Hlavní obsah
Aktuální čas:0:00Celková doba trvání:12:04

Transkript

Ve videu, kde jsme si říkali o Milankovičových cyklech, jsme mluvili o precesi a jak se mění oblikvita, sklon osy Země. Na YouTube to video okomentoval uživatel Vicksoma, který napsal: Pokud to správně chápu, precese mění čas nástupu ročních období během dlouhých časových period a oblikvita mění intenzitu ročních období během dlouhých časových period. Je to dobrý komentář. První část komentáře není úplně pravda, a na to se chci v tomto videu zaměřit. On nebo ona říká, že precese mění čas nástupu ročních období během dlouhých časových úseků. Částečně je to pravda, ale myslím, že v jiném smyslu, než jak to uživatel Vicksoma myslel. Druhá část je zhruba správně. Oblikvita mění intenzitu ročních období během dlouhých časových úseků. Když jsme více přiklonění ke Slunci, potom ano, vyskytnou se větší rozdíly, než když jsme méně přikloněni, když jsme odkloněni od Slunce. Nebo můžeme říci, že když je sklon k nebo od Slunce rozdíly mezi létem a zimou budou větší, než když je sklon menší. Takže druhé tvrzení je správné, i když v případě klimatu, které je velmi složité, je třeba si dávat pozor, protože to může záviset na naší poloze na Zemi i na tom, které další faktory na něj působí. Dalo by se to vyzkoušet na nějaké simulaci, ale druhá část komentáře je zhruba správně. Chci se ale zaměřit na první část komentáře, protože tady můžeme lépe porozumět podstatě precese. Toto tvrzení Vicksomy v podstatě není pravdivé. Říká - asi je to on, možná ona - že za několik tisíc let, pokud budeme užívat stále stejný kalendář, léto a zima budou v jiných měsících a budou mírnější nebo drsnější. Ukážeme si, že toto tvrzení není pravdivé, protože náš kalendář přímo vychází z toho, kdy jsme nejvíce odkloněni nebo přikloněni ke Slunci Náš kalendář je v podstatě založen na - můžeme říci, že do určité míry bere v potaz precesi, a to, co se vzhledem k našemu kalendáři skutečně mění je období, kdy jsme nejblíže nebo nejdále od Slunce - perihélium a afélium. V tomto videu si to rozebereme. Nejprve nakreslím Slunce. Tady si nakreslím Slunce. A kolem Slunce nakreslím oběžnou dráhu Země. A nakreslím ji trochu excentrickou. Jen abyste věděli, co tím myslím, když říkám excentrická - kružnice není excentrická. Ale elipsa, tato elipsa je více excentrická, než tato kružnice, která excentrická není. Ještě více excentrická elipsa by vypadala takto. Takže excentricitu si můžete představit jako míru odlišnosti od dokonalé kružnice. Oběžná dráha Země kolem Slunce je téměř kruhová, ale také trochu excentrická. Je mírně eliptická. A já jí v tomto nákresu trochu přeženu. Řekněme, že toto je bod, kde je Země nejblíže Slunci, tedy perihélium. A tady by mohl být nejvzdálenější bod. Ve skutečnosti to takový rozdíl není, V současnosti jsou to pouze 3%, ale povíme si, že se to mění. Nikdy to není takto dramatické, ale nám to pomůže si to představit. Oběžná dráha Země může vypadat nějak takto. Oběžná dráha Země - předělám to, zkusím to nakreslit lépe. Oběžná dráha Země může vypadat nějak takto. Je jasné, že tu excentricitu trochu přeháním. Toto je tedy oběžná dráha Země. V tomto bodě jsme Slunci nejblíže, je to tedy perihélium. Perihélium. Tady jsme nejdále od Slunce. to je afélium. Afélium. V minulém videu jsme si tady říkali, že nyní perihélium nastává během ledna, což se časem změní, jak si ukážeme v tomto videu. Takže nyní v lednu, a afélium nyní nastává v červenci. Období, kdy jsme nejvíce přikloněni ke Slunci nyní není v období perihélia. Dochází k tomu pár týdnů před perihéliem. Když jsme nejvíce přikloněni ke Slunci, nastává zimní slunovrat. Je to období, kdy jsme - vlastně jen v případě severní polokoule - kdy se od Slunce nejvíce odkláníme, Kdybych tu měl znázornit naše naklonění, znázornit, kam směřuje severní pól, vypadalo by to takto. Tato pozice, v závislosti na roce, vaší časové zóně a dalších věcech, nastává většinou 21. nebo 22. prosince. Pro teď budeme počítat s 22. prosincem. Pozice, kdy je severní polokoule nejvíce přikloněna ke Slunci, nastává 20. nebo 21. června, přibližně o 6 měsíců později. Vlastně přesně o 6 měsíců později. Je to tím, že měsíce mají různý počet dní, pak je tu přestupný rok, takže únor může mít 28 nebo 29 dní, ale když rozdělíte rok na půl, dostanete - v případě severní polokoule - letní slunovrat, který nastává, když jsme nejvíce přikloněni ke Slunci. Tady jsme ke Slunci nejvíce přiklonění. I toto nyní nastává pár týdnů před aféliem, kdy jsme nejvíce vzdáleni od Slunce. Teď bych rád zvětšil tuto část, 22. prosince. Nakreslím to tady zvětšeně. Toto bude Země. Kreslím zvětšený tento kroužek, dám ho do čtverečku, aby to bylo jasné. Soustředím se na tuto část. Nakreslím ještě rotační osu. Už víme, že tento úhel vůči vertikále, kterému říkáme sklon nebo oblikvita, tento úhel vůči vertikále je 23,4 stupňů - vzhledem ke kolmici k ploše oběžné dráhy, dalo by se říci. Kdyby naše rotační osa byla vzpřímená, vypadalo by to takto. Ale není, má určitý sklon, a tento úhel je 23,4 stupňů. Když říkám vzpřímená, myslím tím vzpřímená vzhledem k rovině oběžné dráhy Země kolem Slunce. Toto je tedy oblikvita. A jak zmínil Vicksoma, tento úhel se mění, kolísá mezi 22 stupni a 24,5 stupni během dlouhých časových období - bude to tak 41 000 let, pokud si správně pamatuji - takže to částečně ovlivní sílu ročních období. Sklon tedy kolísá mezi těmito hodnotami, přičemž právě teď se zmenšuje a minima dosáhne za pár tisíc let. Dosáhne určitého minima a poté se zase vrátí k maximálnímu sklonu, takže změna tam a zpět trvá několik desítek tisíc let. Takže takto vypadá tato část po zvětšení. Jak jsem zmínil, precesi si můžete představit jako kdyby tato šipka opravdu existovala a pohybem opisovala kruh. Tento kruh opíše za dlouhé časové období, přes 26 000 let. Pokusím se to ujasnit. Předpokládejme, že Země rotuje a že se po oběžné dráze pohybuje tímto směrem. V případě, že - ještě to trochu zakřivím - Tady máme rotaci Země, rotuje tímto směrem. A o precesi jsme si říkali - tedy přesněji, je to osová precese. Ještě budeme mluvit o dalších typech precese. Když se říká pouze precese, většinou se tím myslí osová precese. Je to proces, při kterém za 26 000 let špička této šipky, nebo si můžete představit jen severní pól, opíše kruh. Když se na stejné místo naší oběžné dráhy podíváte v kteroukoliv dobu, kruh se bude vždy opisovat tímto směrem. Když bychom počkali 1800 let - a toto je opravdu třeba správně pochopit, je to totiž důležité k pochopení kalendáře - když bychom počkali 1800 let, tato šipka by stále měla sklon 23,4 stupňů, ale neukazovala by tímto směrem, ukazovala by asi tímto směrem. Je pravděpodobné, že bude ukazovat tímto směrem. Samozřejmě to nekreslím úplně přesně. spodní část šipky by vyčnívala tady. Když se nad tím zamyslíte, pokud počkáte 1800 let, připomínám, že sklon se nezmění, nebo se změní jen trochu, ale precese způsobí, že šipka bude ukazovat jiným směrem, změní se směr naklonění naší rotační osy. Když tedy počkáme 1800 let, kdy bude severní polokoule nejvíce odkloněná od Slunce? Nebude už od Slunce nejvíce odkloněná v tomto bodě vzhledem ke Slunci, protože rotační osa Země bude vypadat nějak takto. Když bychom tedy počkali - nebo lépe za 1800 let severní polokoule bude nejvíce odkloněná od Slunce asi o měsíc dříve. Bude nejvíce odkloněná od Slunce asi o měsíc dříve. V tomto místě bude nejvíce odkloněná od Slunce. Právě teď to tak není, tady ještě nejsme nejvíce odkloněni, ale protože dochází k precesi, protože směr naklonění, nebo bych mohl říci směr rotační osy se mění, nyní je to jiné místo na oběžné dráze, kde jsme nejvíce odklonění od Slunce. Takto to bude přibližně za 1800 let. Na základě toho, myslím, se Vickosoma ptá, zda když toto nastane dříve na oběžné dráze, tady by měl být listopad. Odpověď je ale ne. Bude to stále 22. prosince. To to stále bude 21. nebo 22. prosinec. Bude to stále 22. prosinec. Bude stále to samé datum, a to proto, že náš kalendář vychází z toho, kdy jsme nejvíce nebo nejméně přiklonění ke Slunci. Tady jsme nejvíce odklonění od Slunce, bude to tedy zimní slunovrat. Je to tak, že každý rok - jak jsem to tady nakreslil, perihélium se vlastně v čase také mění. Perihélium má také precesi, ale teď to tady nebudu vysvětlovat. Kdybychom poskočili o 1800 let, dojde pouze k tomu, že přestože se nám zdá 22. prosinec jako stálý bod na oběžné dráze, dojde k němu dříve na oběžné dráze, ale stále to bude 22. prosinec. Perihélium nastane více později po 22. prosinci, nastane tak o měsíc později, takže perihélium za 1800 let nebude v lednu, ale v únoru. Takže z toho povídání byste si měli odnést, že náš kalendář není založen na naší pozici vůči Slunci. Náš kalendář je založen na největším nebo nejmenším naklonění ke Slunci. A také, že se při tom trochu mění, kde se v té době ve vesmíru nacházíme. Myslím, že to se mění tak o 20 minut za rok. Takže každý rok perihélium nastává o 20 minut později. Kdybychom chtěli perihélium použít jako pevný bod pro náš kalendář, náš rok by byl - nevím, jestli je to přesně - přibližně o 20 nebo 25 minut delší. Ale ve skutečnosti dává větší smysl, odvozovat ho od sklonu, protože ten určuje roční období a ty jsou ze Země nejlépe pozorovatelné podle polohy Slunce na obloze.