Koloběh vody

Věděli jste, že stejnou vodu, jakou pijeme, pili i dinosauři před 65 miliony lety? Těžko se tomu asi věří, ale voda kolem nás je vlastně hodně stará. Voda na Zemi je dokonce mnohem starší než dinosauři. Vědci odhadují stáří vody na minimálně 4,6 miliard let. Množství vody na Zemi, v jezerech, řekách, oceánech, ledovcích, pod zemí i v mracích je stále více méně stejné, jako bylo před miliony lety. Voda je totiž stále dokola recyklována. Používá se stále stejná pořád dokola. Tím se dostáváme ke koloběhu vody. Ten popisuje, jak se voda vyměňuje mezi zemí a atmosférou stále dokola. Zároveň voda mění své skupenství. Voda je ve skutečnosti jedinou látkou na Zemi, která se přirozeně vyskytuje ve všech třech skupenstvích. To jest v pevném, kapalném a plynném. Viděli jste už vodu ve všech těchto skupenstvích? Když je venku horko, možná si do sklenice kapalné vody dáváte kostky ledu. Led není nic jiného než voda v pevném skupenství. Nebo když si ohřejete v mikrovlnce své jídlo, vidíte, jak z něho pak stoupá pára. Pára není nic jiného než voda v plynném skupenství. Při přemýšlení o vodě se vám možná vybaví otevřený oceán. Přes 95 % vody na Zemi tvoří oceány, proto v nich začneme vysvětlování koloběhu vody. Voda na povrchu vodní hladiny je zahřívána energií ze Slunce, čímž z ní udělá vodní páru. Tomu říkáme odpařování. Vodní pára je lehčí, má menší hustotu než kapalná voda. Proto se z vodní hladiny pohybuje směrem nahoru do atmosféry. Při odpařování se spotřebovává energie a teplota vody v oceánu tím klesá. V atmosféře vodní pára kondenzuje do malých kapiček, a tvoří tak mraky. Tento proces se jmenuje kondenzace. Vzdušné proudy pak pohybují s mraky po celé Zemi. Mrak postupně nabírá více a více vodních kapiček a nakonec je voda už nemůže udržet a přitažlivou silou Země se dostanou dolů, čímž se voda dostane zpět do oceánů nebo na zem ve formě srážek, jako je déšť. Pokud je ale zima, voda zkrystalizuje a stane se z ní sníh. Sníh se snese na zem a nakonec roztaje a stane se z něj zase kapalná voda. Ta posléze steče pomocí gravitace do jezer, řek a nakonec zpět do oceánu. A celý proces může začít znovu. Popsali jsme si ale jen jednu cestu, jakou voda může putovat při koloběhu vody. Je to jako vybrat si své dobrodružství. Místo tání ledu a putování řekou se může sníh stát součástí ledovce. Pak zůstane v pevném skupenství po dobu tisíců let. Déšť se také může prosáknout pod zem a splynout s podzemní vodou. Odtud může být absorbován kořeny do rostlin. Poté se při transpiraci (vypařování vody z povrchu rostlin) přemění na vodní páru, a odchází z listů přes malé průduchy do atmosféry. Nemusí však být absorbována kořeny rostlin. Podzemní voda může doputovat do podzemního zásobníku, jezera nebo dokonce oceánu. Voda může putovat různými způsoby a její koloběh tak může být hodně komplikovaný. Hlavní myšlenka je ale jednoduchá. Množství vody na Zemi zůstává více méně neměnné. Voda se pouze přeměňuje mezi skupenstvími a přemisťuje. Vše to závisí na počasí, geografii, sluneční energii a gravitaci. Už víme, že je voda nezbytná pro život na Zemi, obzvlášť zdroje pitné vody jsou velmi limitované při rostoucí populaci lidstva. Změny koloběhu vody mohou ovlivnit každého z nás. Ať už ekonomicky, energetickou produkci, zdraví, odpočinek, dopravu, zemědělství, a samozřejmě skrze zdroje pitné vody. Proto je pochopení koloběhu vody velmi důležité. Kromě toho je zajímavé vědět, že pijeme stejnou vodu, jakou pili dinosauři. Těším se příště.