If you're seeing this message, it means we're having trouble loading external resources on our website.

Pokud používáš webový filtr, ujisti se, že domény: *.kastatic.org and *.kasandbox.org jsou vyloučeny z filtrování.

Hlavní obsah

Podnebí

Klima, jinak taky podnebí, je dlouhodobý stav počasí v určité oblasti. Podnebí je ovlivněno mnoha faktory včetně zeměpisné šířky, nadmořské výšky a okolních geografických jevů (jako třeba oceánů nebo hor). Tvůrce: Khan Academy.

Transkript

Jaké je většinou počasí v zimě tam, kde žijete? Kdybyste se zeptali někoho ve Fairbanks na Aljašce, popsal by mrazivé dny a ježdění skrze sněhové závěje. Kdybyste se zeptali někoho v Miami na Floridě, řekl by vám, že většinu dní bylo dost teplo na to, aby se šlo na pláž. Jak mohou být dvě místa na stejném kontinentu tak rozdílná? Jádrem věci jsou místní podnebí. Podnebí nebo klima je dlouhodobý stav počasí v určité oblasti. Můžete to chápat jako zprůměrované počasí. Místní podnebí závisí na mnoha faktorech, včetně zeměpisné šířky, nadmořské výšky a okolních zeměpisných prvcích oblasti jako například oceány nebo hory. Nejprve se podívejme se na to, jak místní podnebí závisí na zeměpisné šířce. Zeměpisnou šířku chápeme jako myšlené čáry, které měří, jak daleko je nějaké místo na sever nebo na jih od rovníku. Ten rozděluje Zemi na stejné poloviny. Rovník je označen zeměpisnou šířkou nula stupňů. Střední zeměpisné šířky narůstají na sever nebo jih, dokud nedosáhnou pólů, které jsou označeny 90 stupni severní šířky anebo 90 stupni jižní šířky. Slunce ohřívá planetu nerovnoměrně. A tak místa ve vyšších zeměpisných šířkách, která jsou dál od rovníku, zachytí v průměru méně přímého slunečního svitu a solární energie. To vede k nižším průměrným teplotám. Místa v nižších zeměpisných šířkách blíž rovníku zachytí v průměru více přímého slunečního svitu a solární energie, což ústí ve vyšší průměrné teploty. Tento nerovnoměrný ohřev vytváří mezi rovníkem a póly pásové rozložení vysokého a nízkého tlaku vzduchu. To ovlivňuje množství srážek, které v různých zeměpisných šířkách spadnou. Pásy, ve kterých stoupá vlhký vzduch, hlavně v 0 stupních a 60 stupních severní a jižní šířky, zažívají velké srážkové úhrny, zvláště okolo rovníku. A pásy, v nichž klesá suchý vzduch, jako na pólech a ve 30 stupních severní a jižní šířky, zažívají velmi malé srážkové úhrny. To vytváří suché podmínky na studených pólech a pouštní podmínky v regionech okolo 30 stupňů s. š. a j. š. Dalším důležitým vlivem na místní podnebí je nadmořská výška neboli jak vysoko je dané místo na hladinou moře. Tím, jak vzduch stoupá z nižších do vyšších nadmořských výšek, se rozpíná a chladne. To je důvodem, proč oblasti ve vyšších nadmořských výškách, v horách mají obvykle nižší průměrné teploty vzduchu než oblasti v nižších nadmořských výškách. Když je řeč o horách a mořích, účast zeměpisných činitelů může také ovlivnit regionální podnebí. Začněme nejdřív tím, že se ponoříme do vlivu vody. Voda se ohřívá a chladne pomalu, zatímco země se ohřívá a chladne rychle. Z toho důvodu bývají výkyvy teplot mnohem menší ve městech blízko velkých vodních ploch. než ve městech obklopených zemí. Jako příklad si srovnáme roční rozsah teploty ve Vancouveru, který je blízko kanadského pobřeží u Tichého oceánu a ve Winnipegu, který je dál na východ ve vnitrozemí. Tento čárový graf sleduje průměrnou teplotu (ve °C) v obou městech během celého roku. Ve Vancouveru je ze začátku roku trochu chladno. Teploty o něco rostou až do teplého léta. A potom postupně klesají zpátky dolů. Celkově projde město během roku dost malým rozpětím teplot, protože přilehlý oceán ovlivňuje místní podnebí tím, jak se ohřívá a chladne jen velmi pozvolna. Ve srovnání s Vancouverem má Winnipeg mnohem chladnější zimy a trochu teplejší léta. Z toho plyne výraznější rozpětí teplot během roku. Podnebí jako to ve Vancouveru nazýváme oceánské podnebí a podnebí ve Winnipegu jako kontinentální podnebí. A bude to hodně zajímavé, když spojíme vliv vody s geomorfologickými tvary. Takovým typickým příkladem je srážkový stín, který můžeme najít na mnoha místech, kde jsou hory relativně blízko oceánu. Tady je například satelitní snímek Andského pohoří v Jižní Americe. Hory se táhnou ze severu na jih na tomto obrázku a jsou blízko Tichého oceánu. Všimněte si, jak je ta oblast mezi Tichým oceánem a Andami zelená a svěží, ale oblast za Andami je hnědá a suchá. To je srážkovým stínem. Co způsobuje tak obrovskou změnu? No, když teplý, vlhký, nasycený vzduch od oceánu narazí na hory, je tlačen vzhůru. Tím, jak stoupá, se rozpíná a ochlazuje, čímž způsobuje kondenzaci vlhkosti a vypadávání srážek. Takže ten vzduch je o hodně sušší, což umožňuje, aby měnil svou teplotu mnohem rychleji. Jak suchý vzduch klesá dolů na druhé straně hory, stlačuje se a rychle se ohřívá, a to vede ke zvýšenému vypařování. To celkově vede k chladnému a vlhkému podnebí na oceánské straně hory a teplému a suchému podnebí ve srážkovém stínu. To je to, co jsme viděli na satelitním snímku. Jak můžete vidět, místní podnebí se mohou dost zkomplikovat, když zvážíte všechny faktory, které do něho mohou vstupovat. V závislosti na přesné oblasti může být jeden faktor více zodpovědný za místní podnebí než jiné faktory. Stejně jako přítomnost Andského pohoří přispívá ke srážkovému stínu za nimi. Podívejme se opět na naše dvě velmi odlišná města, abychom pochopili, jak probrané faktory mohou ovlivnit jejich zimní podnebí. Fairbanks je ve velmi vysoké severní zeměpisné šířce, což pomáhá objasnit, proč má tak mrazivé zimy. Miami je mnohem blíž rovníku a je blízko oceánu, proto zažívá velmi teplé a mírné zimy. Které z těchto měst byste chtěli v zimě navštívit? Ať už dáváte přednost poflakování se po pobřeží nebo radši objevujete zamrzlé zimní říše divů, někde na světě je místní podnebí, které byste si nejspíš užili.