Hlavní obsah
Kurz: Pravděpodobnost a kombinatorika > Kapitola 2
Lekce 2: Pravděpodobnost pomocí výčtu všech výsledkůPorovnávání a popis jevů
Zamyslíme se nad tím, jak si Harry Potter vybírá kozelnickou hůlku v Ollivanderově krámku. V našem příkladu budeme považovat výběr kouzelnické hůlky za náhodný jev.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
Podíváme se na dvě úlohy zaměřené na
porovnávání a popis jevů. V první úloze se ocitáme v roli Harryho Pottera, který
si v Olivandrově krámku kupuje kouzelnickou hůlku. Pro účely této úlohy považujeme experiment
nebo proces volby hůlky za zcela náhodný. Pan Olivander prodává kouzelnické
hůlky ze 4 různých materiálů. Z cesmíny, jilmu,javoru a mahagonu. Ty
jsou vypsané v prvním sloupci tabulky dole. Každá hůlka navíc obsahuje jednu
z pěti čarovných substancí. Pero z Fénixe, žíni z jednorožce, blánu
z dračího srdce, pero z havrana nebo žíni z ocasu testrála. Ty jsou vypsané v prvním
řádku tabulky a v buňkách tabulky tak najdeme všechny možné varianty hůlek
které pan Olivander prodává. Na výběr máme dva možné
jevy. Dvě možné skupiny hůlek. Tak se pojďme podívat, o
které skupiny hůlek se jedná. V první variantě je hůlka
vyrobena z cesmínového dřeva. To znamená, že musí být v prvním řádku. A bude obsahovat žíni z jednorožce,
tomu odpovídá druhý sloupec. Dále je zde spojka a, to znamená,
že obě podmínky musí být splněny zároveň. A tomu odpovídá jedna jediná hůlka, cesmínová s žíní z jednorožce. Druhá varianta má stejné výchozí podmínky:
cesmínové dřevo, žíně z jednorožce. Jenže je tady spojka nebo. To znamená, že
stačí, aby byla splněna jedna z obou podmínek. Může se tedy jednat o
libovolnou cesmínovou hůlku. Tedy jakákoliv hůlka z druhého řádku a nebo
o libovolnou hůlku s žíní jednorožce. Samozřejmě mohou být splněny
i obě podmínky zároveň. To spojka nebo nevylučuje. Naším úkolem je z těchto
dvou jevů vybrat ten pravděpodobnější. Vidíme, že zatímco první jev obsahuje
pouze jeden možný výsledek, jednu konkrétní kombinaci, druhý jev obsahuje celou řadu a
dokonce obsahuje i výsledek z prvního jevu. První jev je tedy tzv. podjevem druhého jevu a to
znamená, že druhý jev je pravděpodobnější. V druhé úloze je naším úkolem
vybrat správné popisy daného jevu. Jsme v situaci, kdy hrajeme s kamarádem hru,
která se velmi podobá hře kámen nůžky papír. Ale v tomto případě
vybíráme oheň, vodu nebo houbu. Určitě se nám hodí zvýraznit si souboj
jednotlivých variant, tedy oheň porazí houbu, houba porazí vodu a voda porazí oheň. Podívejme se nyní na nabízená tvrzení
a vyznačme si, které výsledky zahrnují. První tvrzení se vyznačuje jednoduše. Stačí, aby hráči zvolili různé
varianty, pak nedochází k remíze. Tomu odpovídá výsledek jedna. Výsledek 2 to je remíza. Oheň a oheň. Výsledky 3, 4, 5 nejsou remízy. 6 je remíza dvě vody 7, 8 není remíza. Odpovídá to tedy našemu tvrzení. A 9 je opět remíza. Vidíme, že toto tvrzení přesně odpovídá jevu, který
hledáme 1, 3, 4, 5, 7, 8. Tedy toto je správná odpověď. Pojďme dál. U druhého tvrzení už budeme
muset zkoumat konkrétní volby. U výsledku 1 voda poráží oheň, tedy vyhrává kamarád
a to znamená, že volba nevyhovuje tvrzení. Remíza vyhovuje tvrzení, to
určitě není výhra kamaráda. Dále oheň poráží houbu, tedy
to také není výhra kamaráda. To je tvoje výhra. Voda poráží oheň. Opět tvoje výhra. Není to tedy výhra kamaráda. Houba poráží vodu, tedy toto je
výhra kamaráda, nezahrnuje nebo nevyhovuje tvrzení. Remíza vyhovuje tvrzení, to
není výhra kamaráda. Výsledek číslo 7. Houba poráží vodu, tedy to je tvoje
výhra, nikoliv kamaráda, takže vyhovuje tvrzení. Dále oheň poráží houbu, to je výhra
kamaráda, takže nevyhovuje tvrzení a nakonec máme remízu, což není výhra kamaráda. Takže vyhovuje tvrzení. Vidíme, že druhé tvrzení nepopisuje všechny
výsledky, které bychom do jevu chtěli zahrnout, například výsledek 1. A naopak
popisuje výsledky, které do jevů nepatří. Například výsledek 2. Toto tvrzení tedy nepopisuje správně daný jev.
To jsme už mohli vidět samozřejmě u 1. řádku, který do jevu patří a tvrzení
ho nezahrnuje, ale v rámci cvičení je dobré si projít všechny výsledky
a srovnat je s tvrzením. Když si dobře přečteme třetí tvrzení,
hra skončí tvou výhrou nebo remízou. Tak vidíme, že je úplně stejné jako druhé. To totiž hovoří o tom
samém akorát v negaci. Hra neskončí výhrou tvého kamaráda, je totéž
jako hra skončí tvou výhrou nebo remízou. Ani třetí tvrzení tedy nemůže
správně popisovat jev, protože popisuje stejné výsledky jako druhé tvrzení. Poslední tvrzení si opět
vyznačímee v tabulce výsledků. To zahrnuje jednak situace, kdy
vyhraje kamarád a remízy. To znamená, že zahrnuje všechny remízy,
ty jsou vidět na první pohled. A potom situace, které nezahrnuje
druhé a třetí tvrzení. To se nám bude vyznačovat
poměrně jednoduše. Jedná se o výsledky 1, 2, 5,
6 a 8 a 9, poslední remíza. Vidíme, že ani toto tvrzení správně nepopisuje
všechny výsledky v daném jevu a žádné jiné, tedy ani toto není správná odpověď.