If you're seeing this message, it means we're having trouble loading external resources on our website.

Pokud používáš webový filtr, ujisti se, že domény: *.kastatic.org and *.kasandbox.org jsou vyloučeny z filtrování.

Hlavní obsah
Aktuální čas:0:00Celková doba trvání:5:11

Transkript

Na pravé straně máme strukturu beta karotenu, která má konjugované vazby. Je to molekula zodpovědná za oranžovou barvu mrkví. Vlevo je absorpční spektrum beta karotenu. Důvodem, proč má beta karoten barvu je, že absorbuje záření z viditelné oblasti elektromagnetického spektra. Viditelná oblast začíná zhruba na 400 nanometrech, takže pokud namaluji přímku zde, tak vlevo od ní bude UV oblast. UV oblast elektromagnetického spektra a vpravo bude viditelná oblast. Tady vidíme, že beta karoten absorbuje záření o vlnové délce zhruba v rozsahu 450 až 500 nanometrů a absorbuje silně ve viditelné oblasti. K vysvětlení, proč je beta karoten oranžový, se potřebujeme podívat do detailu viditelné oblasti elektromagnetického spektra. Tady mám různé barvy. Barvy ve viditelné oblasti jsou v základu barvy duhy. Okolo 400 nanometrů hovoříme o ultrafialovém záření, které máme právě tady. Pokud půjdete za ultrafialové záření, budete v oblasti ultrafialové nebo-li UV oblasti. Viditelná oblast dosahuje až někam k 700 nanometrům nebo ještě o trochu dále. Pokud jste v 700 nanometrech, hovoříte o červeném záření. Pokud zajdete za červené záření ocitnete se v infračervené oblasti elektromagnetického spektra. A tady mám 6 barev, červenou, oranžovou, žlutou, zelenou, modrou a fialovou, a když Isaac Newton provedl svůj úžasný experiment s hranolem, popsal 7 barev, zahrnul fialovou, protože chtěl mít 7 barev ve viditelném spektru. Teď si možná vzpomenete na ROYGBIV jako první písmena názvu barev duhy (v angličtině). Ale důvod, proč jsem přidal fialovou je, že nám umožní lepší pohled na barevné kolo. Isaac Newton byl první, kdo předvedl barevné kolo. Vy ho získáte tak, že vezmete fialovou a pohnete s ní sem a vezmete červenou a pohnete s ní sem a tak položíte fialovou hned vedle červené a dostanete barevné kolo. Je užitečné podívat se na barevné kolo, protože Vám to umožní vidět vztah mezi doplňkovými barvami. Například, pokud chci znát doplňkovou barvu k červené, vše co musím udělat, je podívat se napříč barevným kolem a vidím, že doplňková barva je zelená. Doplňková barva pro fialovou, pokud se podívám napříč, by měla být žlutá. A nakonec doplňková barva pro modrou by měla být oranžová a je to použitelné, protože Vám to umožní přemýšlet, proč věci mají určitou barvu. Například, pokud se dívám na tento oranžový proužek papíru a pokusíme se porozumět, proč tento proužek papíru je oranžový. Víme, že bílé světlo se skládá z různých vlnových délek. Víme, že bílé světlo se skládá z různých barev duhy. Mohli bychom to zjednodušit a přemýšlet o bílém světle, jako o 2 doplňkových barvách a pak řekneme, že tato část se skládá z modré vlnové délky záření, a pak tato část barevného kola se skládá z oranžové vlnové délky záření, a tak uvažujeme o bílém světle jako o modrých a oranžových vlnových délkách, takže pokud máme přicházející bílé světlo, zde jsou modré vlnové délky a pak máme oranžové vlnové délky záření. Toto je zjednodušený pohled, jak přemýšlet o bílém světle dopadajícím na oranžový objekt. Takže předmět absorbuje modré vlnové délky záření, absorbujeme modré vlnové délky záření, a zároveň odrážíme oranžové vlnové délky. Takže pokud odrážíme oranžové vlnové délky světla a naše oči se ocitnou právě tady, vidíme předmět jako oranžový. Náš mozek vnímá předmět jako oranžový, protože vidíme odražené oranžové záření. Takto můžeme přemýšlet o tom, proč má něco takovou, či onakou barvu. Pokud se vrátím zpět k beta karotenu, vidím, kde beta karoten absorbuje. Beta karoten absorbuje zhruba v rozsahu 450 až 500 nanometrů, a to odpovídá modrým vlnovým délkám záření. Pokud se podívám dolů, tak 450 až 500 nanometrů absorbuje modré vlnové délky záření. Přesto odrážíme oranžové vlnové délky. A tak vnímáme beta karoten jako oranžový. Tohle byla trocha teorie o tom, proč vnímáme, že něco má určitou barvu. V příštím videu budeme hovořit o tom, jaktože struktura beta karotenu s mnoha konjugovanými vazbami umožní molekule být zbarvená.