Hlavní obsah
Biologie
Kurz: Biologie > Kapitola 2
Lekce 1: Rychlokurz biologie- Proč je uhlík všude
- Voda - boží tekutina
- Biomolekuly - Jsi to, co jíš
- Živočišná buňka
- Membránový transport
- Rostlinné buňky
- ATP a buněčné dýchání
- Fotosyntéza
- Dědičnost
- DNA, plněné taštičky a nejdelší slovo na světě
- Mitóza: dělení je komplikované
- Meióza
- Přirozený výběr
- Speciace: O ligrech a lidech
- Vývoj zvířat: Jsme jenom trubice
- Evoluční vývojová biologie: Kuřata se zuby
- Populační genetika aneb místo, kde se myšlenky Darwina a Mendela setkávají
- Taxonomie: kategorizace života na Zemi
- Evoluce: to je realita
- Srovnávací anatomie: Co nás činí zvířaty
- Primitivní živočichové: houbovci, žahavci, chobotnice
- Složitější živočichové: Kroužkovci a členovci
- Strunatci
- Zvířecí chování
- Nervová soustava
- Oběhová a dechová soustava
- Trávicí soustava
- Vylučovací soustava
- Opěrná soustava (kostra)
- Pohybová soustava (svaly)
- Imunitní systém
- Endokrinní soustava
- Pohlavní soustava
- Bakterie, archea, protisté
- Rozmnožování bezcévnatých rostlin
- Cévnaté rostliny = vládci rostlinné říše
- O včeličkách a kytičkách: Rozmnožování rostlin
- Houby: Králové rozkladu
- Ekologie – Pravidla pro život na zemi
Trávicí soustava
Hank nás v tomto videu provede střevy lidského zažívacího traktu a vysvětlí nám, proč záleží na velikosti povrchu. Tvůrce: EcoGeek.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
Dobrý den. Snad vám nevadí, že jím. Tohle je jen první chod,
dnes mám narozeniny. Autoři pro mě napsali scénář,
kde mohu celou dobu jíst. Nenapadá mě lepší způsob, jak předvést fungování trávicí soustavy, řady dutých orgánů,
které používáme k rozložení a zpracování živin a energie, které
potřebujeme k životu. Počkejte chvilku,
pokud si to pamatuji správně, trávení je ve skutečnosti
zatraceně pěkně nechutné. Možná, že bych neměl teď jíst. Číšníku! (živá hudba) Trávicí soustava je tak nezbytná,
že je to v podstatě krok číslo jedna v návodu, jak vytvořit zvíře. Možná si pamatujete, že během
embryonálního vývoje většiny zvířat je trávicí soustava úplně
první věc, která se vytvoří. A to když se blastula, ten malý svazek
buněk, kterým jsme všichni byli, přemění v malý svazek buněk,
kterým probíhá trubice. Tato trubice je naše trávicí soustava. Skoro každé zvíře má
nějaký druh trávicí soustavy, ale všechny nejsou zdaleka stejné. Trávicí soustavy jsou totiž
speciálně přizpůsobené způsobu krmení a stravě zvířat. Například, moucha domácí jí většinou
tekutou a velmi jemně zrnitou stravu, ale před tím musí vyzvracet
trávicí šťávy na celý svůj oběd a pak
je nechat chvíli jídlo trávit než jej vsaje do úst. Když bychom to takto dělali my,
k prvnímu rande by tak často nedocházelo. Většina obratlovců pozře potravu
na jednom konci trubice a naše trávicí soustava ji zpracuje a pak se zbaví odpadu
druhým koncem trubice. Bez nepořádku a potíží. Dobře, vlastně je tam
na konci trochu nepořádku, jak jste si možná všimli. Krásné na tom je, že celý tento proces je
řízen naší autonomní nervovou soustavou, takže o tom nemusíme přemýšlet
až možná do úplně posledního kroku, například jedeme a zrovna jsme měli
dva hrnky kávy a mufin, pak o tom musíme trochu přemýšlet. U obratlovců může být trávicí soustava
krátká nebo dlouhá, nebo může mít orgány,
které dělají odlišné věci, záleží na tom, jaký je jejich způsob krmení. Například, psi jsou většinou
masožravci a také mrchožrouti. Hlavně jí čerstvé maso, ale někdy
i ze zvířete, které je již chvíli mrtvé. Psí trávicí soustava se vyvinula,
aby přijala potravu, vstřebala co nejvíce živin a pak
ji nechala na něčím trávníku, vše za asi šest hodin. Psi mají neobyčejně
krátkou trávicí soustavu, protože, pokud máte ve
zvyku jíst zkažené maso, raději ho stravte rychle. Pokud ne, škodlivé bakterie, které
pravděpodobně žijí v té mršině pásovce, se zabydlí ve vašich střevech
a způsobí vám mnoho bolesti. Na druhé straně krávám trvá velmi
velmi velmi dlouho strávit jejich potravu, kolem 80 hodin, protože musí
zpracovat rostliny, hlavně trávu. Tráva má v sobě spoustu celulózy a evoluce dosud nevytvořila
zvíře, které umí vyrobit žaludeční šťávu nebo enzym dostatečeně
silný, aby rozložil celulózu. Krávy mají ve střevech mikroorganismy,
které pro ně rozkládají celulózu. Tento proces potřebuje
žaludek se čtyřmi komorami, každou s trochu jinou mikroflórou,
a mnoho přežvykování, zvrácení zpět do úst a opětovné
žvýkání, než tráva zcela projde soustavou. Příroda je plná bláznivých
příběhů o trávení a já si opravdu přeji, abych
měl čas vám je všechny říci, ale od této chvíle se soustřeďme
na lidské trávení. Hlavně proto, že jste
pravděpodobně člověk, a budete chtít vědět jak
vaše tělo dělá všechny tyto věci. Lidé ve skutečnosti mají dost
dobrou víceúčelovou trávicí soustavu, jsme konec konců všežravci,
jíme rostliny a maso. Naše soustavy jsou multifunkční,
aby zvládly všechno možné. Jako většina zvířat, lidé mají
spoustu různých kyselin a enzymů ve své trávicí soustavě,
které rozkládají potravu, aby pak mohla být vstřebána
a využita našimi těly. Tajemství úspěšného trávení
je maximalizování plochy a to hned několika způsoby. První způsob, kterým maximalizujeme
plochu, se týká jídla samotného. Řekněme, že si kousnu tohoto jablka, je to, jako by mně teď v ústech
seděl jablečný balvan. Mám ve slinách enzymy, které
ihned začnou rozkládat vnější stranu tohoto balvanu. Když bych spolkl tento celý kus, nejen by to bolelo jako čert. Zbytek mé trávicí soustavy by se s tím
opravdu obtížně vypořádával, protože většina enzymů a
kyselin by měla potíže se propracovat až dovnitř
tohoto velkého jednolitého kusu. Když použiji mé úžasné zuby
ke kousání, z kusu jablka je najednou dvoj, troj,
čtyřnásobná plocha. Z jablečného balvanu
vyrábím jablečný štěrk, možná i jablečný písek. Pro lidi je žvýkání klíčové, protože rozkládání naší stravy
na menší a menší kousky umožňuje enzymům a kyselinám
dělat jejich práci. Jakmile jsme vše zuby zpracovaly
na dostatečně malé kousky, chemické látky je ještě více rozloží,
až jsou dostatečně jemné, aby z nich naše těla
vstřebala živiny. Nejen plocha potravy
je důležitá, plocha trávicí soustavy
je také klíčová v celém procesu. Minule jsem mluvil o tom, že
máme spoustu plochy v našich plicích ke vstřebání
spousty kyslíku najednou. Naše trávicí soustava funguje
velmi podobným způsobem, většina vstřebávání živin
probíhá v našem tenkém střevě a průměrná délka tenkého střeva
dospělého člověka je kolem sedmi metrů. Navíc uvnitř našeho tenkého střeva
je spousta malých záhybů a malých vstřebávacích vláken
se vstřebávacími vlákny, ne, nepřeřekl jsem se,
ta vlákna mají vlákna. Takto složitá jsou naše střeva,
aby zvýšila svoji plochu. V minulém díle jsem byl celý
ohromený, že plíce mají celkovou plochu
75 čtverečních metrů. Tak malé střevo má
plochu 250 čtverečních metrů. Ble, to je trochu nechutné. Nechtěl bych jej vidět rozložené
na tenisovém kurtě ani za nic, ale to předbíhám. Trávení nezčíná
v tenkém střevě, lidičky, začíná v ústech. Jak vidíte, tato slaná taštička
je obalena nějakým chlebem, pokud to tak můžeme nazvat. Chléb je škrob, který
se rozkládá na glukózu. Když kus ukousnu, jím vnějšek,
kde je nejvíce chleba. Žlázy v mých ústech
začnou vylučovat sliny, které obsahují slinnou amylázu, enzym určený k
rozkládání škrobu a glukózy. Čím více žvýkám, tím více
amylázy se dostane na chleba ze všech stran a proto čím více žvýkáte,
tím více chléb chutná sladce. Amyláza nedělá nic moc
s masem nebo sýrem v taštičce, mám jiné enzymy a kyseliny,
které na nich budou pracovat v těle později. Teď vše opravdu dobře sežvýkám, aby ty další enzymy mohly
později pracovat. Všechno to spolknu. Nyní ta rozžvýkaná slaná taštička
prochází dolů hltanem do jícnu,
který vede do mého žaludku. Vlastně je tam malá šikovná tkáňová
klapka nazývaná hrtanová příklopka, která zablokuje průdušnici,
když polykám, takže jídlo neskončí
v mé dýchací soustavě. Tato koule jídla, kterou jsem právě spolkl,
má ve skutečnosti odborný název. Nazývá se bolus a
sjede jícnem pomocí vlnové svalové reakce
dolů do žaludku. Toto stažení hladkého svalstva
připomínající vlnu kolem jícnové trubice
se nazývá peristaltika. Většina pohybů ve vaší trávicí soustavě je v podstatě uskutečněna tímto způsobem. Nyní je můj bolus ze slané taštičky
v žaludku, kde jídlo opravdu
začíná být drsně zpracováno. Žaludek má v podstatě
velmi drsný přístup k trávení a neztrácí čas. Je to jako míchání cementu,
může se smršťovat a rozpínat díky jakýmsi svalovým záhybům ve tvaru
tahací harmoniky nazývaným rugae. Práce žaludku je neustále
všechno obracet, muchlat a míchat všechny kusy
s koktejlem kyselin a enzymů nazývaným žaludeční sťáva. Žaludeční šťáva je především tvořena kyselinou
chlorovodíkovou, enzymem nazývaným pepsin, hlenem a vodou. Kyselina chlorovodíková má pH přibližně 1,
což je dost silné na to, aby vám spálila ruku. Kyselina rozmělňuje potravu
a zabíjí bakterie, které mohou být v jídle. Pepsin začne rozkládat proteiny
na aminokyseliny. Hlen je důležitý, chrání totiž žaludek, aby nestrávil sám sebe. Když máte málo hlenu,
vzniknou žaludeční vředy tak, že žaludeční stěna přijde přímo do kontaktu s kyselinou. Voda tady jen ředí obsah žaludku, protože ten bude opouštět žaludek
jako chymus. To je ten tekutý šrot, který možná znáte, pokud jste měli střevní chřipku. I tato naše konverzace musí být
trošku nechutná, a nechci moc mluvit o průjmu, protože jsem právě jedl. Ale když se ve vašem zažívacím traktu
stane něco špatného, vaše tělo se moc nestará
o přijímání živin, spíš chce chymus dostat ven. Chymus je to, co vidíte,
když - však víte. Každopádně máte malý ventil
- nebo svěrač - mezi žaludkem a tenkým střevem.
Ten reguluje, kolik chymu půjde do tenkého střeva a kdy. Začátek tenkého střeva
se jmenuje dvanáctník. Odehrává se tu hodně věcí, tím myslím, hodně se vstřebá
a hodně se vyloučí. Např. hydrogenuhličitan,
který neutralizuje žaludeční kyselinu. Tenké střevo je fakt super
a zaslouží si respekt, a je přeborníkem
v buněčné výměně živin a rozkládání tuků. Důvod, proč je
ve vstřebávání tak dobré, je jeho povrch. K tomu povrchu:
přestože se totiž jmenuje tenké, je vaše střevo velmi dlouhé. U lidí může být mezi 4,5 a 10,5 metru,
ale to není vše. Celý vnitřek je vystlán epitelem a má spousty záhybů,
aby vznikl co největší povrch. Na těchto záhybech jsou malé vláskovité proužky masa,
kterým se říká klky. Každý klk má v sobě kapiláry,
aby mohl absorbovat živiny. Dále je každý klk,
sám jen půl milimetru dlouhý, pokryt maličkými mikroklky,
díky kterým má ještě větší povrch. Vlastně, tenké střevo má texturu
trochu jako samet což je.. uh.. Fajn, teď si dám mléčný koktejl. Další věc, kterou tenké střevo dělá, s pomocí kamaráda žlučníku,
je rozkládání tuků. Jako tento mléčný koktejl. Na začátku vašeho tenkého střeva
ústí malý vývod, odkud tečou ze žlučníku žlučové soli, které byly
vytvořeny v játrech. Žluč funguje jako prostředek
na mytí nádobí. Je to emulgátor. Hydrofobní molekuly tuků
rozloží na mastné kyseliny a monoglyceridy,
které může pohltit epitel. Chunky Monkey jsem ještě nejedl. Hmm.. Oříšky. Jakmile jídlo projde těmi metry
tenkého střeva, chymus dorazí k dalšímu svěrači
a po něm vstoupí do slepého střeva, což je začátek tlustého střeva. Na tlustém střevu je odstranit většinu
vody a žlučových solí z chymu, abyste neměli permanentní průjem. Můžete mu poděkovat. Jmenuje se tlusté, protože je
širší než tenké střevo, ale zdaleka ne tak dlouhé. Je to prostě jen metr a půl
dlouhé vítězné kolečko okolo vnějšku tenkého střeva. Důležitá informace: na konci
slepého střeva je červovitý přívěšek, který
se jmenuje appendix. Dlouho jsme si mysleli, že appendix je jen zbytečná struktura,
kterou jsme potřebovali kdysi v evoluci, ale už ji nepotřebujeme. Jenže nedávné studie objevily, že
účel appendixu v moderních lidech je nejspíš skladiště všech dobrých bakterií, které nám
pomáhají trávit jídlo. Když se nakazíte virem,
máte otravu jídlem a podobně, vaše trávicí soustava řekne
"Vypadni odsud." Appendix má trochu střevních bakterií, které po nemoci vyplivne, aby mohly
střevo znovu kolonizovat. Myslím, že už znáte poslední
krok trávicí soustavy, kakání. Jídlo může strávit až tři dny
v zažívacím traktu a hodně toho času je v tlustém střevě. To z chymu většinou saje
přebytečnou vodu a připravuje vaše hovínko na jeho
velký příchod na svět. Když je hotové, projde
našimi oblíbenými svěrači, análními svěrači. Jsou dva a, znáte to, venku ve světě,
si žije už svůj život. To je konec naší malé pohádky,
která začíná slanou taštičkou. Doufám, že si na to příště vzpomenete, protože jsme tu probírali detaily našeho
trávicího systému. Zatím dobrou chuť.