If you're seeing this message, it means we're having trouble loading external resources on our website.

Pokud používáš webový filtr, ujisti se, že domény: *.kastatic.org and *.kasandbox.org jsou vyloučeny z filtrování.

Hlavní obsah
Aktuální čas:0:00Celková doba trvání:3:46

Transkript

Podívejme se na tenhle reproduktor. Když ho správně zapojíte začne vydávat zvuk. Reproduktor vytváří zvuk pomocí chvění přední části reproduktorů. Té říkáme membrána. Pohybuje se rychle tam a zpátky. Vědci označují takovýhle pohyb tam a zpátky jako kmitání nebo oscilace. Tento reproduktor kmitá příliš rychle, abychom to byli schopni vidět naším okem, ale když na reproduktor dám kousek papíru ,kmitání membrány ho rozpohybuje až poskakuje sem a tam. Kmitání membrány také rozpohybuje vzduch před ní. Dopředu a dozadu. Důležité ale je, že vzduch který je před membránou, se ve skutečnosti nepohybuje někam pryč. Částice vzduchu prostě jen kmitají tam a zpátky. Jak je tedy možné, že slyšíme zvuk i když se částice přes membránu nikdy nedostanou do našich uší? No protože vzduch, který kmitá před membránou, způsobí kmitání dalších částí vzduchu. Částice vzduchu se tedy postupně rozkmitávají, až kmitání dorazí k našemu uchu. Nakonec se začnou sem a tam hýbat i částice vzduchu v uchu a ty pak pohybují ušní bubínek. Vzduch, který kmitá v uchu, se pohybuje. Má tedy kinetickou energii a tuto energii předá ušnímu bubínku a tento pohyb ušního bubínku vnímáme jako zvuk. Takže tento reproduktor umí přenášet energii skrze vzduch a to bez toho, aby se přesouvaly samotné částice vzduchu. Tohle je velmi důležité. Energie se přesouvá z místa na místo, ale vzduch zůstává na stejném místě. Jediné, co se přenáší, jsou rozruchy vzduchu. Kdyby se vzduch doopravdy přesunoval, tak tomu neříkáme zvuk ale vítr. Z tohoto důvodu mluvíme o zvuku jako o vlnění. Stejně jako vlny je schopen přenášet energii v určitém prostředí bez toho, aby se musela přesunovat do prostředí. Prostředím myslíme materiál nebo látku skrz kterou vlnění prochází. Zvuk se velmi často šíří vzduchem, ale může se šířit i jinými materiály vodou kovem nebo lidským masem a kostmi a to, že se zvuk může šířit v mase i kostech, je odpověď na otázku, o které jste už možná přemýšleli . Proč zní náš hlas úplně jinak ve videu nebo na jiné nahrávce? Důvodem je to, že když s někým mluvíme tak to, co slyšíme je kombinace dvou různých vln. Slyšíme vlnu, která se šíří z pusy ven a vzduchem zpět do ucha. Ale také slyšíme kmitání šířící se našimi svaly a kostmi, naší lebkou až k ušním bubínkům. Na nahrávce se zachytí vždy jen ta část, která se šíří vzduchem. Takže když posloucháte svůj hlas na nahrávce, slyšíte pouze to, co slyší ostatní lidé. Špatná zpráva tedy je, že tak jak zní na nahrávce, doopravdy zníte ostatním lidem. Dobrou zprávou ale je, že nikomu jinému nepřijde, že váš hlas zní divně. Je to totiž jediný hlas, který od vás kdy slyšeli. Pokud ovšem doopravdy nemáte nějaký podivný hlas. V takovém případě si však dovolím Vám připomenout, že byste neměli ztrácet moc času přemýšlením o tom, co si o vás myslí ostatní.