If you're seeing this message, it means we're having trouble loading external resources on our website.

Pokud používáš webový filtr, ujisti se, že domény: *.kastatic.org and *.kasandbox.org jsou vyloučeny z filtrování.

Hlavní obsah

Porovnávání a popis jevů

Zamyslíme se nad tím, jak si Harry Potter vybírá kozelnickou hůlku v Ollivanderově krámku. V našem příkladu budeme považovat výběr kouzelnické hůlky za náhodný jev.

Chceš se zapojit do diskuze?

Zatím žádné příspěvky.
Umíš anglicky? Kliknutím zobrazíš diskuzi anglické verze Khan Academy.

Transkript

Podíváme se na dvě úlohy zaměřené na porovnávání a popis jevů. V první úloze se ocitáme v roli Harryho Pottera, který si v Olivandrově krámku kupuje kouzelnickou hůlku. Pro účely této úlohy považujeme experiment nebo proces volby hůlky za zcela náhodný. Pan Olivander prodává kouzelnické hůlky ze 4 různých materiálů. Z cesmíny, jilmu,javoru a mahagonu. Ty jsou vypsané v prvním sloupci tabulky dole. Každá hůlka navíc obsahuje jednu z pěti čarovných substancí. Pero z Fénixe, žíni z jednorožce, blánu z dračího srdce, pero z havrana nebo žíni z ocasu testrála. Ty jsou vypsané v prvním řádku tabulky a v buňkách tabulky tak najdeme všechny možné varianty hůlek které pan Olivander prodává. Na výběr máme dva možné jevy. Dvě možné skupiny hůlek. Tak se pojďme podívat, o které skupiny hůlek se jedná. V první variantě je hůlka vyrobena z cesmínového dřeva. To znamená, že musí být v prvním řádku. A bude obsahovat žíni z jednorožce, tomu odpovídá druhý sloupec. Dále je zde spojka a, to znamená, že obě podmínky musí být splněny zároveň. A tomu odpovídá jedna jediná hůlka, cesmínová s žíní z jednorožce. Druhá varianta má stejné výchozí podmínky: cesmínové dřevo, žíně z jednorožce. Jenže je tady spojka nebo. To znamená, že stačí, aby byla splněna jedna z obou podmínek. Může se tedy jednat o libovolnou cesmínovou hůlku. Tedy jakákoliv hůlka z druhého řádku a nebo o libovolnou hůlku s žíní jednorožce. Samozřejmě mohou být splněny i obě podmínky zároveň. To spojka nebo nevylučuje. Naším úkolem je z těchto dvou jevů vybrat ten pravděpodobnější. Vidíme, že zatímco první jev obsahuje pouze jeden možný výsledek, jednu konkrétní kombinaci, druhý jev obsahuje celou řadu a dokonce obsahuje i výsledek z prvního jevu. První jev je tedy tzv. podjevem druhého jevu a to znamená, že druhý jev je pravděpodobnější. V druhé úloze je naším úkolem vybrat správné popisy daného jevu. Jsme v situaci, kdy hrajeme s kamarádem hru, která se velmi podobá hře kámen nůžky papír. Ale v tomto případě vybíráme oheň, vodu nebo houbu. Určitě se nám hodí zvýraznit si souboj jednotlivých variant, tedy oheň porazí houbu, houba porazí vodu a voda porazí oheň. Podívejme se nyní na nabízená tvrzení a vyznačme si, které výsledky zahrnují. První tvrzení se vyznačuje jednoduše. Stačí, aby hráči zvolili různé varianty, pak nedochází k remíze. Tomu odpovídá výsledek jedna. Výsledek 2 to je remíza. Oheň a oheň. Výsledky 3, 4, 5 nejsou remízy. 6 je remíza dvě vody 7, 8 není remíza. Odpovídá to tedy našemu tvrzení. A 9 je opět remíza. Vidíme, že toto tvrzení přesně odpovídá jevu, který hledáme 1, 3, 4, 5, 7, 8. Tedy toto je správná odpověď. Pojďme dál. U druhého tvrzení už budeme muset zkoumat konkrétní volby. U výsledku 1 voda poráží oheň, tedy vyhrává kamarád a to znamená, že volba nevyhovuje tvrzení. Remíza vyhovuje tvrzení, to určitě není výhra kamaráda. Dále oheň poráží houbu, tedy to také není výhra kamaráda. To je tvoje výhra. Voda poráží oheň. Opět tvoje výhra. Není to tedy výhra kamaráda. Houba poráží vodu, tedy toto je výhra kamaráda, nezahrnuje nebo nevyhovuje tvrzení. Remíza vyhovuje tvrzení, to není výhra kamaráda. Výsledek číslo 7. Houba poráží vodu, tedy to je tvoje výhra, nikoliv kamaráda, takže vyhovuje tvrzení. Dále oheň poráží houbu, to je výhra kamaráda, takže nevyhovuje tvrzení a nakonec máme remízu, což není výhra kamaráda. Takže vyhovuje tvrzení. Vidíme, že druhé tvrzení nepopisuje všechny výsledky, které bychom do jevu chtěli zahrnout, například výsledek 1. A naopak popisuje výsledky, které do jevů nepatří. Například výsledek 2. Toto tvrzení tedy nepopisuje správně daný jev. To jsme už mohli vidět samozřejmě u 1. řádku, který do jevu patří a tvrzení ho nezahrnuje, ale v rámci cvičení je dobré si projít všechny výsledky a srovnat je s tvrzením. Když si dobře přečteme třetí tvrzení, hra skončí tvou výhrou nebo remízou. Tak vidíme, že je úplně stejné jako druhé. To totiž hovoří o tom samém akorát v negaci. Hra neskončí výhrou tvého kamaráda, je totéž jako hra skončí tvou výhrou nebo remízou. Ani třetí tvrzení tedy nemůže správně popisovat jev, protože popisuje stejné výsledky jako druhé tvrzení. Poslední tvrzení si opět vyznačímee v tabulce výsledků. To zahrnuje jednak situace, kdy vyhraje kamarád a remízy. To znamená, že zahrnuje všechny remízy, ty jsou vidět na první pohled. A potom situace, které nezahrnuje druhé a třetí tvrzení. To se nám bude vyznačovat poměrně jednoduše. Jedná se o výsledky 1, 2, 5, 6 a 8 a 9, poslední remíza. Vidíme, že ani toto tvrzení správně nepopisuje všechny výsledky v daném jevu a žádné jiné, tedy ani toto není správná odpověď.