Hlavní obsah
Základy algebry
Kurz: Základy algebry > Kapitola 4
Lekce 7: Hledání rovnice přímky ve směrnicovém tvaru- Rovnice přímky ve směrnicovém tvaru z grafu
- Hledání rovnice přímky ve směrnicovém tvaru
- Rovnice přímky ve směrnicovém tvaru z grafu
- Rovnice přímky ve směrnicovém tvaru ze směrnice a bodu
- Rovnice přímky ve směrnicovém tvaru ze dvou bodů
- Rovnice přímky ve směrnicovém tvaru ze dvou bodů
- Úlohy na rovnici přímky ve směrnicovém tvaru
- Směrnicový tvar rovnice přímky - shrnutí
Rovnice přímky ve směrnicovém tvaru ze směrnice a bodu
Ukážeme si, jak najít rovnici přímky, která má směrnici -3/4 a která prochází bodem [0;8]. Vytvořili: Sal Khan a Monterey Institute for Technology and Education.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
Přímka má směrnici minus tři čtvrtiny a
prochází bodem 0 a 8. Jaká je rovnice této přímky ve směrnicovém
tvaru. Směrnicový tvar přímky, to už nám něco říká. My víme, že jakoukoli přímku
můžeme zapsat ve směrnicovém tvaru, tedy jako y se rovná kx plus q, kdy k je
směrnice této přímky a q je průsečík s osou y. Nakreslíme si takový malý graf, abychom tomu
lépe porozuměli. Tak. Osa x a osa y. Naše přímka má zápornou směrnici, tudíž
bude klesat, takže by mohla vypadat nějak takto. Je to jenom pro příklad, neděláme teď
nic přesného, tak. My už bychom měli vědět, jaká je obecná představa směrnice, co nám
to číslo u směrnice představuje. Směrnici tedy můžeme vypočítat tak, že když jdeme z
jednoho bodu do druhého na přímce, tak se podíváme, o kolik se posuneme ve vodorovném
směru. Jaká je tady naše změna x. A o kolik se posuneme ve směru svislém, jaká je
tady naše změna y. A směrnici potom vypočítáme jako změna y lomeno
změna x, delta y lomeno delta x, tedy o kolik se posuneme u y, když se o nějakou vzdálenost
posuneme u x. Naše směrnice je záporná a to tedy znamená, že když se u x posuneme
směrem do plusu, doprava, u y musíme jít směrem do minusu, dolů. Kdykoli se posunu o
jakoukoli vzdálenost u x doprava, do plusu, musím u y do minusu. Tento bod je potom průsečík s osou y. A
průsečík s osou y má vždy souřadnice 0, poněvadž x je tady, na ose y, vždy nulové,
nula a q, kde q pochází z naší rovnice, z našeho směrnicového
tvaru. Hned si ukážeme, jak to. Když si za x dosadíme nulu, tak jak máme tady napsáno, tak
dostaneme y se rovná k krát nula plus q. Toto se nám tady vyruší a zbyde nám y
se rovná q a to za předpokladu, že x se rovná 0. A z toho tedy dostaneme náš
průsečík, který má souřadnice 0 a q, takto. Takže v našem případě je směrnice minus
tři čtvrtiny, zapíšeme si to tady dolů. A tedy to se rovná k. A náš průsečík s osou
y, průsečík s osou y, je bod nula a 8, protože už nám ho tady
přímo zadali, jak vidíme, x je nula, takže je to průsečík s osou y. A tedy naše q se
rovná 8 a směrnicový tvar přímky, této zadané přímky, bude tedy y se
rovná k je minus tři čtvrtiny, minus tři čtvrtiny, x plus q, které je v
našem případě osm. Toto je tedy směrnicový tvar naší
přímky, která má směrnici minus tři čtvrtiny a prochází bodem 0 a 8.