Hlavní obsah
Kurz: Diferenciální počet > Kapitola 1
Lekce 2: Odhadování limit z grafůOdhadování limit z grafů
Řešené příklady na odhadování limit funkcí z jejich grafu.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
Máme zadaný graf
funkce y rovná se f(x) a chceme určit
tři různé limity. Jako vždy si zastavte video
a zkuste si to vyřešit samostatně, než to uděláme společně. Nejprve se podíváme, čemu se
rovná limita f(x) pro x blížící se k 6. Udělám to jinou barvou,
abyste to viděli. Když se x blíží
k 6 z obou stran... Když se k 6
blížíme z levé strany, od hodnot
menších než 6, vypadá to, že se hodnoty
funkce f blíží k 1. Když se k bodu x rovno 6
blížíme z pravé strany, vypadá to, že hodnoty
funkce f se opět blíží k 1. Aby tato limita existovala, zprava i zleva se musíme
blížit k téže hodnotě. V tomto případě,
alespoň graficky, protože s grafem si
nemůžete být nikdy jistí, ale poskytne
velmi dobrý odhad, to vypadá, že
limita je rovna 1. Napíšu to
tmavší barvou. Nyní přejděme
k další limitě. Limita f(x) pro
x blížící se ke 4. Když se ke 4 blížíme z
levé strany, co se stane? Když se ke 4
blížíme zleva, vypadá to, že hodnoty
naší funkce se blíží ke 3. Nezapomeňte, že limita
v bodě x může existovat, i když zde funkce
není definovaná. Kdybychom chtěli
znát f(x) v bodě 4, tak to není
definované, ale vypadá to, že když se k bodu
x rovno 4 blížíme zleva, hodnoty f se
blíží ke 3, a když se ke
4 blížíme zprava, znovu to vypadá, že hodnoty
naší funkce se blíží ke 3. Zde bychom tedy řekli, alespoň podle toho,
co dokážeme usoudit z grafu, že limita f(x) pro x
blížící se ke 4 je rovna 3. I když v tom bodě
funkce není definovaná. Nyní se podívejme na
limitu pro x blížící se ke 2. A to je zajímavé. Funkce je zde
definovaná, f v bodě 2 je 2. Když se blížíme
z levé strany, hodnoty naší
funkce se blíží ke 2, ale když se k bodu x rovno
2 blížíme z pravé strany, funkční hodnoty jsou
čím dál tím blíž k 5. Nedostanou se až do 5, ale když se blížíme
po bodech 2,1; 2,01; 2,0001, tak to vypadá, že hodnoty
naší funkce jsou čím dál tím blíž k 5. Protože se zleva a zprava
blížíme ke dvěma různým hodnotám, když se x blíží ke
2 zleva a zprava, tak řekneme, že
tato limita neexistuje. To je docela zajímavé. V prvním případě je
funkce v bodě 6 definovaná a limita je rovna funkční
hodnotě v bodě x rovno 6. V tomto případě funkce nebyla
v bodě x rovno 4 definovaná, ale limita existovala. A v tomto případě funkce je
definovaná v bodě x rovno 2, ale limita pro x blížící
se ke 2 neexistuje. Zkusme to
pro jinou funkci, ať máme více příkladů
určování limit z grafu. Zde máme graf
funkce y rovná se g(x) a opět si zastavte
video a zkuste si, zda tyto limity
dokážete z grafu určit. Nejprve máme limitu pro x
blížící se k 5 z funkce g(x). Když se k 5 blížíme zleva, vypadá to, že se
blížíme k této hodnotě. Zkusím tady nakreslit
rovnou přímku. Takže to vypadá, že
se blížíme k této hodnotě. Když se k 5
blížíme zprava, tak to rovněž vypadá,
že se blížíme k té samé hodnotě. Tato hodnota, když
ji od oka odhadnu, tak by to mohlo
být zhruba 0,4. Tato limita tedy
určitě existuje, ale když se díváme na graf,
tak to není tak přesné. Řekl bych, že je
to přibližně 0,4. Mohlo by to být 0,41
nebo 0,41456789, to z grafu přesně nevíme. Ale je to přibližně
nějaká taková hodnota. Nyní se podívejme na
limitu g(x) pro x blížící se k 7. Použijeme ten
samý postup. Co se děje, když
se blížíme zleva, od hodnot
menších než 7? 6,9; 6,99; 6,999. Vypadá to, že hodnoty
naší funkce se blíží ke 2. Nezáleží na tom, že
funkce je zde definovaná. g v bodě 7 je 5. Když se ale blížíme zleva, když je x rovno
6,9; 6,99 a tak dále, hodnoty naší
funkce se blíží ke 2. Když se k bodu x
rovno 7 blížíme zprava, vypadá to, že se děje totéž,
že hodnoty se blíží ke 2. Takže tohle se
bude rovnat 2. Funkce je v daném
bodě definovaná a limita v tomto
bodě existuje, ale g v bodě 7 se nerovná
hodnotě limity g(x) pro x blížící se k 7. Zbývá nám ještě
jedna limita. Čemu se rovná limita
pro x blížící se k 1? Opět uděláme
to samé. Vypadá to, že z levé strany
jsou hodnoty neomezené. Když je x rovno 0,9;
0,99; 0,999; 0,99999. Vypadá to, že hodnoty jdou
neomezeně k nekonečnu. Když se blížíme zprava,
tak se děje to samé. Hodnoty jdou
neomezeně k nekonečnu. Někteří lidé občas neformálně řeknou,
že limita je rovna nekonečnu, ale když formálně mluvíme
o tom, co limita znamená, tak protože jsou hodnoty neomezené,
řekneme, že limita neexistuje.