Rozvoj zemědělství a písma

V tomto videu budu používat slova jako éry, období a doby, abych mohl popsat časové úseky lidské historie a prehistorie. Hned na začátku bych je rád vysvětlil, protože mě to dřív docela mátlo. Archeologové požívají termíny éra, období a doba, když popisují minulost lidstva, většinou se jedná o rozmezí tisíců nebo desítek tisíc let. Jsou to ale jiné éry, období a doby, než jaké používají geologové, když hovoří o geologickém čase. V geologickém čase jsou éry dlouhé několik stovek milionů let, období a doby značí miliony let. Naproti tomu když archeologové studují minulost lidstva, obecně hovoří o dlouhých obdobích historie lidstva, která ale netrvají miliony let, obvykle jsou to tisíce nebo desetitisíce let. Teď bych vám tedy rád pověděl něco o událostech z dávné historie lidstva, či z časů ještě před výskytem lidí. A přitom se zmíním o klasifikaci jednotlivých období, protože vlastně už jejich názvy nám říkají o všech zajímavých událostech, které se staly během 200 000 let, kdy Homo sapiens existuje na této planetě, nebo spíš co se domníváme, že Homo sapiens existuje na této planetě. Nejdelší období z historie lidstva, nebo kategorie lidské historie, protože to lze třídit různými způsoby, je období paleolitu, to máme tady. Co je pro toto období typické? Začíná vlastně už v prehistorii, u pralidí, ještě předtím, než existoval Homo sapiens, už vlastně začalo období paleolitu. Jeho začátek je dán vznikem kamenných nástrojů. Už ve videu o lidské evoluci jsme si říkali, že i druhy před Homo sapiens používaly kamenné nástroje. Éra paleolitu je tedy význačná takovýmito kamennými nástroji, ale zároveň už pralidé a pak později i lidé, kteří se objevili před asi 200 000 lety, se v tomto období živili jako lovci a sběrači. Což v podstatě znamená, že toho museli pro přežití hodně nachodit, když hned nenarazili na nic, co by mohli ulovit, třeba na mamuta nebo něco podobného. Když neměli možnost lovit zvěř, hledali ve svém okolí měkkýše, houby a tak podobně. A takovým způsobem se naším předkům podařilo přežít. A protože se museli stále přizpůsobovat změnám prostředí a ročních období, možná následovali migrující zvířata, proto byli lovci a sběrači většinou nomádi, což znamená, že se na delší dobu nikde nikdy neusídlili, neustále byli připraveni se stěhovat, sbalit své stany a následovat stádo nebo jakákoli zvířata, která lovili, nebo se stěhovali kvůli počasí, aby byli stále v teplém klimatu, kde měli pravděpodobně větší šanci najít v zemi něco k jídlu během zimy, kdo ví? Paleolit je tedy opravdu velmi dlouhé období v historii lidstva, které končí až v době, kdy se začíná rozvíjet zemědělství. Za začátek paleolitu se tedy považuje období před více než 2 miliony let, dokonce ještě předtím, než existoval Homo sapiens, a toto období trvalo celou dobu až do vzniku zemědělství, které se nejspíš začalo rozvíjet asi před 11 000 až 7 000 lety. Máme tady zkratku BP, což neznamená „British Petroleum", ale „Before Present", tedy před současnou dobou. Je to další zkratka, kterou můžete při datování použít. Je zřejmé, že jestliže mluvíme o období před 11 000 lety, je to to samé jako 9 000 let před Kristem nebo před naším letopočtem, protože Kristus se narodil před 2 000 lety, jak se domníváme. Možná, že vám to tak nepřipadá, ale vznik zemědělství je opravdu velká událost. Zemědělství je nejspíše největší událost, která lidstvo v jeho vývoji potkala. Je to největší událost v historii lidstva. Teď si možná říkáte: „Proč by tomu tak bylo?" Vždyť tito lidé vypadají docela spokojeně, chodí si po krajině a loví zvířata. Proč by se najednou měli radovat z toho, že můžou orat pole, starat se o dobytek a chovat slepice pro vajíčka a podobně? Ten velký převrat spočívá nejen v tom, že se lidé začali jinak stravovat, ale hlavně v tom, že nyní už nemuseli kočovat, i když už možná před tím byli lovci, kteří kočovat nemuseli, žili třeba na pobřeží, lovili ryby a podobně. Z větší části ale vznik zemědělství donutil lidi zůstávat na jednom místě. Období paleolitu tedy trvalo až do vzniku zemědělství, k čemuž došlo asi před 11 000 až 7 000 lety, a kromě změny lidského jídelníčku přineslo lidem možnost se usadit. Zemědělství tedy lidem umožnilo usadit se na jednom místě. A nejenže mohli zůstávat na jednom místě, ale protože uměli měnit své prostředí, dokázali také zvyšovat hustotu plodin k obživě a zvířat, které mohli jíst, a naopak snížit hustotu nejedlých rostlin a zvířat, které nejedli nebo kterých se chtěli zbavit, třeba různých škůdců. Lidé také teď mohli vytvářet hustší osídlení. Když lidé jen chodí po krajině a loví, potřebují opravdu velké území už jen pro to, aby získali dost kalorií pro jednoho člověka. Když ale najednou věděli, jak rozvíjet zemědělství, jak domestikovat zvířata, na stejně velkém území byli schopni vyprodukovat více kalorií, a protože dokázali získat více kalorií z menších ploch, mohli se usadit a žít dlouhodobě ve větších osadách. Zemědělství bylo proto nezbytně nutné, aby lidé mohli rozvinout civilizaci a stavět vesnice a města. Možná díky tomu pak měli více času na přemýšlení a řekli si: „Co kdybychom vymysleli nějaký způsob, jak uchovat to, co známe, abychom to pak zlepšovali a vymýšleli nové věci." Můžeme si teď říci něco více o členění, které používají archeologové pro tato různá období. Jak jsem říkal, začneme v paleolitu, kdy vznikly první kamenné nástroje už u pralidí, a zaujímá většinu lidského času na této planetě. Pak někdy před 11 000 lety vzniklo zemědělství, k tomu došlo nezávisle na různých místech po celém světě, což je samo o sobě zajímavý fakt. Je možné, že se tenkrát trochu oteplilo klima, a proto se přirozenou cestou začaly jedlé rostliny vyskytovat častěji a hustěji, a lidé se pomalu naučili je obhospodařovat v různých místech, nezávisle na sobě. Zajímavá otázka je, proč k tomu došlo právě tehdy, po 180 000 či 190 000 letech, proč se z ničeho nic najednou objevilo zemědělství. Pojďme zpět k terminologii. Paleolit je období před zemědělstvím, a poté, co se začalo rozvíjet zemědělství, začalo období neolitu. Někteří archeologové popisují i přechodné období mezi paleolitem a neolitem, a to je mezolit. Vysvětlíme, co ta slova znamenají, protože je to snazší, když znáte jejich význam. „Paleo" znamená „starý“ a „lit" je z řeckého „lithos", což znamená „kámen". Paleolit znamená starší doba kamenná. Teď už si odvodíte, že „neolit" je „nový kámen" a období se říká mladší doba kamenná. „Meso" znamená „střední", máme tu tedy střední dobu kamennou. Pokud si dáme dohromady všechna tato období, od časů, kdy lidé byli lovci a sběrači, až do období před 11 000 až 7 000 lety, kdy vzniklo zemědělství, můžeme celou tuto éru nazvat dobou kamennou. Doba kamenná je vlastně nejdelší období a dá se o ní hovořit z různých pohledů. Když řeknete prostě, že je to doba kamenná, do středu zájmu vlastně stavíte kamenné nástroje, které tehdy lidé vyráběli, protože ještě neuměli pracovat s kovem. Když raději říkáte paleolit a neolit, už jste možná trochu více konkrétní, i když tato doba se dá členit i jinak, ale tady je vaším kritériem to, jaký byl životní styl tehdejších lidí. V paleolitu to byli lovci a sběrači, v neolitu se lidé usadili a začali budovat první primitivní vesnice a dokonce města, no a mezolit je období mezi těmito dvěma. Tady bych se rád zmínil o jedné moderní záležitosti. Možná jste slyšeli o někom, kdo drží takzvanou paleolitickou dietu. Při této dietě se lidé snaží žít jako lovci a sběrači. Vychází z toho, že člověk jako druh byl po většinu své evoluce lovec a sběrač a jeho tělo je nejvíce přizpůsobené právě tomuto stylu života. Proto jedí hlavně maso a spoustu ořechů. Já dokonce znám jednoho člověka, který jedl jen syrové maso. Nejsem jistý, jestli je to odůvodněné, jestli se takový jídelníček shoduje s archeologickými poznatky, protože lovci a sběrači nejspíš maso vařili. Na konci doby kamenné se objevuje podle mě druhá nejvýznamnější událost v historii. Pohybujeme se teď v období 3 000 let př. Kr., což je vlastně před 5 000 lety. A tou převratnou událostí je vynález písma. Nejdřív jsme byli lovci a sběrači, pak někdy před 9 až 11 tisíci lety lidé začali rozvíjet zemědělství, což jim umožnilo usadit se ve větších osadách a také měli o trochu více volného času, protože už nemuseli pořád lovit a sbírat potravu. Znovu připomínám, že někdy v budoucnu nejspíš dojde k dalším archeologickým objevům a tato data se posunou vpřed nebo vzad, třeba objevíme nové civilizace, kdo ví? Ale v současnosti se má za to, že jak se stále rozvíjely osady a civilizace, tak asi před 5 000 lety, to máme před 5 000 lety nebo 3 000 let před Kristem, tehdy si lidé asi řekli: Co kdybychom zkusili nějak zaznamenat vše, co víme, protože když si naše vědomosti předáváme jen ústně, spousta informací se ztratí, ale když to zapíšeme, naši potomci se to snáze naučí a možná to i vylepší. Asi si to tehdy takhle neuvědomovali, ale prostě začali zapisovat vše, co znali. V tomto období se nejspíš začala rozvíjet zatím nejstarší známá technika psaní, která byla založená na piktogramech. Nejstarší známe písmo je klínové písmo, které se vyvinulo v Sumerské říši, ta bývala na území dnešního Iráku. Byl to opravdu velký pokrok. Do určité míry to byl počátek psané historie. O historii se dá hovořit na základě různých pramenů, můžeme k tomu využít archeologické nálezy, hlavně když se jedná o historii před vynálezem písma, ale jakmile lidé začali psát, zůstalo to zaznamenané a my se můžeme podívat, co všechno lidé tehdy věděli a znali. Důvod, proč tohle byl takový převrat, a doufám, že zemědělství už také považujete za opravdu velký převrat, ale velký význam vzniku písma spočívá v tom, že různé kultury teď mohly shromažďovat své vědomosti a jejich potomci je mohli dál rozvíjet aniž by se obávali, že se na ně v budoucnu zapomene, že se jejich znalosti při předávání z generace na generaci zkreslí. Někdy v tomto momentu začíná také doba bronzová. Začátek doby bronzové je vymezen tímto momentem, i když její název odkazuje k materiálu, který tehdy lidé poprvé začali používat. Bronz se používal k výrobě nástrojů a zbraní a vy jistě víte, že bronz je slitina převážně mědi a trochy cínu. Podle mě se tou hlavní událostí, která stála na začátku doby bronzové, byl ve skutečnosti vynález písma. Teď bychom si to vše mohli zopakovat, protože i mně se to trochu plete. Podle současných poznatků se velká část prehistorie lidstva, a dokonce i prehistorie pralidí, odehrávala ve stádiu lovce a sběrače, pouze s kamennými nástroji, až do doby před asi 11 000 lety, kdy se člověk trochu usadil a stal se vlastně farmářem, používal stále kamenné nástroje. Když se posuneme o 5 000 až 6 000 let dopředu, tehdy se člověk stává zemědělcem, který začal zapisovat své znalosti a používat bronzové nástroje.