Pikola: Rozhovor a ukázka s Nadine Asinovou

Já jsem flétnistka. Ale hraji také na pikolu. Flétna má tónový rozsah od do Zatímco pikola má rozsah takový: Tedy, jak jste mohli slyšet, pikola dosáhne mnohem výš než flétna. Flétna s pikolou jsou jaksi... sestry. Nebo možná bratři. Jsou ze stejné rodiny. Jsou zkrátka příbuzní. A flétna je samozřejmě větší a delší a to z ní dělá hlubší instrument. Různé tóny vznikají přidáváním, nebo odebíráním, zvedáním našich prstů. Tím se mění délka vzduchového sloupce, ...uvnitř. To samé platí pro pikolu. Já přidávám, ...kladu prsty na otvory, nebo je zvedám a tím měním délku trubky a to mění jednotlivé tóny. Takže... když přidám prsty ...když postupně mačkám klapky, a zavírám tím jednotlivé otvory, prodlužuji tím sloupec vzduchu uvnitř nástroje a snižuji tak tóny. Musím foukat, ale nepoužívám k tomu žádné brčko. Používám své rty. Vlastně... používám stejný druh směrování vzduchu, jako bych měla třtinový plátek, nebo strojek, s jakým hrají plátkové nástroje, jakými jsou hoboj, nebo fagot, nebo klarinet. Vytvářím zvuk skrze náústek. Své rty zformuji na náústek, a ...nádechem vytvořím sloupec vzduchu uvnitř svého jícnu, plic, který pak proudí krkem a mými rty, až přejde do flétny. To samé platí pro pikolu. Jenže, protože pikola je mnohem menší, všechno se musí zmenšit kvůli pikole. Také mám menší foukací otvor na pikole. Tady můžete vidět ten rozdíl v otvorech, kde se fouká do flétny a do pikoly. Na flétně je celý náústek pro přiložení rtů. Na pikole, která je, jak můžete vidět, vyrobena ze dřeva, - je to opravdu dřevěný nástroj -, toto chybí. Takže... já musím pro své rty najít správnou polohu, jako na flétnovém náústku. Pikola má nejčastěji užití jako orchestrální instrument. Asi byste se nechtěli ocitnout na pikolovém recitálu. Jako hráč na pikolu v orchestru budete ovšem hrát někdy i na flétnu jako člen flétnové skupiny. Avšak, pokud budete hrát komorní hudbu, budete užívat hlavně flétnu. A pokud budete mít sólový recitál, budete hrát jedině... flétnu. Pro mne je flétna velmi lyrický nástroj. Často v orchestru hrajeme totéž, co housle. A vznášíme se nad orchestrem, nebo hrajeme nejvýš z dechové sekce. Takže máme... Vlastně i to, že náš nástroj je buď stříbrný nebo zlatý, krásně se na pohled třpytí, a to nám dovoluje se třpytit i zvukem uprostřed orchestru. A pikola, to je jako taková poleva na dortu. Protože... protože hraje opravdu nejvýš, daleko nad ostatními nástroji. A jako pikolista musíte být velmi opatrní, nepřehlušovat zvuk ostatních dřev. Musíte se šikovně přiladit, vmíchat se do zvuku, když hrajete na pikolu. Je malá, ale velmi průrazná. Musíte proto velmi přemýšlet o své úloze. Je ta linka, kterou hrajete doprovodná? Hrajete ji s jinými nástroji, nebo je to sólo? Pokud je to sólo, pak je to jako krok přímo mezi reflektory. Ale. Když je to doprovodná úloha, uděláte nejlépe, když zachováte klidnou hlavu a zapasujete se mezi své kolegy. Začala jsem hrát na flétnu, protože moje nejlepší kamarádka na základní škole měla doma klavír. Pokaždé, když jsem šla navštívit svou kamarádku Lindu, brala jsem to tou nejkratší cestou kvůli klavíru. Tím nástrojem jsem byla úplně posedlá. A když nám nabídli zařadit ve škole výuku dechových nástrojů, zeptala jsem se svých rodičů, jestli bych mohla na něco takového hrát. A to už jsem měla začít nosit rovnátka. Tak jsme šli k mému zubaři. "Co třeba na flétnu?" zeptal se. A tím... ...byl můj osud zpečetěn. A moji rodiče mi koupili nástroj a dovedli mne k učitelce. A na první hodině jsme hrály už "O Sole Mio" jako dueto. A já, když jsem slyšela její zvuk - ona byla konzervatoristka a mně bylo 10, nebo 11 let - tedy, když jsem slyšela její tón, myslela jsem: "To je ono! Asi jsem se zamilovala!" A od té doby bez přestání hraji po všechen čas. A já hrála v kapelách, a já jezdila na kurzy. Úplně jsem se pomátla. Měla bych říct, že kdo chce začít na dechový nástroj, nejlepší je to mezi 10. a 12. rokem. Později už se nesmí ztrácet čas. Takže mezi 10 a 12 je nejvyšší čas o tom začít přemýšlet. Neznamená to, že by z každého musel vyrůst... profesionální flétnista, ale nikdy nevíte. Pokud vás nějak zaujme zvuk určitého nástroje, nebo osobnost, jděte a zkuste to. Protože to je úžasná věc.