Ukážeme si, co je průměrná atomová hmotnost, unifikovaná atomová jednotka, moly, k čemu slouží Avogradrova konstanta a jak počítat s molární hmotností.
Probereme si jádro a obal atomu. Jak se projeví přítomnost různých izotopů ve vzorku prvku, si ukážeme na hmotnostní spektroskopiiNa praktickém příkladu tak můžeme lépe vysvětlit koncept izotopů.
Atomy vytvářejí molekuly a ionty. Jak si tuto zkutečnosti jednoduše zapsat, abychom věděli, jaké atomy molekulu či ion tvoří, používáme chemické vzorce. Existuje jich více druhů - stechiometrické, sumární,...
Atomy se skládají z jádra a elektronového obalu. Pojďme se zaměřit na obal - jakým způsobem jsou v něm elektrony uspořádány. Vysvětlíme si pojmy jako je orbital, elektronová konfigurace, valenční elektrony, výstavbový princip a další.
Navážeme na předchozí kapitolu a ukážeme si, jaké konkrétní vlastnosti prvku se dají vyčíst z jeho polohy v periodické tabulce - atomový poloměr, ionizační energie, elektronová afinita, elektronegativita.
Co je spektroskopie a k čemu se používá? Konkrétně se zaměříme na fotoelektronovou spektroskopii, jelikož se přímo týká vazebných energií elektronů v atomu.
Zvyš si úroveň zvládnutí u všech dovedností v této kapitole a získej až 1300 bodů mistrovství!
O této kapitole
V první části obecné chemie se zaměříme na atomy a jejich popis. Ukážeme si také periodickou tabulku a její trendy, elektronovou konfiguraci a zadefinujeme pojmy jako je molární hmotnost, látkové množství, valenční elektrony, iontové sloučeniny a atomová a fotoelektronová spektroskopie.