Úvod do fází měsíce

Když se večer podíváte na Měsíc na nebi, může se vám zdát docela blízko. Ve skutečnosti je ale neuvěřitelně daleko. Mám zde ve zmenšeném měřitku znázorněnou vzdálenost mezi Zemí a Měsícem. Průměr Země je přibližně 13 000 km, zatímco průměr Měsíce je přibližně 3 500 km. Je to o něco víc než čtvrtina průměru Země. Vzdálenost mezi nimi je přibližně 380 000 km. Což se nám může zdát neuvěřitelně daleko. Je velmi zajímavé, proč se nám na obloze Měsíc zdá být stejně velký jako Slunce. přestože má průměr 400x menší. Je to tím, že poměr mezi vzdáleností a průměrem Měsíce je přibližně stejný jako poměr mezi vzdáleností a průměrem Slunce. Pro Měsíc je tento poměr: vzdálenost k Měsíci, 380 000 km lomeno průměr Měsíce, 3500 km. To je přibližně stejné, jako poměr mezi vzdáleností Slunce od Země, 150 milionů km, lomeno 1,4 milionů km v průměru. Toto číslo je zhruba 400 krát větší než toto číslo. A toto číslo je zhruba 400 krát větší než toto číslo. Moc hezké je to, a závisí to na poloze Země na oběžné dráze, že tento poměr je přibližně 108. Vždy když si to uvědomím, mám husí kůži, protože by to tak vůbec nemuselo být. Měsíc a Slunce, i přes obrovský rozdíl v jejich velikosti, mají na obloze přibližně stejnou velikost, protože poměr jejich vzdáleností od nás je porovnatelný s poměrem jejich průměrů. A proto je také číslo 108 šťastné číslo v některých kulturách, hlavně v hinduismu. Když se bavíme o Měsíci, a to hlavně o Měsíci, jak ho vidíme ze Země, napadá nás otázka: Proč Měsíc prochází různými fázemi? Proč se mění osvětlená část Měsíce ze dne na den? Toto schéma pochází ze stránek NASA. Jistě vidíte, že to není podle měřítka. Tento obrázek uprostřed ukazuje Zemi a Měsíc zhruba ve správném měřítku, ale vzdálenost mezi nimi určitě měřítku neodpovídá. Jistě mezi nimi není vzdálenost 380 000 km. V tomto prostředním kroužku vidíme, že Měsíc a Země jsou vždy osvětleni zprava. Z toho vyplývá, že Slunce je 150 milionů km tímto směrem. A Zemi a Měsíc osvětluje zprava. Když Měsíc oběhne kolem Země, během 28 dní, může vás napadnout, že cyklus 28 dní je skoro jako jeden kalendářní měsíc. To není náhoda. Délka kalendářních měsíců je odvozena z měsíčního cyklu. Právě proto máme pro kalendářní měsíc a Měsíc stejné pojmenování. Podobné je to ve staré angličtině nebo v germánských jazycích. Mají v podstatě také stejná slova. Vidíme tady, že když se během těchto 28 dní Měsíc dostane zhruba mezi Zemi a Slunce, Osvícenou stranu Měsíce při pozorování ze Země nemůžeme vidět. Vidíme neosvícenou stranu, tak nastává novoluní neboli zkráceně nov. Když se Měsíc pohybuje, když se takto díváme na Zemi shora, tady by byl severní pól, Měsíc se z tohoto pohledu pohybuje proti směru hodinových ručiček, postupně vidíme tu část Měsíce, která je osvětlená. Když se Měsíc dostane do této pozice, vidíme ze Země, z tohoto místa pozorování, začínáme vidět kousek osvětlené poloviny Měsíce. Když se Měsíc dostane sem, vidíme polovinu osvětlené části a polovinu neosvětlené části. této fázi říkáme první čtvrť. A tak to pokračuje. Když se dostaneme do poloviny celého cyklu, nastane úplněk, Země je mezi Měsícem a Sluncem, takže z našeho pohledu vidíme celou osvětlenou stranu Měsíce. Proto se tomu říká úplněk. Když pokračujeme tímto směrem, dostaneme se zpět k novoluní. Může vám teď vrtat hlavou, a já si nad tím lámal hlavu mnoho let, když chápeme tento měsíční cyklus, který trvá 28 dní, a že Země obíhá kolem Slunce, vždy mě zajímalo, v případě novoluní, zdá se, že Měsíc je mezi Zemí a Sluncem, proč Měsíc nezastiňuje Slunce vždy, když máme novoluní? Proč nenastává zatmění Slunce každých 28 dní? A podobně v případě úplňku, kdy jsme v této pozici, zdá se, že Země je mezi Měsícem a Sluncem. Proč stín Země neblokuje Slunce, a nenastává zatmění Měsíce místo úplňku, takže by zatmění měsíce bylo každých 28 dní? Proč se to neděje? Přemýšlejte sami. Jak by se to dalo vysvětlit? V dalším videu budeme o zatměních mluvit. O zatmění Slunce, kdy Měsíc blokuje světlo ze Slunce, a o zatmění Měsíce, kdy Země vrhá na Měsíc stín, proč se neopakují každých 28 dní.