Hlavní obsah
Organická chemie
Kurz: Organická chemie > Kapitola 2
Lekce 3: Acidobazické reakce v organické chemii- Teorie kyselin a zásad
- Mechanismy acidobazických reakcí v organické chemii
- Ka a síla kyselin
- Přehled hodnot Ka and pKa
- Tabulka pKa hodnot
- Zjišťování chemické rovnováhy pomocí pKa
- Stabilizace konjugované báze: elektronegativita
- Síla kyselin, velikost aniontů a vazebná energie
- Stabilizace konjugované báze: rezonance
- Stabilizace konjugované báze: indukce
- Stabilizace konjugované báze: hybridizace
- Stabilizace konjugované báze: solvatace
Zjišťování chemické rovnováhy pomocí pKa
Jak si pomocí pKa hodnot předpovědět polohu rovnováhy organických acidobazických reakcí?
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
Ve videu o mechanismech organických
kyselin a zásad jsme se již mnohé naučili. Chci si to ale ještě
jednou rychle zopakovat. Nalevo máme octovou kyselinu
a s ní reaguje hydroxid. Tedy reakce
kyseliny se zásadou. Zásada si vezme kyselý proton z kyseliny
octové, a tím zanechá elektrony na kyslíku, čímž vzniká
octanový anion. Pokud bychom protonovali
OH minus, vznikla by voda. To by byly dva
produkty této reakce. Zamysleme se
nad zpětnou reakcí. Acetátový anion by fungoval jako
zásada, vzal by si proton z vody a nechal by tam
tyto elektrony. To by nám dalo zpátky kyselinu
octovou a hydroxid. Takže pro zpětnou reakci
acetátový anion funguje jako zásada a voda se chová
jako kyselina. Tedy dává proton. Co kdybychom měli zjistit rovnovážnou
konstantu dopředné reakce? Čemu se rovná rovnovážná
konstanta této reakce? Tedy zajímá nás reakce, kdy
sloučeniny nalevo jsou reaktanty a napravo produkty. Mohli bychom to zjistit
jen pomocí hodnot pKa. Když známe hodnoty
pKa pro dvě kyseliny v reakci, můžeme dopočítat její
rovnovážnou konstantu. Musíme znát pKa
kyseliny nalevo. Víme, že kyselina octová je tou
kyselinou nalevo a má pKa zhruba 5. Napravo máme
jakou kyselinu? Samozřejmě vodu. Jaká je hodnota pKa
pro tento proton? Je to zhruba 16. Dosaďme tyto hodnoty
do naší rovnice. Takže pKeq pro tuhle reakci se rovná
pKa kyseliny nalevo, tedy zhruba 5, minus pKa kyseliny napravo,
a to je zhruba 16. Pět minus šestnáct nám dává
pKeq rovno minus 11. Jak přejdeme
z pKeq na Keq? Můžeme to udělat, protože víme, že
pKeq se rovná minus logaritmus Keq. Nejdříve tedy celou rovnici
vynásobíme minus 1. Tím získáme, že minus pKeq
se rovná logaritmu Keq. A jak se zbavím
dekadického logaritmu? Obě strany dám
do mocniny deseti. Když to udělám,
zbavím nás logaritmu. Zjistili jsme tím, že se Keq rovná
deset na minus pKeq. Musíme vzít výslednou hodnotu
pro pKeq a dosadit jí sem do rovnice. Tím získáme Keq. Keq se rovná
deset na minus... To záporné znaménko
je tohle z deseti na minus pKeq ...minus jedenáct. Takže hledaná hodnota je deset
na minus (minus jedenáctou). Minus a minus mi dá plus
a vyjde deset na jedenáctou. Rovnovážná konstanta pro tuhle reakci
je tedy rovna deset na jedenáctou. A my z obecné chemie už
víme, co to znamená. Víme, že když je v rovnováze tato
konstanta mnohem větší než 1, máme přítomno mnohem
více produktů než reaktantů. Rovnováha tedy leží napravo
a máme velké množství produktů, pokud to
porovnáme s reaktanty. Pokud byste chtěli rychleji zjistit,
kam je posunutá rovnováha, podívejte se
na hodnoty pKa. Uvidíte že nalevo je to 5
a napravo je to 16. Teď jsme vypočítali, že je
rovnováha posunutá napravo a proto rovnováha leží na té straně
kde má kyselina větší hodnotu pKa. Takže se rovnováha
posouvá ke slabší kyselině. Tedy takhle můžeme rychle pomocí
hodnot pKa zjistit rovnováhu. Tady máme mechanismus jiné reakce,
který jsme již dříve viděli. Aceton nalevo funguje jako zásada, proto
si vezme proton z hydroniového aniontu a zanechá na kyslíku
tyto elektrony. Hydronium se chová
jako kyselina. Z acetonu se připojením protonu
stává jeho konjugovaná kyselina. Pokud vezmete proton
z hydronia, zůstane voda, takže voda musí být
konjugovanou zásadou k hydroniu. Takže pro zpětnou reakci,
když voda funguje jako zásada, vezme si tento proton a zanechá
tyto elektrony na kyslíku, což nám dá aceton a
také hydronium, H3O plus. Abychom mohli použít hodnoty pKa
pro předpovězení pozice rovnováhy, musíme vědět pKa pro kyselinu nalevo
a od toho odečteme pKa kyseliny napravo. Kyselina nalevo je hydronium
a to má pKa asi minus dva. Kyselina napravo má
pKa zhruba minus tři. Chceme najít pKeq pro
dopřednou reakci, což znamená, že nalevo jsou reaktanty
a napravo jsou produkty. pKeq se rovná pKa kyseliny nalevo, tedy −2,
minus pKa kyseliny napravo, tedy −3. Minus dva minus
minus tři je jedna. pKeq pro dopřednou
reakci je plus jedna. Víme, jak najít Keq, protože
v předchozím příkladu jsme viděli, že Keq se rovná
deset na minus pKeq. Dosadíme sem naše
pKeq, tedy jedna. Dostaneme, že Keq pro dopřednou
reakci je rovno deset na minus první. Rovnovážná konstanta
je zde menší než jedna, a my už víme, co to
pro nás znamená. Znamená to, že rovnováha
bude mít více reaktantů než produktů. Rovnováha reakce je
posunutá nalevo. A máme tak více
reaktantů než produktů. Mohli bychom na to
přijít i kratší cestou, že? Mohli bychom se podívat na
uvedené hodnoty pKa a říct si že nalevo máme minus
dva a napravo minus tři. A víme, že rovnováha dá přednost
kyselině s vyšší hodnotou pKa. Tedy přednostně se tvoří
kyselina s vyšší hodnotou pKa. Musíme si dávat pozor, jelikož
tu máme dvě záporné hodnoty. Ale minus dva je blíž nule než minus tři
takže minus dva je vyšší hodnota pKa. A rovnováha vždy dá přednost
vzniku kyseliny s vyšším pKa. Rovnováha chce
vytvořit slabší kyselinu. Rovnováha je tedy
posunuta nalevo. Toto je tedy rychlá cesta, jak přijít
na pozici rovnováhy s použitím hodnot pKa.