Anglický roh: Rozhovor a ukázka s Pedrem Diazem

Tento nástroj je anglický roh. Anglický roh je... bratrem hoboje. Je členem rodiny dvouplátkových nástrojů. Ten "strojek" můžete vidět přímo tady. Vyrobil jsem ho sám. Je mnohem lepší, když si strojek vyrobíte sám, protože máte větší kontrolu nad výsledným zvukem. Anglický roh je vyroben ze dřeva palisandru a je dílem proslulého výrobce ze severu státu New York. V té dílně pracují pouze tři lidé a vše je vyrobeno ručně, ručními nástroji. Na rozdíl od jiných firem, které mají automatické stroje, počítače a všechno, tento nástroj vyrobit trvalo přes rok. Jednotlivé plátky strojku jsou vyrobeny z trsti rákosové, která roste v jižní Francii. Ona vlastně roste všude, ale většina lidí ji kupuje z jižní Francie, protože tam je tradice. Anglický roh je dlouhá, kuželovitá trubice. Na svém vrcholu zde je tedy velmi útlá. A také drží tuto malou kovovou rourku. V češtině se jí říká "eso". (jako u fagotu) A... ...jelikož je na vrcholu tak malá, dává vám to větší možnost kontroly, také tím získává nástroj trochu trumpetový zvuk. Zvláště u hoboje. A když pokládáte prsty postupně na klapky, tím trubku vlastně prodlužujete. Například, když zahraji tady... ...postupně zakrývám prsty klapky a tím prodlužuji trubku. Na dlouhé trubici, například, když přiložím všechny prsty, bude zvuk nejhlubší. Líbí se mi jeho nádherný jemný zvuk, velmi expresivní charakter, podobný lidskému hlasu. Protože to není příliš vysoký nástroj, ale také není příliš hluboký. Takže je zhruba v rozmezí lidského hlasu. Většina lidí prostě miluje anglický roh. A je tolik skvělých děl a skladeb napsaných pro anglický roh. Dvořákova Novosvětská je takový Svatý grál každého hráče. Je to jedno ze nejznámějších sól pro anglický roh. Myslím, že není nikdo, kdo tu melodii nezná. Ilustruje jak nádherný může anglický roh být. Anglický roh má roztomilou vlastnost. Není dokonalý. Víte, skoro jako lidský hlas. Hra na housle nebo na hoboj, může být velmi technická, velmi pedantská. A anglický roh je více jako viola, nebo cello. Nikdo neočekává, že to bude stoprocentně čistě. Je to velmi sladký zvuk. Velmi hřejivý zvuk, který skoro připomíná lidový nástroj. Možná ze stejného důvodu Stravinskij použil fagot a anglický roh v úvodu skladby Svěcení jara. Protože chtěl, aby to znělo trochu exoticky, trochu neurčitě, na co si nemůžete sáhnout. A možná proto zvolil Dvořák anglický roh, protože je to hřejivý a starobylý zvuk. Nedokonalý, ale nádherný. Když jsem vyrůstal, moji rodiče brali mě a mého bratra na koncerty, takže jsme si zvykli na koncerty vážné hudby a já jsem si oblíbil dřevěné dechové nástroje. Hlavně se mi líbil hoboj, na který se většinou začíná studovat. Na anglický roh se obvykle studuje později. Například začnete na housle, až potom přejdete na violu. Takže jsem začal na hoboj, když mi bylo 12 let. A okolnosti mě donutili cvičit. Chtěl jsem hrát v mládežnickém orchestru, chtěl jsem být nejlepší z celé školy. Moji rodiče mě podporovali, ale víte, škoda, ... že mě nenutili cvičit. A bylo to sledem událostí, nějak se to seběhlo, nebyl jsem úplně tlačen do velké sólové dráhy hobojisty. Jen jsem si užíval, co dělám, pracoval jsem na tom, poslouchal jsem hodně nahrávek vážné hudby, které měl můj dědeček. Poslouchal jsem rádio, například jsem poslouchal Bachův Braniborský koncert. A to každý den. A říkal jsem si "Jak to někdo mohl složit?" "Jak mohl někdo složit to nádherné Trio v první větě?" Je to tak dokonalé. Prostě jsem přemýšlel o takových věcech celý den. A to jsem byl v sedmé třídě. Byl jsem ze "staré školy", jiná generace, asi. Chodili jsme do školy s magnetofony a přehrávali jsme si Strausse na magnetofonu. A porovnávali jsme Filharmonii z Chicaga s Berlínskou Filharmonií a Filadelfským orchestrem. A strašně se nám to líbilo. A nějakou náhodou jsem dostal práci jako hráč na anglický roh. V Jižní Africe se konal konkurz na dvě místa: zástupce sólohobojisty a anglický roh. A zrovna v té době jsem si naštěstí koupil nástroj. Z žádného určitého důvodu. A tak jsem dostal tu práci. Někdy hraji lépe na anglický roh, někdy na hoboj. Záleží, jak dlouho hraji na daný nástroj. Ale teoreticky - pokud hrajete dobře na hoboj, kvůli kterému jsem šel studovat, máte schopnosti se naučit dobře i na anglický roh. Je to podobné jako z houslí na violu nebo cello. Housle jsou jen menší, drobnější. Zvuk je daleko vyšší na hoboj i na housle. Takže když přejdete na anglický roh, jako třeba na cello, je to trochu větší a zvuk je příjemnější. Je tam trochu menší intenzita zvuku. Není tak napjatý a strnulý. Je daleko klidnější.