Hlavní obsah
Aktuální čas:0:00Celková doba trvání:7:21

Transkript

V tomto videu bych chtěl vysvětlit, co to vlastně je paralaxa, a pak také znázornit, jaká by byla paralaxa v případě sledování poměrně blízkých hvězd. V dalším videu se pak zaměříme na použití paralaxy blízkých hvězd ke zjištění, jak jsou vlastně od nás vzdálené. Paralaxa je vlastně jen zdánlivá změna polohy něčeho co sledujeme z jiného úhlu pohledu. Když třeba vyhlédnete ven a uvidíte nějaké auto, můžete si všimnout, že podle toho, jak jsou různé věci od vás daleko, vypadá to, že se k sobě navzájem pohybují. Právě teď se dívám na obrazovku počítače. Když pohnu hlavou nebo s ní zatřesu, vypadá to, jako by se zeď za obrazovkou vzhledem k monitoru pohybovala. Už jsme to všichni zažili. Představme si, jaký má paralaxa význam, když pozorujeme hvězdy. Nakreslím tady Slunce. Nebudu to kreslit přesně podle měřítka. Nakreslím tady Slunce. Zemi nakreslím někde na oběžné dráze kolem Slunce. Budeme teď pozorovat Sluneční soustavu pohledem shora. Země se bude otáčet tímto směrem. A někde tady bude hvězda, kterou chceme pozorovat. Je jasné, že to nekreslím podle měřítka. Teď nám jde o to, počkat na tu správnou dobu v roce, na naši pozici na oběžné dráze, kdy se při svítání... Nacházíme se zde na povrchu Země. Pro zjednodušení, jsme přesně na rovníku A tato hvězda je přibližně v rovině naší Sluneční soustavy. Nacházíme se tedy zde na rovníku. A za svítání, v okamžiku, kdy k nám dojdou první paprsky Slunce - Slunce nyní osvětluje tuto stranu Země - takže když ke mně dojdou první paprsky Slunce, podívám se přímo nahoru. Když se podívám přímo nahoru v okamžiku, kdy ke mně dopadají první paprsky, budu se dívat tímto směrem. A řekněme, že tento směr, kterým se dívám, je tímto směrem. Aby to bylo jasné, toto je úplně mimo tento nákres. Raději to udělám tady. Takže kdyby toto byla noční obloha, Slunce by právě začínalo vycházet na obzoru. Pokud se podívám přímo nahoru, dívám se tímto směrem. Kde by teď byla tato hvězda vzhledem k pohledu přímo nahoru? Pohled přímo nahoru je tady. V situaci tady na obrázku bych Slunce měl po levici. Pohled přímo nahoru je zde. Slunce právě vychází. Poloha této hvězdy na obloze vzhledem k pohledu přímo nahoru by byla v nějakém úhlu nalevo od pohledu přímo nahoru. Byla by tedy někde v tomto místě. Určitě by nebyla takto velká vzhledem k celému zornému poli. Raději ji nakreslím trochu menší. Takže tady bude určitý úhel. A tento úhel, je jedno jak mu říkáme, nazveme ho třeba théta, bude stejný jako tento úhel. Tento úhel si můžete představit, když se podíváte na horizont na jedné straně a pak horizont na opačné straně, v podstatě tak přehlédnete polovinu Země. Bude to 180 stupňů. Tak tedy můžeme změřit jak je velký tento úhel. Tak a teď to zopakujeme po 6 měsících. Jak to bude vypadat? O 6 měsíců později budeme na opačné straně Slunce. Předpokládáme, že naše vzdálenost bude v podstatě stejná, jedna astronomická jednotka. Jak to teď bude? Země se stále otáčí tímto směrem. Takže když počkáme na západ Slunce, v momentě, kdy poslední paprsky Slunce zhasínají, musíme si uvědomit, že Slunce teď osvětluje tuto stranu Země. Slunce teď osvětluje tuto stranu Země. Takže když se teď postavíme přesně na rovník zde, v okamžiku, kdy Slunce zachází, podíváme se přímo nahoru. Nakreslím to stejnou barvou. Podíváme se přímo nahoru. Tedy o šest měsíců později, když vzhlédneme přímo nahoru, kde bude tato hvězda vzhledem ke směru přímo nahoru? Tato hvězda teď bude vpravo. Bude v tomto směru. Takže když toto bude naše zorné pole o 6 měsíců později, Slunce bude zapadat po naší pravici, za pravý horizont. A když se podíváme přímo nahoru, tato hvězda teď bude vpravo od směru přímo vzhůru. Co se tady vlastně stalo? Vypadá to, že vzhledem ke směru přímo vzhůru - přitom se díváme ze stejného místa na Zemi. Dali jsme si pozor, abychom vybrali takové roční a denní časy, kdy se při pohledu přímo vzhůru díváme stejným směrem. Díváme se do vesmíru stejným směrem. Zdá se nám, ze poloha hvězdy se opravdu změnila. Řekněme, že tady je polovina léta a tady je polovina zimy. Nemusí to být tak. Můžou to být kterékoli dva body vzdálené od sebe 6 měsíců. Když se na tuto hvězdu podíváme v létě, najdeme ji zde. V létě bude tady. A když se na ni podíváme v zimě, najdeme ji zde. Obecně platí pro každou hvězdu, především pro ty ve stejné rovině se Sluneční soustavou, můžete najít dva okamžiky v roce, kdy hvězda je v maximální vzdálenosti od centra. A toto jsou ty dvě vzdálenosti, dva okamžiky v roce, které nás nejvíce zajímají, když změříme tyto dva úhly. Chci zdůraznit, že tento úhel bude stejný jako tento úhel. Dalo by se říci, že jsou symetrické. Je jedno, jak velký úhel to bude, nastane tato situace. Je to rovnoramenný trojúhelník. Je jedno, jaká bude tato vzdálenost, bude vždy stejná, jako je tato vzdálenost. A tento úhel bude stejný jako tento úhel, a tento úhel bude stejný jako tento úhel. V dalším videu se chci zaměřit na to, pokud dokážeme tyto úhly přesně změřit, jeden z nich nebo oba... ještě upřesním, že pokud se tento úhel na noční obloze rovná théta, a tento úhel je také théta, dohromady je to dvakrát théta. Jedna možnost je, že pokud chceme mít jistotu, že jsme naměřili správně, můžeme změřit tuto odchylku od středu a pak ji vydělit dvěma. V dalším videu chci vysvětlit, jak nám schopnost změřit zdánlivou změnu tohoto úhlu, když toto dokážeme změřit, jak nám tato informace pomůže ke zjištění skutečné vzdálenosti této hvězdy.