Rozkvět biodiverzity ve fanerozoiku

Země se nyní pomalu stává obyvatelnější pro živočichy, jako jsme my. Minule jsme viděli, že během proterozoika se kyslík začal hromadit v atmosféře. To byla příčina vzniku první ‚sněhové koule‘ a masového vymírání všech anaerobních druh. Ale vznikly tak podmínky vhodné pro eukaryotní buňky. A možná ještě důležitější je, že tyto eukaryotní buňky byly schopné tvořit mnohobuněčné organismy, na našem grafu to máme znázorněno zde. Mnohobuněčný život se objevuje právě zde. Abych to ujasnil, všechna tato data se stále mění s dalšími geologickými objevy a máme také k dispozici lepší techniku, takže čísla se stále upřesňují. Ale jsou užitečná, je to naše současné poznání vzniku a vývoje těchto fenoménů. Zároveň s mnohobuněčnými organismy, což je samo o sobě zajímavé, protože je to děj, který později výrazně ovlivnil evoluci, došlo ke vzniku pohlavního rozmnožování. A to, co je na tom tak zajímavé a proč to má takový vliv na evoluci, hodně se o tom dozvíte v sekci biologie, je fakt, že před evolucí ke změně DNA docházelo jen díky mutacím a náhodným přesunům v DNA nebo možná vlivem některých virů. Pohlavní rozmnožování umožňuje systematické mísení DNA, takže existuje více variant genetického kódu, což umožňuje rozmanitější možnosti pro selekci. Tak trochu to urychlilo tempo evoluce. To, o čem mluvíme, se podle různých zdrojů odehrálo před 1,2 nebo 1,5 miliardami let, prostě něco před více než miliardou let. Tehdy se objevily mnohobuněčné formy života a pohlavní rozmnožování. Další věc, ke které dochází od proterozoika, je hromadění kyslíku ve vzduchu umožňující vznik ozonové vrstvy. Molekula ozonu se skládá ze tří atomů kyslíku. Na konci proterozoika, to bylo asi před 550 miliony let, plus minus 100 milionů let, tato čísla se pořád mění, ozonová vrstva zesílila natolik, že chránila souš před UV zářením, mluvili jsme o tom v minulém videu. Země je bombardována UV zářením a ozonová vrstva je jediná překážka blokující škodlivé záření ze Slunce a umožňuje existenci suchozemským živočichům. Právě v tomto období, před asi 550 miliony let, život začíná osidlovat souš, především specifické organismy. Život osidluje souš. Tohle je velmi zajímavé, poprvé mě to docela šokovalo. Většinou předpokládáme, že stromy a tráva jsou starší, že se objevili na souši mezi prvními, ale ukazuje se, že živočichové osídlili souš ještě před rostlinami. Rostliny se objevují asi před 450 miliony let, plus minus pár desítek milionů let. To už se blížíme ke konci proterozoika. Život začíná osídlovat souš, existuje ozonová vrstva a nastává další zalednění ‚sněhové koule‘, celá Země zamrzne ke konci proterozoika. Existuje několik teorií o příčinách nástupu a ústupu zalednění, možná to způsobily sopky, skleníkové plyny, kdo ví. Ale ke konci tohoto zalednění lze pozorovat rozvoj života. A tento rozvoj je opravdu mohutný na začátku – vždycky se mi to těžko vyslovuje – fanerozoika. Tady to ani není popsané. Fanerozoikum je toto období, přesně tady, popíšu vám to. Takže tohle je období fanerozoika. Tato oddělení jsou eony a rozdělují se na éry. Éry jsou části eonů. Jsou dlouhé stovky milionů let. Jsou to éry paleozoikum (prvohory), pak mezozoikum (druhohory) a kenozoikum. My teď vlastně žijeme v kenozoiku. Možná nejzajímavější období, i když nerad něco upřednostňuji, ale je to jedno z nejzajímavějších období prvohor. Je to vlastně první perioda paleozoika, což je první éra fanerozoika, je to perioda zvaná kambrium. Možná už jste o něm slyšeli, je to asi toto časové období. Kambrium. Během této periody došlo na Zemi k události zvané kambrická exploze. Opravdu to byla doslova exploze v počtu existujících rodů a druhů, exploze biodiverzity na této planetě. Zapříčinila to asi ochranná funkce ozonové vrstvy spolu s osídlením země organismy a existencí prostředí bohatého kyslíkem. Komplexní mnohobuněčné organismy se objevují někdy v této době. Když se posuneme asi o několik desítek milionů let dopředu, tak zde máme první ryby a předchůdce dnešních obojživelníků. Když se posuneme ještě trochu dopředu a opustíme kambrium, tak zde máme první rostliny někde v těchto místech. Samozřejmě, že tohle není přesné, data se mění podle nových objevů zkamenělin. Mě nejvíc překvapilo, že tolik věcí pokládaných za základní pro život na Zemi jsou docela mladé jevy. Rostliny neexistovaly na souši ještě před 450 miliony let. Hmyz nebyl na souši, možná neexistoval, ještě asi před 400 miliony let. Plazi vznikli asi před 300 miliony let. To jsme se dostali asi někam sem. Savci vznikli před asi 200 miliony lety. Ptáci vznikli asi před 150 miliony lety. Celé období dinosaurů, které se nám zdá hrozně dávné, bylo v mezozoiku, druhohory. Tohle je vlastně období dinosaurů. Když se podíváte na tyto hodiny, tak vám dojde, že je to vlastně nedávno. Má se za to, že toto období ukončil velký meteorit o průměru asi deset kilometrů. Dopadl tam, kde je dnes poloostrov Yucatán v Mexiku, kousek od pobřeží poloostrova Yucatán. Zahubil všechny velké suchozemské formy života, především dinosaury. Takže když si to všechno shrneme, všechny ty věci, které mě překvapily, když jsem se je dozvěděl: rostliny jsou staré asi 450 milionů let, tráva, kterou považuji za zásadní pro fungování přírody, existuje asi jen 40 až 70 milionů let, záleží na zdroji informací. Tráva na této planetě je vlastně nováček. Květiny existují jenom 130 milionů let. Takže byly doby, kdy existovali dinosauři, ale nebyly květiny ani tráva. Takže když si to projdeme od začátku do konce, tak je docela zvláštní se na to dívat v měřítku. Tady se objevili dinosauři, ta hnědá čára ukazuje, kdy vznikli savci, takže dinosauři vznikli ve stejné době jako savci a pak samozřejmě vyhynuli, někde tady. Když do Země narazil meteorit, tak naši předci museli být zahrabaní v dírách, museli mít schovanou nějakou potravu, nebo jak dokázali, že je to všechny nezabilo? Věřím, že většina velkých savců tehdy vymřela. Ale to, co je trochu ponižující nebo vtipné nebo až směšné, když se zadíváte na tento graf, je tato malá tečka, vy ji snad ani nevidíte. Ukazuje prvního člověka před 2 miliony let. A i to je docela velké zobecnění, když říkáme první člověk, vlastně to byl první pračlověk. První člověk stejný, jako jsme my, kterého byste jako dítě vzali a vychovávali ve městě, ostříhali mu vlasy a oblékli ho, takže by vypadal docela jako my. Takového byste poprvé našli teprve před 200 tisíci lety. 200 až 400 tisíc let, podle různých zdrojů. Je vlastně velmi velkorysé mluvit tady o prvním člověku, bylo to před 200 tisíci lety. Abychom si uvědomili, jak noví jsme a jak je naše evoluce krátká, tak tu jsme teprve 5 milionů let, už jsem to zmínil v předchozím videu, teprve 5 milionů let. Takhle vám leccos dojde. Tady je 0 let. Homo sapiens sapiens existuje asi jenom 200 tisíc let. Neandrtálci, to byli naši bratranci, nebyli to naši předci, i když si to mnozí myslí, byli to naši bratranci, pocházíme ze společného předka. I když existují teorie, že se mohli zkřížit a splynout s homo sapiens, takže někteří z nás mají část DNA neandrtálců. Nazvat někoho neandrtálcem vlastně není urážka, měli dokonce velký mozek. Ani ne velký mozek jako velkou hlavu, ale z toho se dá vyvodit i velký mozek, i když kdo ví. Stále máme tendenci je zobrazovat jako poněkud divoké. Nechci se tady pouštět do politické debaty, jak zobrazovat neandrtálce. Každopádně tohle je velmi krátké časové období. Když se podíváte 2 miliony let nazpět, tak uvidíte pralidi, naše předky, a náš strom života se větví od šimpanzů před 5 miliony let. Když to znázorníte na tomto grafu, tak to bude sotva vidět, byly by to tak 2 pixely, Možná ani ne 2 pixely by znázorňovaly, kdy jsme se oddělili od šimpanzů. Doufám, že se vám teď leccos objasnilo, alespoň mně to nabídlo novou perspektivu.