Prokaryota a eukaryota

Chceme-li život, tak jak jej známe, klasifiikovat na buněčné úrovni, můžeme ho rozdělit na eukaryotický, eukaryotický neboli eukaryota, eukaryota, anebo jako prokaryota, prokaryota. A největší rozdíl mezi eukaryoty a prokaryoty jsou sktruktury obalené membránou, které eukaryota na rozdíl od prokaryot mají. Nejnápadnější je jádro obalené membránou. V eukaryotech je tedy genetická informace uchována uvnitř jádra obaleného membránou. Takže, zde máme jádro. Tohle je jádro a vaše genetická informace, vaše DNA je uvnitř toho jádra. V této prokaryotické buňce budete mít také svou DNA. Může být zabalená do částí buňky. Říkáme tomu nukleoid, který ale nemá membránový obal. Takže si to zapišme: bez membrány... Napišme k tomu malým písmem "membránou obalené", membránou obalené jádro. Ale to není jediná odlišnost mezi eukaryoty a prokaryoty. Je to jen ta téměř nejznámější. Vlastně slovo eukaryota se skládá ze dvou částí, kdy část "karyota" pochází z řečtiny a je to výraz pro ořech anebo jádro (pecky). Abychom si to ujasnili. Tohle odkazuje k ořechu anebo k jádru, zatímco prokaryota znamená "před ořechem nebo jádrem". A budeme-li ten "ořech" či "jádro" považovat za membránovou strukturu, hlavně obalené jádro, tak je jasné, že ho u prokaryot nevidíme. Ale to není vše. Eukaryota mají ještě další membránové struktury, které se u prokaryot nevyskytují. Například takové mitochondrie, mitochondrie, se vyskytují v eukaryotické buňce, jak v živočišné, tak v rostlinné, ale u prokaryot je nenajdete. A pak jsou tu další druhy membránových struktur. Najdete tam třeba Golgiho aparát. Tohle je mikrosnímek ( = mikroskopický snímek) eukaryotické buňky. A tady vidíte Golgiho aparát, přímo tady, a ten pomáhá s balením bílkovin. Tohle je mikrosnímek mitochondrie. Tohle je mikrosnímek jádra. Toto je jaderná membrána. Tady vidíte celou genetickou informaci. Celá se rozprostírá a je ve formě chromatinu, ale jak vidíte, tak zde je obzvlášť hustě smotaná. Což jsme nakreslili i sem, přímo tady. Takže tohle celé je DNA ve formě chromatinu, ale tahle část, která je obzvlášť hustá či tmavá, jak vidíme na tomhle mikrosnímku, tu nazýváme jadérko. Nazýváme jí jadérko. A už víme, že to je místo, kde je produkována ribosomální RNA. A ribosomální RNA tvoří část struktury ribozomů, které jsou esenciální pro translaci, které můžeme říkat tvoření proteinů podle informace uložené v mRNA. Více to budeme rozebírat v jiných videích. Takže tohle jsou ribozomy, které jsou složené jak z ribosomální RNA, tak také z bílkovin. A tohle je tedy jadérko, což je část, kde se odehrává tvorba rRNA, je to ta hustší část jádra. Klíčovým rozdílem je tedy to, že u eukaryotické buňky máme membránou obalené jádro a další membránové struktury, jako jsou například mitochondrie. Vlastně existují teorie, které říkají, že mitochondrie byla původně prokaryotický organismus, posléze žijící v symbióze uvnitř větší eukaryotické buňky. A další odlišností je to, že uvnitř eukaryot je DNA smotaná ve více řetězcích. Takže pokud byste DNA narovnali, tak by byla tvořená více řetězci. Kdežto u prokaryot je DNA kruhová molekula. Můžete to proplést na všechny způsoby a stejně to nakonec bude jen jedna kruhovitá DNA. Takže to jsou tři klíčové rozdíly: jaderná membrána, další membránové organely, jako jsou mitochondrie a Golgiho aparát, a také více jednotlivých molekul DNA versus jedna kruhovitá DNA. Další věcí je, že eukaryota bývají větší, zatímco prokaryota bývají menší a jednodušší. Jelikož už víme klíčové rozdíly, můžeme si uvést příklady eukaryot. Mezi eukaryota se řadí většina toho, s čím každý den přicházíme do kontaktu anebo si myslíme, že se s tím denně setkáváme. Zahrnuje to všechny mnohobuněčné organismy, mnohobuněčné, mnohobuněčné organismy. Tam řadíme zvířata, rostliny, houby. Také prvoky. Tady máme paramuseum. Jedná se o eukaryota. Má to membránou obalené jádro a ostatní organely. Tady jsou buňky z konečků kořenů cibule. Jedná se o rostlinné buňky. Vidíte, že uvnitř mají skvrnu. Tou skvrnou je membránou obalené jádro. Tohle je opravdu skvělý obrázek, protože na něm vidíte buňky v různých stádiích mitózy, což je zajímavé. Zvířecí buňky, věci, které dělají vás vámi, vy jste eukaryota. Takže co vlastně řadíme mezi prokaryota? Nejtypičtějším příkladem jsou bakterie. Bakterie, ty máme tady, jsou prokaryota. Dalším příkladem prokaryot, o kterém se mluví méně, jsou archea. O archea si lidé mysleli, že se jednalo o druh bakterií žijící v různých extrémních podmínkách. Ale teď už víme, že se jedná o úplně odlišnou doménu života, archea. Když v dnešní době mluvíme o doménách života, dělíme je tak, že tady jsou bakterie, tady máme bakterie a tady archea. Tady archea. A poté sem řadíme, řadíme sem eukaryota. Napíšu to sem, eukaryota. To jsou věci, které mají vlastnosti, o kterých jsme dnes mluvili, a zahrnují tedy zvířata, rostliny a houby a jednobuněčná eukaryota, prvoky a obdobné věci. Pokud bychom je chtěli dále třídit, tak toto jsou prokaryota a toto samozřejmě eukaryota. Snad vám tohle video pomohlo získat základní informace o typech buněk.