Hlavní obsah
Hudba
Kurz: Hudba > Kapitola 3
Lekce 2: Dřevěné dechové nástroje- Pikola: Rozhovor a ukázka s Nadine Asinovou
- Flétna: Rozhovor a ukázka s prvním hráčem Jeffreym Khanerem
- Es klarinet: Rozhovor a ukázka s Jessicou Phillips Rieskeovou
- Klarinet: Rozhovor a ukázka s prvním hráčem Jonem Manassem
- Basklarinet: Rozhovor a ukázka s Jamesem Ognibenem
- Hoboj: Rozhovor a ukázka s prvním hráčem Johnem Ferrillem
- Fagot: Rozhovor a ukázka s první hráčkou Nancy Goeresovou
- Anglický roh: Rozhovor a ukázka s Pedrem Diazem
Basklarinet: Rozhovor a ukázka s Jamesem Ognibenem
Tvůrce: All Star Orchestra.
Chceš se zapojit do diskuze?
- Zajímá má mne hra na Bass Klarinet ve spodních polohách. Děkuji Fafejta Jiří(1 hlas)
Transkript
Toto je člen sekce klarinetů. Nástroje mají rodiny a také klarinety
mají svou rodinu a toto je basový klarinet a reprezentuje největší hloubky
rodiny klarinetů. Hraje nejhlubší noty. Protože je basklarinet velký a těžký a bylo by velmi obtížné
ho držet jen tak v ruce jako běžný klarinet, je zde zkonstruována taková podpěra a tou spočívá na podlaze. Všechny části klarinetu jsou velmi podobně také na basklarinetu. Klarinet má ozvučník jako zvonek a zde je ozvučník basklarinetu. Každá klapka na klarinetu
má svůj ekvivalent na basklarinetu. Zde je ovšem několik extra klapek
na basovém klarinetu, které vám umožní se dostat
dolů do opravdu velkých hloubek, až do velkého C. Narozdíl od klarinetu
to zde ovládáte pravým palcem. Klarinet nemá takový mechanismus, ale to je jediný rozdíl. Zde tyto páčky, které můžete ovládat
svým palcem, vedou ke klapkám dole, zde až k velkému C, u basklarinetu. Tady je horní část basklarinetu, opět velmi podobná obvyklému klarinetu. Všechny klapky jsou stejné, všechno zde je naprosto stejné, jen větší. Další části klarinetu mezi vrchní částí a hubičkou říkáme soudek,
ale na basklarinetu tomu říkáme krk. Tohle je ten krk, ta zakřivená věc, která vede mezi hubičkou a vrchním dílem basklarinetu. Tady je hubička, která je velmi podobná té klarinetové, ale je větší. Plátek je také podobný tomu klarinetovému, ale je také větší. Můj otec miloval Bennyho Goodmana
a měl rád Artieho Shawa. A mně bylo asi sedm, nebo osm let a jednoho dne přinesl domů
kovový klarinet, protože miloval klarinet a řekl mi: "Na tohle budeš hrát." Bohužel pro něj se mi to líbilo a chtěl jsem pokračovat. Bylo s tím hodně legrace a nadšení, ale byl to otec, kdo mě k tomu přivedl. Když jsem vyrůstal ve Warrenu v Ohiu, měli jsme excelentní hudební programy,
měl jsem skvělé učitele. Procházel jsem však různými obdobími, kdy jsem chtěl cvičit
a kdy jsem chtěl se vším praštit. Byla doba, kdy jsem už nechtěl hrát, ale nebylo mi dovoleno přestat, tak jsem pokračoval. Když jsem se dostával do puberty, začal jsem objevovat hudbu. Začal jsem poslouchat
klasickou hudbu. Předtím jsem hrál ve školní kapele, to byl mládežnický orchestr,
se kterým jsem hrál, kde se hrály operní předehry a různé transkripce klasické muziky, a právě tuhle hudbu
jsem poslouchal nejraději. Když jsem přišel na školu, byla to excelentní kapela
mého domovského města. Měl jsem štěstí na dva skvělé kapelmajstry, Roberta Flemminga a Flinta Fostera kteří mne v životě velmi ovlivnili. Velmi mne inspirovali a ukázali mi spoustu skvělé hudby. Když jsem objevil vše, co bylo možné zjistit o profesní budoucnosti, ať už z hlediska, jestli budu hrát,
nebo učit, bylo mi jasné, že to je to, co chci dělat. Od doby, kdy jsem vyrůstal
na severovýchodě Ohia, měl jsem blízko do Clevelandu. A v Clevelandu je jeden z nejproslulejších
světových orchestrů, kde působil jako klarinetista člověk jménem Robert Marcellus. Měl jsem štěstí, že mě začal učit, jelikož jsem pochopitelně
začínal jako klarinetista. Ten, kdo hraje basklarinet,
hraje také klasický klarinet. Téměř vždy je klarinet
tím primárním nástrojem a teprve pak, až získá zkušenosti
na klarinetu, může přibrat na hraní jiného člena z klarinetové rodiny. Ať už je to Es-klarinet, nebo basklarinet, nebo třeba kontrabasklarinet. Tak, to v mém životě
také přišlo až později, ten zájem hrát basklarinet. Byl jsem členem Charlotte Symphony, než jsem přešel do Metropolitní opery, kde aktuálně působím. Byl jsem klarinetistou v tom orchestru. Během toho účinkování tam se mě ptali, jestli by mi nevadilo
hrát basklarinet, v nějakých skladbách. Já jsem souhlasil,
koupil jsem si nástroj, a uvědomil jsem si,
že s ním je spousta zábavy. Líbilo se mi na něj hrát a říkal jsem si, že by stálo za to se
do problematiky ponořit hlouběji, možná zkusit nějaký konkurz
na post basklarinetisty, a tak jsem přesně to udělal. Když hrajeme představení, je jedno, jestli hudba líčí něco
veselého, nebo smutného, stále je to hudba a vždy se hraje v odpovídajícím stylu. Jestli je záměr ukázat zlo, musíte najít nějaký způsob,
jak to zlo ztvárnit, ale stále krásné, protože to je hudba a je důležité
odhalit v ní svou úlohu. Musíte znát svůj part... Jste v týmu, který se jmenuje orchestr, a stejně, jako musíte vědět,
jakou roli máte v baseballovém, nebo fotbalovém týmu, musíte vědět, jakou funkci plníte v tomto okamžiku. A hudba rozhoduje o této funkci. Dirigent rozhoduje, jestli chce trochu víc toho,
nebo zase ubrat tamtoho, ale vy ovšem musíte vědět, kde je vaše role nejdůležitější, kde je vaše úloha podpůrná, a tyto úlohy si neplést. Zkušenost a praxe samozřejmě vás tyto věci samozřejmě naučí.