V tomto videu bych chtěl vysvětlit, co to vlastně je paralaxa, a pak také znázornit, jaká by byla paralaxa
v případě sledování poměrně blízkých hvězd. V dalším videu se pak zaměříme na použití paralaxy
blízkých hvězd ke zjištění, jak jsou vlastně od nás vzdálené. Paralaxa je vlastně jen
zdánlivá změna polohy něčeho co sledujeme z jiného úhlu pohledu. Když třeba vyhlédnete ven
a uvidíte nějaké auto, můžete si všimnout, že podle toho,
jak jsou různé věci od vás daleko, vypadá to, že se k sobě
navzájem pohybují. Právě teď se dívám
na obrazovku počítače. Když pohnu hlavou
nebo s ní zatřesu, vypadá to, jako by se
zeď za obrazovkou vzhledem k monitoru pohybovala. Už jsme to všichni zažili. Představme si,
jaký má paralaxa význam, když pozorujeme hvězdy. Nakreslím tady Slunce. Nebudu to kreslit přesně podle měřítka. Nakreslím tady Slunce. Zemi nakreslím někde
na oběžné dráze kolem Slunce. Budeme teď pozorovat
Sluneční soustavu pohledem shora. Země se bude otáčet
tímto směrem. A někde tady bude hvězda,
kterou chceme pozorovat. Je jasné, že to nekreslím
podle měřítka. Teď nám jde o to, počkat na tu správnou
dobu v roce, na naši pozici na oběžné dráze, kdy se při svítání... Nacházíme se zde na povrchu Země. Pro zjednodušení,
jsme přesně na rovníku A tato hvězda je přibližně
v rovině naší Sluneční soustavy. Nacházíme se tedy
zde na rovníku. A za svítání, v okamžiku, kdy k nám dojdou
první paprsky Slunce - Slunce nyní osvětluje tuto stranu Země - takže když ke mně dojdou
první paprsky Slunce, podívám se přímo nahoru. Když se podívám
přímo nahoru v okamžiku, kdy ke mně dopadají první paprsky, budu se dívat tímto směrem. A řekněme, že tento směr,
kterým se dívám, je tímto směrem. Aby to bylo jasné, toto je úplně mimo
tento nákres. Raději to udělám tady. Takže kdyby toto byla
noční obloha, Slunce by právě začínalo
vycházet na obzoru. Pokud se podívám přímo nahoru,
dívám se tímto směrem. Kde by teď byla tato hvězda
vzhledem k pohledu přímo nahoru? Pohled přímo nahoru je tady. V situaci tady na obrázku
bych Slunce měl po levici. Pohled přímo nahoru je zde. Slunce právě vychází. Poloha této hvězdy na obloze
vzhledem k pohledu přímo nahoru by byla v nějakém úhlu
nalevo od pohledu přímo nahoru. Byla by tedy
někde v tomto místě. Určitě by nebyla
takto velká vzhledem k celému
zornému poli. Raději ji nakreslím
trochu menší. Takže tady bude
určitý úhel. A tento úhel,
je jedno jak mu říkáme, nazveme ho třeba théta,
bude stejný jako tento úhel. Tento úhel si můžete představit, když se podíváte na horizont
na jedné straně a pak horizont
na opačné straně, v podstatě tak přehlédnete
polovinu Země. Bude to 180 stupňů. Tak tedy můžeme změřit jak je velký tento úhel. Tak a teď to zopakujeme
po 6 měsících. Jak to bude vypadat? O 6 měsíců později budeme
na opačné straně Slunce. Předpokládáme, že naše vzdálenost bude v podstatě stejná,
jedna astronomická jednotka. Jak to teď bude? Země se stále otáčí
tímto směrem. Takže když počkáme na západ Slunce, v momentě, kdy poslední
paprsky Slunce zhasínají, musíme si uvědomit,
že Slunce teď osvětluje tuto stranu Země. Slunce teď osvětluje
tuto stranu Země. Takže když se teď postavíme
přesně na rovník zde, v okamžiku, kdy Slunce zachází,
podíváme se přímo nahoru. Nakreslím to
stejnou barvou. Podíváme se přímo nahoru. Tedy o šest měsíců později,
když vzhlédneme přímo nahoru, kde bude tato hvězda
vzhledem ke směru přímo nahoru? Tato hvězda teď bude vpravo. Bude v tomto směru. Takže když toto bude naše
zorné pole o 6 měsíců později, Slunce bude zapadat
po naší pravici, za pravý horizont. A když se podíváme
přímo nahoru, tato hvězda teď bude
vpravo od směru přímo vzhůru. Co se tady vlastně stalo? Vypadá to, že vzhledem
ke směru přímo vzhůru - přitom se díváme
ze stejného místa na Zemi. Dali jsme si pozor, abychom
vybrali takové roční a denní časy, kdy se při pohledu přímo vzhůru
díváme stejným směrem. Díváme se do vesmíru
stejným směrem. Zdá se nám, ze poloha hvězdy
se opravdu změnila. Řekněme, že tady je
polovina léta a tady je polovina zimy. Nemusí to být tak. Můžou to být kterékoli dva body
vzdálené od sebe 6 měsíců. Když se na tuto hvězdu
podíváme v létě, najdeme ji zde. V létě bude tady. A když se na ni podíváme v zimě, najdeme ji zde. Obecně platí pro každou hvězdu, především pro ty ve stejné rovině
se Sluneční soustavou, můžete najít dva okamžiky v roce, kdy hvězda je v maximální
vzdálenosti od centra. A toto jsou ty dvě vzdálenosti,
dva okamžiky v roce, které nás nejvíce zajímají, když změříme tyto dva úhly. Chci zdůraznit, že tento úhel
bude stejný jako tento úhel. Dalo by se říci,
že jsou symetrické. Je jedno, jak velký úhel to bude,
nastane tato situace. Je to rovnoramenný trojúhelník. Je jedno, jaká bude
tato vzdálenost, bude vždy stejná,
jako je tato vzdálenost. A tento úhel bude stejný
jako tento úhel, a tento úhel bude stejný
jako tento úhel. V dalším videu
se chci zaměřit na to, pokud dokážeme tyto úhly
přesně změřit, jeden z nich nebo oba... ještě upřesním, že pokud se
tento úhel na noční obloze rovná théta, a tento úhel
je také théta, dohromady je to dvakrát théta. Jedna možnost je,
že pokud chceme mít jistotu, že jsme naměřili správně, můžeme změřit tuto
odchylku od středu a pak ji vydělit dvěma. V dalším videu
chci vysvětlit, jak nám schopnost změřit zdánlivou změnu
tohoto úhlu, když toto dokážeme změřit, jak nám tato informace
pomůže ke zjištění skutečné vzdálenosti této hvězdy.