Různé chemické reakce probíhají různě rychle, navíc rychlost každé chemické reakce je možné ovlivnit. Reakční rychlost se vyjadřuje jako změna koncentrace v čase.
Makroskopicky je možné popsat kinetiku chemické reakce pomocí závislostí koncentrací (látkových množství) reakčních složek na čase. Tyto závislosti je možné zjišťovat experimentálně. Jejich funkční tvar můžeme vyvozovat z rovnic pro rychlost chemických reakcí, nejčastěji vyjádřené pomocí rychlosti změny koncentrace. Protože reakční rychlost se v průběhu reakce mění, musíme ji vyjádřit jako derivaci – pro rychlost změny koncentrace jako derivaci koncentrace podle času. Každá chemická reakce má svoji rychlostní rovnici (zákon rychlosti), který musíme zjistit pomocí pokusu. Velmi často je rychlost změny koncentrace úměrná mocninám koncentrací reagujících látek.
Na čem závisí reakční rychlost u různých chemických reakcí? Seznámíme se s reakcemi prvního, druhého a nultého řádu a naučíme se odvozovat poločas reakce a rychlostní rovnice.
Ať se v průběhu reakce energie spotřebovává nebo uvolňuje, vždy je potřeba pro nastartování reakce určité množství energie dodat. Tuto energii označujeme jako aktivační a značíme jí Ea. Můžeme si to představit tak, že pro to, abychom získali energii z ohýnku, musíme ho napřed pomocí zápalky „aktivovat“ – dodat aktivační energii.