Vytvoření vodního povrchu pomocí částic

V minulém videu jsme viděli náhled záběru z Hledá se Nemo, kde jsme nakreslili částice jako koule, abychom ilustrovali jejich pohyb. Pro závěrečný záběr jsme k výpočtu povrchu použili pozice částic. Poté jsme tento povrch vykreslili, aby vypadal více jako voda. K nakreslení hladkého povrchu pomocí jednotlivých částic použijeme analogii obsahující teplo. Nejprve si představme tyto částice jako malé ohřívače. Dále předstírejme, že máme teploměr, který nám udává teplotu v jakémkoliv bodě v prostoru. Například částice mohou mít přesně 1000 stupňů a čím více se vzdálíme, tím více se ochladí. Řekněme, že tento bod má přesně 100 stupňů a v prostoru není jen jeden bod, který má 100 stupňů, ale mnoho takových bodů. Pokud spojíme všechny body, kde teploměr ukazuje 100 stupňů, dostaneme křivku zobrazenou žlutě. A to je právě ten trik. Nyní můžeme vyplnit tuto žlutou křivku modrou barvou, abychom získali něco, co vypadá spíše jako kaluž vody. Pokud jsou částice daleko od sebe, tvoří každá svou izolovanou oblast jako kapička vody. Když se k sobě kapičky přiblíží, začnou kapat, a napodobují tím reálnou vodu. Tady je verze s více částicemi. Toto začíná vypadat jako voda. Opravdu by to vypadalo jako voda, kdybychom měli několik tisíc částic. Pro potřeby našich filmů, pracujeme ve třech rozměrech a křivka se stává povrchem, jako na tomto snímku z Hledá se Dory nebo v této extrémnější simulaci vody, také z Hledá se Dory. Tady je příklad z Univerzity pro Příšerky. Tady místo vody simulujeme barvu. Zvýšili jsme viskozitu, protože barva je více viskózní něž voda. Nebyli jsme si jisti, jak by se barva chovala, tak první věcí pro vytvoření tohoto záběru bylo natočení odkazu reálné barvy. Toto nám opravdu pomohlo k vytvoření reálného vzhledu. Tady se zastavme, ať můžete procvičovat v následujícím cvičení. Hodně štěstí.