Úvod do částicových systémů

Ahoj, jsem Matt Wong, technický režisér efektů v Pixaru. Spolupracuji se Sarou Beth a Erikem, které jste v minulém videu viděli u tohoto bazénu. Bazén je jednou z mnoha výhod práce tady v Pixaru. Tento bazén nemáme jen pro zábavu, ale používáme ho také při práci, například v tomto videu, které jsme natočili pro Hledá se Dory. Zajímalo nás, jak to vypadá pod vodou, když do ní spadnou velká tělesa, jako je třeba dýně. V přechozím videu jste zjistili, že voda a další fyzikální úkazy jako je kouř, prach a oheň můžeme simulovat pomocí mnoha jednotlivých částic. Použití částic je zjednodušením reálné fyziky, ale je skvělým nástrojem pro umělce. Čím více částic použijeme, tím blíže se dostaneme k reálné fyzice. Většina našich simulací tak vyžaduje miliony částic k vytvoření uvěřitelné vody. Ovládání tolika částic by lidem trvalo příliš dlouho. I počítače mají problémy s velkým množstvím částic, ale vyvinuli jsme praktické metody, o nichž se více dozvíte v této lekci. Jedna z našich nejlepších technik se nazývá částicový systém. Částicové systémy byly poprvé použity efektovým umělcem Billem Reevsem pro vytvoření záběru do filmu Star Trek 2 v roce 1982. Pojmenovali jej „The Genesis Effect“ a lidi naprosto uchvátil. Jedná se o velký milník v počítačové grafice. V té době Bill pracoval pro skupinu, ze které později vznikl Pixar. A víte co? Pořád tady pracuje. - Ahoj Bille! - Ahoj. Mohl bys nám říct více o The Genesis Effect? Jaká byla jeho role? The Genesis Effect byl… nástroj, jenž dokázal z živé planety udělat mrtvou, a naopak. Použil jsem částicové systémy k vytvoření transformačního ohnivého prvku. I dnes používáme částice k vytvoření mnoha různých efektů. Ve zbytku této lekce se dozvíte, jak používáme částice k simulaci pohybu vody a vytvoříte si vlastní ohňostroj.