nevím,
do jaké formy se vyvine, ale současná zastupitelská demokracie
vychází z místních podmínek. Ke vzniku většiny reprezentativních
demokracií došlo, protože je to nejlepší způsob,
jak se zastupovat navzájem. Prostě si zvolíme zástupce
z našeho okresu nebo kraje a ti zase zvolí další zástupce, kteří
vytvoří vládu společnou pro celý národ. Když dnes lidé mezi sebou mohou
neustále bezprostředně komunikovat, mohou také vzniknout i odlišné
formy reprezentativní demokracie, možná dokonce může vzniknout
i více přímá demokracie. Díky moderním komunikačním
a jiným technologiím může v tomto ohledu vzniknout leccos. Národy mezi sebou ovšem i válčí,
což je v podstatě další forma interakce, která se v budoucnosti podstatně změní. Už dnes můžeme pozorovat
určitý trend v této oblasti, který povede k tomu, že rozvinuté státy
nebudou posílat do boje živé vojáky. Bojové linie bez lidí. Tento trend může být vnímán buď velmi
pozitivně nebo naopak velmi děsivě. Když totiž do bojových akci
nejsou posíláni lidé, což už se vlastně děje třeba
v případě bezpilotních letounů nebo různých robotických
hledačů min a podobných zařízení, která můžou být i opravdu malá. Projekt DARPA pracuje na na vývoji
vojenských zařízení v podobě hmyzu, která mohou být využívána
třeba k průzkumu, i když by mohli sloužit i pro ovládání
lidí, kdo ví, co všechno dokáží. Báječné na tom ovšem je, že v konfliktech
už se nebude střílet po lidech, proto doufám, že se sníží
válečné ztráty na životech. Děsivé na tom ovšem je,
že když ve válkách nebudou bojovat lidé, některé národy budou s lehčím srdcem
vyhlašovat války, hlavně rozvinuté národy, protože nebudou brát válku tak vážně. V podstatě se může stát, že začnou válku,
když na to zrovna budou mít náladu. Jenže takový stav může
způsobit velké nerovnosti mezi rozvinutými a rozvojovými státy. Do určité míry už to lze pozorovat. Rozvinuté státy nemusí vystavovat
nebezpečí tolik svých vojáků, protože jsou dost bohaté na to,
aby mohli investovat do bojových robotů, bezpilotních letounů
a technologických inovací. Rozvojovým státům naopak nezbývá
jiná možnost než vysílat živé vojáky, takže jejich ztráty jsou mnohem větší. Je to tedy zajímavá otázka,
a jak už jsem říkal, není jasné, jestli se za čas tento trend
ukáže být pozitivní nebo negativní. S tímto také podle mě souvisí, že bude
postupně přibývat nesmrtících zbraní, což je velmi podobné tomuto. I tady by se mohlo zdát,
že je to dobrá věc, když by existovaly pistole,
které lidi nezabíjí, ale namísto toho je nějakým
způsobem ochromí, podobně, jako když si ve Star Treku
nastaví phazery na omráčení. Negativní stránka postupného
rozmachu těchto zbraní je, že se tak sníží práh,
kdy je adekvátní použít zbraň. Pro vládu...Jakmile podrobení občané jsou
podrobeni jiné skupině obyvatel, mohou je tito doslova ochromit,
omráčit nebo je nějak ovládat a taková představa trochu nahání hrůzu. Těžko říct, kam se vývoj bude ubírat. To tedy jsou moje předpovědi nebo náměty
k zamyšlení pro příštích 50 let. Všechny tyto věci mě vlastně
jen napadly během dneška, nejspíš na základě sci-fi knížek,
které jsem přečetl, ale když to vezmu kolem a kolem, nevím, zda se ty věci stanou nebo ne,
ani jestli jsou dobré nebo špatné, ale vypadají trochu, jako odvozené
z toho, co už jsme viděli.