Precese v bodě apsidy (perihélia) a Milankovičovy cykly

Již víme, že precese zemské osy nemění její sklon, čili inklinaci, ale mění její směřování. A na dlouhé časové škále během 26 000 let v podstatě vykresluje kružnici. A hlavním důsledkem tohoto jevu je, že když počkáme dostatečně dlouho, tak bude rotační osa, neboli severní pól, mířit jiným směrem. A když naše rotační osa míří jiným směrem, tak po dostatečně dlouhé době bude pevný bod na naší orbitě, když použijeme Slunce jako naši vztažnou soustavu bod na naší orbitě, když míří osa rotace nejvíce od Slunce nebo když severní polokoule je nejvíce odkloněná bude ten pevný bod na orbitě dříve. Chtěl bych zdůraznit, že to nezbytně nemusí znamenat dříve v našem kalendáři, protože náš kalendář s tím svou definicí počítá. Je založen na tom čase, kdy jsme ke Slunci nejvíce nakloněni nebo odkloněni. Takže i kdybychom počkali 1800 let, jako v příkladu, co jsem dával, budeme nejvíce odkloněni od Slunce. Severní polokoule bude mít svůj zimní slunovrat v dřívějším bodě orbity. Podle našeho kalendáře to stále bude 22. prosince. Pokud by náš kalendář byl založen, což není, ale kdyby byl založen na přesném bodě orbity tak by náš rok byl delší o zhruba 20 nebo 25 minut a datum začátku zimy by se stále posouvalo dozadu. O 1800 let později by zimní slunovrat byl 22. listopadu. Ale takto náš kalendář nefunguje. My rok měříme od slunovratu do slunovratu. Jsou tu nepatrné fluktuace, jestli 22. nebo 21. prosince, závislé na našem kalendáři, ale vždy to bude datum, kdy jsme nejvíce odkloněni od Slunce. Nemusí to být přesně ta samá pozice vzhledem ke Slunci. A to je důvod, proč se skutečné perihelium (přísluní) mění. Protože pokud toto je vždy 22. 12. a pokud my pro začátek předpokládáme, že perihelium je vždy ve stejném bodě v prostoru vzhledem ke Slunci, přestože to přesně neodpovídá realitě, ale pokud uděláme tento předpoklad tak to bude čím dál později po 22. 12, když jsme nejdál od Slunce. A to je důvod, proč se datum perihelia takto mění. Nyní bych chtěl ještě zmínit v tomto videu že i perihleium se také mění. Znovu nakreslím Slunce a tentokrát orbitu nakreslím nějak takto. Schválně přeháním její excentricitu (výstřednost), tak aby perihelium a afelium (odsluní) byly lépe vidět. Takže toto je perihelium. A toto afelium. Perihelium a afelium. Existuje i rotace tohoto perihelia. Někdy se to nazývá precese perihelia nebo apsidální precese. Všechny tyhle názvy se obtížně říkají. A tak pokud počkáme několik tisíc let, naše orbita bude vypadat trochu takto. Skutečné perihelium bude rotovat a naše oběžná dráha bude vypadat takto. Současná elipsa se trochu natočí. Když počkáte trochu déle, bude to vypadat takto. A samozřejmě opět mluvím o tisíciletích. Na škále roků si vážně nevšimnete rozdílu. Ale to o čem mluvíme jako o precesi osy, změně směru rotační osy, to trvá 26 000 let na dokončení jedné periody. Takže za 26 000 let naše polární osa, pokud neuvažujeme současnou změnu v naklonění, která vždy bude nějaká malá, ale za 26 000 let, bude pól přesně na tom samém místě jako dnes. Tím dokončíme jednu celou periodu precese osy. Nicméně, pro perihelium to nebude trvat 26 000 let, ať je dnes jakékoliv datum perihelia. Je to v lednu. Neznám přesné datum, ale můžete se podívat sami. Ale jakékoliv datum v lednu to je, nepotrvá to 26 000 let, než to bude opět stejné datum. Trvalo by to 26 000 let, kdyby se samo perihelium neměnilo, kdyby zůstávalo stále zde, bez apsidální precese. Ale protože se také mění, můžeme říct, že za 1000 let se posune takto a lednové datum takto, setkají se ve skutečnosti dříve, takže precese vrátí datum na původní hodnotu dříve než za 26 000 let. Sám jsem si ten ten výpočet nedělal, ale podle toho, co jsem četl, to dělá 21 000 let. Ale to není vše! Kromě toho, že se mění směr osy rotace Země, a že se mění její sklon, a že perihelium a afelium také rotují, mění se také excentricita oběžné dráhy. Takže na dlouhém časovém úseku, je orbita Země více či méně excentrická. Víme, že je velmi blízká kružnici. Kružnice nemá žádnou excentricitu. Když excentricitu zvětšujeme, tak máme čím dál plošší elipsu. A tyto cykly změny excentricity trvají zhruba 100 000 let. Vraťme se nyní k Milankovičovým cyklům. Znovu připomínám, že je to jen teorie. Stále si nejsme jistí, zda toto opravdu způsobuje doby ledové, nebo zda je tohle hlavní činitel dlouhodobých změn klimatu. Teorie Milankovičových cyklů říká, že když se dostatečně změní excentricita a zároveň se vhodně synchronizují perihelium a roční období, tak to možná stačí k započetí doby ledové. Nebo je to dost k ukončení doby ledové. A můžete k tomu přidat další komplikaci, můžete uvažovat změny roviny našeho oběhu, které jsou způsobeny převážně interakcemi s vnějšími planetami. Tímto se s vámi rozloučím. Jak si již umíte představit, toto je velmi složité téma, ale doufám, že nyní máte aspoň nějaké povědomí o všech změnách naší orbity, a že možná začnete přemýšlet o tom, jak to ovlivňuje naše počasí. Přestože nevíme jistě jaký, nebo jestli vůbec nějaký vliv, to má na začátky nebo konce dob ledových.