Hlavní obsah
Kosmologie a astronomie
Kurz: Kosmologie a astronomie > Kapitola 4
Lekce 1: Historie života na ZemiRozkvět biodiverzity ve fanerozoiku
Kambrická exploze a biodiverzita ve fanerozoiku Tvůrce: Sal Khan.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
Země se nyní pomalu stává
obyvatelnější pro živočichy, jako jsme my. Minule jsme viděli, že během proterozoika
se kyslík začal hromadit v atmosféře. To byla příčina
vzniku první ‚sněhové koule‘ a masového vymírání
všech anaerobních druh. Ale vznikly tak podmínky
vhodné pro eukaryotní buňky. A možná ještě důležitější je, že tyto eukaryotní buňky byly schopné
tvořit mnohobuněčné organismy, na našem grafu to máme znázorněno zde. Mnohobuněčný život se objevuje právě zde. Abych to ujasnil, všechna tato data se
stále mění s dalšími geologickými objevy a máme také k dispozici lepší techniku,
takže čísla se stále upřesňují. Ale jsou užitečná, je to naše současné poznání
vzniku a vývoje těchto fenoménů. Zároveň s mnohobuněčnými organismy,
což je samo o sobě zajímavé, protože je to děj, který později
výrazně ovlivnil evoluci, došlo ke vzniku pohlavního rozmnožování. A to, co je na tom tak zajímavé
a proč to má takový vliv na evoluci, hodně se o tom dozvíte
v sekci biologie, je fakt, že před evolucí ke změně DNA docházelo jen
díky mutacím a náhodným přesunům v DNA nebo možná vlivem některých virů. Pohlavní rozmnožování umožňuje
systematické mísení DNA, takže existuje více
variant genetického kódu, což umožňuje rozmanitější
možnosti pro selekci. Tak trochu to urychlilo tempo evoluce. To, o čem mluvíme, se podle různých zdrojů
odehrálo před 1,2 nebo 1,5 miliardami let, prostě něco před více než miliardou let. Tehdy se objevily mnohobuněčné
formy života a pohlavní rozmnožování. Další věc, ke které
dochází od proterozoika, je hromadění kyslíku ve vzduchu
umožňující vznik ozonové vrstvy. Molekula ozonu se skládá
ze tří atomů kyslíku. Na konci proterozoika,
to bylo asi před 550 miliony let, plus minus 100 milionů let,
tato čísla se pořád mění, ozonová vrstva zesílila natolik,
že chránila souš před UV zářením, mluvili jsme o tom v minulém videu. Země je bombardována UV zářením a ozonová vrstva je jediná překážka
blokující škodlivé záření ze Slunce a umožňuje existenci
suchozemským živočichům. Právě v tomto období,
před asi 550 miliony let, život začíná osidlovat souš,
především specifické organismy. Život osidluje souš. Tohle je velmi zajímavé,
poprvé mě to docela šokovalo. Většinou předpokládáme,
že stromy a tráva jsou starší, že se objevili na souši mezi prvními, ale ukazuje se, že živočichové
osídlili souš ještě před rostlinami. Rostliny se objevují asi před 450 miliony
let, plus minus pár desítek milionů let. To už se blížíme ke konci proterozoika. Život začíná osídlovat souš,
existuje ozonová vrstva a nastává další zalednění ‚sněhové koule‘,
celá Země zamrzne ke konci proterozoika. Existuje několik teorií o příčinách
nástupu a ústupu zalednění, možná to způsobily sopky,
skleníkové plyny, kdo ví. Ale ke konci tohoto zalednění
lze pozorovat rozvoj života. A tento rozvoj je opravdu
mohutný na začátku – vždycky se mi to těžko vyslovuje – fanerozoika. Tady to ani není popsané. Fanerozoikum je toto období,
přesně tady, popíšu vám to. Takže tohle je období fanerozoika. Tato oddělení jsou eony
a rozdělují se na éry. Éry jsou části eonů.
Jsou dlouhé stovky milionů let. Jsou to éry paleozoikum (prvohory),
pak mezozoikum (druhohory) a kenozoikum. My teď vlastně žijeme v kenozoiku. Možná nejzajímavější období,
i když nerad něco upřednostňuji, ale je to jedno z
nejzajímavějších období prvohor. Je to vlastně první perioda paleozoika,
což je první éra fanerozoika, je to perioda zvaná kambrium. Možná už jste o něm slyšeli,
je to asi toto časové období. Kambrium. Během této periody došlo na Zemi
k události zvané kambrická exploze. Opravdu to byla doslova exploze
v počtu existujících rodů a druhů, exploze biodiverzity na této planetě. Zapříčinila to asi ochranná funkce ozonové
vrstvy spolu s osídlením země organismy a existencí prostředí bohatého kyslíkem. Komplexní mnohobuněčné organismy
se objevují někdy v této době. Když se posuneme asi o několik
desítek milionů let dopředu, tak zde máme první ryby
a předchůdce dnešních obojživelníků. Když se posuneme ještě trochu
dopředu a opustíme kambrium, tak zde máme první rostliny
někde v těchto místech. Samozřejmě, že tohle není přesné, data
se mění podle nových objevů zkamenělin. Mě nejvíc překvapilo, že tolik věcí pokládaných za základní
pro život na Zemi jsou docela mladé jevy. Rostliny neexistovaly na
souši ještě před 450 miliony let. Hmyz nebyl na souši, možná neexistoval,
ještě asi před 400 miliony let. Plazi vznikli asi před 300 miliony let.
To jsme se dostali asi někam sem. Savci vznikli před asi 200 miliony lety.
Ptáci vznikli asi před 150 miliony lety. Celé období dinosaurů, které se nám zdá
hrozně dávné, bylo v mezozoiku, druhohory. Tohle je vlastně období dinosaurů. Když se podíváte na tyto hodiny,
tak vám dojde, že je to vlastně nedávno. Má se za to, že toto období ukončil velký
meteorit o průměru asi deset kilometrů. Dopadl tam, kde je dnes
poloostrov Yucatán v Mexiku, kousek od pobřeží poloostrova Yucatán. Zahubil všechny velké suchozemské
formy života, především dinosaury. Takže když si to všechno
shrneme, všechny ty věci, které mě překvapily,
když jsem se je dozvěděl: rostliny jsou staré asi 450 milionů let, tráva, kterou považuji za zásadní
pro fungování přírody, existuje asi jen 40 až 70 milionů let,
záleží na zdroji informací. Tráva na této planetě je vlastně nováček.
Květiny existují jenom 130 milionů let. Takže byly doby, kdy existovali
dinosauři, ale nebyly květiny ani tráva. Takže když si to projdeme
od začátku do konce, tak je docela zvláštní
se na to dívat v měřítku. Tady se objevili dinosauři,
ta hnědá čára ukazuje, kdy vznikli savci, takže dinosauři vznikli ve
stejné době jako savci a pak samozřejmě vyhynuli, někde tady. Když do Země narazil meteorit, tak naši
předci museli být zahrabaní v dírách, museli mít schovanou nějakou potravu, nebo
jak dokázali, že je to všechny nezabilo? Věřím, že většina velkých
savců tehdy vymřela. Ale to, co je trochu ponižující
nebo vtipné nebo až směšné, když se zadíváte na tento graf, je tato
malá tečka, vy ji snad ani nevidíte. Ukazuje prvního
člověka před 2 miliony let. A i to je docela velké zobecnění,
když říkáme první člověk, vlastně to byl první pračlověk. První člověk stejný, jako jsme my, kterého byste jako dítě
vzali a vychovávali ve městě, ostříhali mu vlasy a oblékli ho,
takže by vypadal docela jako my. Takového byste poprvé našli
teprve před 200 tisíci lety. 200 až 400 tisíc let,
podle různých zdrojů. Je vlastně velmi velkorysé
mluvit tady o prvním člověku, bylo to před 200 tisíci lety. Abychom si uvědomili, jak noví jsme
a jak je naše evoluce krátká, tak tu jsme teprve 5 milionů let, už jsem to zmínil v předchozím
videu, teprve 5 milionů let. Takhle vám leccos dojde.
Tady je 0 let. Homo sapiens sapiens existuje
asi jenom 200 tisíc let. Neandrtálci, to byli naši bratranci,
nebyli to naši předci, i když si to mnozí myslí, byli to naši
bratranci, pocházíme ze společného předka. I když existují teorie, že se mohli
zkřížit a splynout s homo sapiens, takže někteří z nás
mají část DNA neandrtálců. Nazvat někoho neandrtálcem vlastně
není urážka, měli dokonce velký mozek. Ani ne velký
mozek jako velkou hlavu, ale z toho se dá vyvodit
i velký mozek, i když kdo ví. Stále máme tendenci je
zobrazovat jako poněkud divoké. Nechci se tady pouštět do politické
debaty, jak zobrazovat neandrtálce. Každopádně tohle je
velmi krátké časové období. Když se podíváte 2 miliony let nazpět,
tak uvidíte pralidi, naše předky, a náš strom života se větví
od šimpanzů před 5 miliony let. Když to znázorníte na tomto grafu, tak to
bude sotva vidět, byly by to tak 2 pixely, Možná ani ne 2 pixely by znázorňovaly,
kdy jsme se oddělili od šimpanzů. Doufám, že se vám teď leccos objasnilo,
alespoň mně to nabídlo novou perspektivu.