Hlavní obsah
Biologie
Kurz: Biologie > Kapitola 1
Lekce 3: Zaměřeno na eukaryotické buňkyEndomembránový systém
Přehled membránových struktur, které tvoří endomembránový systém v eukaryotických buňkách.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
- V tomto videu vám představím endomembránový systém
eukaryotických buněk. Endomembránový systém. Na nejvyšší úrovni můžeme za
endomembránový systém považovat všechny membrány uvnitř buňky, které spolu komunikují. Takže o jakých membránách bude řeč? Můžeme začít s popisem membrán jako takových. Všechny tyto membrány mají dvojvrstvu fosfolipidů. Občas se spletu a říkám jim dvojlipidové vrstvy, ale tyto jsou dvojvrstvy fosfolipidů. Takže když to tady zvětším, zvětším tuhle čáru, je to doopravdy dvojvrstva fosfolipidů a bude vypadat nějak takhle. Takže máte hydrofilní "hlavy" čouhající ven, a hydrofóbní "ocásky" směřující dovnitř. Takže hydrofilní hlavy venku, hydrofóbní ocásky vevnitř a tak to funguje. Když to vezmeme zleva doprava, máte vrstvu dvou, - lépe řečeno dvojvrstvu - fosfolipidů. Takhle vypadá buněčná membrána, a takhle vypadá vnější jaderná membrána. Nakreslili jsme jednu ve videu
o endoplasmatickém retikulu. A také tady můžete vidět ty dvě membrány. Můžete se ptát:
"OK, je tohle ta dvojvrstva?" Ve skutečnosti to jsou dvě dvojvrstvy. Tahle membrána má svou
fosfolipidovou dvojvrstvu a tahle membrána má taky svou fosfolipidovou dvojvrstvu. Ukážu vám to jinou barvou. Tahle, kterou obtahuji růžově, to je vnější jaderná membrána a ta pokračuje membránou endoplasmatického retikula (ER), kterou začnu zvýrazňovat tady. A ta druhá, kterou obtáhnu fialovou barvou, to je vnitřní jaderná membrána a to všechno je součástí
endomembránového systému. Už jsem se zmíil o endoplasmatickém retikulu, a více se tomu budeme věnovat ve videu o ER a Golgiho aparátu, ale je to také součást
endomembránového systému. A samotné ER může představovat někdy i více než 50 % všech fosfolipidových membrán buňky. Už jsme mluvili o tom, co se děje ve vnitřní dutině (lumen)
endoplasmatického retikula. Takže takhle plocha tady... Už jsme řešili, co se tam děje. Zde se syntetizují proteiny. Vlastně se tady tvoří
i jiné molekuly, jako třeba lipidy. Ty potom pokračují do hladkého ER a dále do místa, kde ER opouštějí, a to všechno jsme viděli ve videu o ER, to, jak odtamtud vypadnou. Tuhle oblast nazýváme přechodným ER. Takže téhle oblasti říkáme přechodné
endoplasmatické retikulum. Přechodné... přechodné ER je místo, kde jsou proteiny vystrčeny ven a dál cestují ve vezikulách. Takže to bylo přechodné ER. Tyto vezikuly jsou malinkaté kompartmenty, které jsou obklopeny membránou a transportují proteiny. Nechci do toho moc rýpat, ale všechny čáry, které kreslím, i když jsou to jen jednouché čáry, všechno jsou to fosfolipidové
dvojvrstvy. Takže membrána se může lišit, fosfolipidová dvojvrstva se může lišit podle toho, na kterou část
membrány se díváme, ale všechy mají stejný základ - dvojvrstvu fosfolipidů. A jen pro přehled, tyto proteiny mohou opustit přechodné ER a doputovat do Golgiho aparátu (GA). A už jsme mluvili o tom, jak proteiny v Golgiho aparátu dozrávají. A když říkám dozrávají, spousta enzymů se nachází tady, tady v Golgiho aparátu, a mohou proteiny různě upravovat: označit je, přidat k nim... přidat k nim sacharidy, takže se z nich stanou glykoproteiny. Můžou je označit tak, aby byly použity v buněčné membráně, vně buněčné membrány nebo na jiném místě v buňce. Například tenhle protein vyrazil jako vezikul a cestuje do Golgiho aparátu, kde dojde ke splynutí membrán a protein bude vystrčen do nitra GA. A tam může dozrát. Může se z něj stát glykoprotein, kdo ví, co se s ním stane. A pak může zase vycestovat a ten náš protein "cestovatel", může být zapracován do buněčné membrány. Nebo může být vyloučen z buňky, nebo může jít do dalších částí buňky. Všechno, o čem jsem právě mluvil, to nejsou jediné části
endomembránového systému. Máme další - jako třeba vakuoly, což jsou membránou ohraničené organely. V rostlinných buňkách je vakuola
využívána jako sklad nebo jako součást konstrukce buňky. Vakuoly mohou být docela velké a v podstatě mohou určovat strukturu celé rostliny. V živočišných buňkách se nachází
takzvaný lysosom. Lysosom je membránou ohraničená struktura, kde dochází k recyklaci nebo rozkladu molekul. Takže možná bylo někde něco zabaleno. Nakreslím to jinou barvou. Teď jsem nakreslil ten vezikul moc velký. Ale možná, že tahle látka
musí být zničena, aby tahle membrána mohla
splynout s touhle membránou a vylít svůj obsah tady, kde se nachází nízké pH, které může nevhodné látky rozložit, strávit je a zrecyklovat je na, jak bychom řekli, lépe využitelný materiál. Takže tohle všechno je součástí
endomembránového systému. Znovu si tedy myslím, že stále
nemáme dostatečnou míru pochopení pro složitost a jistou krásu buněk.