Ahoj, jsem chemickou inženýrkou!

Měla jsem na starosti strojní část, výstavbu i spouštění inženýrských projektů na ropné plošině plovoucí na moři. To mělo s chemií mnoho společného! Ropu získáváme ze země jako směs různých uhlovodíků, vody a dalších látek. Nemá smysl přepravovat potrubím nebo na lodi vodu s ropou, takže na plošině dochází k separaci ropy, plynu a vody. My jsme měli na starosti, aby ropa a plyn měly dostatečnou kvalitu na to, aby je následně rafinérie mohly zpracovat na produkty, které běžně používáme. Ještě důležitější bylo, aby voda byla dostatečně čistá, abychom ji mohli smíchat s mořskou vodou a nenapáchali žádnou škodu na životním prostředí v okolí plošiny. Pokud by došlo k úniku ropy i jen o objemu čajové lžičky (a to ropná plošina produkovala miliony litrů ropy denně), tak bychom to nahlásili příslušným úřadům.

Můj nejlepší projekt se týkal zařízení, které napomáhalo tomu, aby generátory energie na plošině fungovaly efektivněji. Měli jsme štěstí, že zemní plyn, který jsme oddělili od ropy, byl natolik dobrý, že jsme ho mohli využít k výrobě energie, ale v průběhu času se kvalita plynu zhoršovala. Do plynu se dostávala ropa. Nakonec to bylo jako kdybyste do běžného auta dávali prémiové palivo. Motory nebyly konstruovány tak, aby odolaly následnému spalování, a v průběhu času docházelo k jejich opotřebení! Přidala jsem zařízení, které plyn chladilo až na $-20{}^{\circ }\text{F}$‍. Při této teplotě se ropná frakce velmi rychle stala kapalnou a my jsme ji dokázali z plynu oddělit. Žádná plovoucí ropná plošina zatím neměla takovéto zařízení, takže to byl opravdu zajímavý projekt!

Na bakalářském a magisterském studiu jsem se hodně zajímala o dynamiku tekutin, protože jsem závodně plavala a také jsem byla zamilovaná do lodí. Líbily se mi kurzy zaměřené na tekutiny, protože jsem měla pocit, že mám intuici pro to, co se ve vodě děje, ale už mě tolik nezajímaly chemické reakce. Na této fotografii plavu s robotem, kterého jsem postavila během druhého ročníku na MIT.

To vše se změnilo, když jsem začala pracovat pro ropnou společnost. Při této práci musíte mít na paměti všechny cíle společnosti, musíte vykonat co nejlepší práci, abyste ve společnosti získali odpovědnost. Cílem ropných společností je získat ropu ze země, a to jsem se naučila mít neustále na paměti. Mnoho problémů, které jsem se mi líbily při studiu dynamiky tekutin, například „Jaký je tlak v potrubí? Jak rychle se kapalina teče?" a také otázky týkající se fyzikálních vlastností tekutiny se staly ještě zajímavějšími, když se nejedná o jednu látku ale o směs. Pracovní život je dlouhý a nové výzvy jsou důležité pro udržení motivace a pokračování v růstu, takže jsem se držela zajímavých problémů a dostala se až k práci, kterou jsem popsala výše.

Jsem velmi ráda aktivní! Pokud necvičím nebo necestuji, tak se cítím mentálně blokovaná a nedovedu pořádně přemýšlet a chápat nové výzvy. Navíc ráda zvládám věci, o kterých jsem si myslela, že je nikdy nemohu zvládnout. Například letos v létě jsem si vzala volno z práce, abych mohla podniknout svůj vysněný výlet: cyklistickou dovolenou skrz Itálii. Během 5 týdnů jsem dojela z Benátek na Sicílii a to úplně sama! Tady je moje fotka v cíli:

Lidem, kteří jsou ještě na úplném začátku, bych poradila, ať se nenechají zastrašit chemií kvůli tomu, že zahrnuje mnoho neznámých slov, které mají velmi přesný význam, a také proto, že je tam mnoho věcí, které je nutné naučit se nazpaměť jako třeba názvy prvků a jejich vlastnosti. Je pak snadné cítit něco jako „Já na to prostě nemám." Neměli byste se však těmto pocitům poddávat. Jakmile překonáte počáteční bariéru naučení se mnoha věcí nazpaměť, stane se chemie zajímavější, protože se začnete učit o tom, jak se různé věci vzájemně ovlivňují a jak to ovlivňuje svět, ve kterém žijeme. A to je prostě skvělé!

Pro lidi, kteří jsou trochu dál, mám již konkrétnější rady. Můžete mít problém dostat se k chemikáliím a jejich použití, zvláště pokud nevyrůstáte v prostředí, kde je dost prostředků na to, abyste již jako děti mohli provádět experimenty a při tom se učit. Téměř každá střední škola však má učebnu chemii, takže zkuste zajít za vyučujícím chemie a zeptat se ho, zda byste mu mohli pomoc s přípravou roztoků a dalších materiálů pro výuku. Na vysoké škole jsou pomocné síly pro laboratoře vždy potřeba. Já jsem si první rok na vysoké škole vydělávala tím, že jsem v laboratoři připravovala roztoky, myla laboratorní nádobí a obecně dělala tu špinavou práci tak, aby se postgraduální studenti mohli věnovat hlavně své práci. Naučila jsem se při tom spoustu věcí o tom, jak se dělá věda!