Hlavní obsah
Výrazy
Kurz: Výrazy > Kapitola 5
Lekce 5: Vytýkání kvadratických výrazů seskupováním- Seskupování při rozkladu na součin
- Rozkládání na součin seskupováním
- Rozklad kvadratických výrazů na součin pomocí seskupování
- Rozklad kvadratických výrazů na součin: vedoucí koeficient ≠ 1
- Rozklad kvadratických výrazů na součin pomocí seskupování
- Rozklad kvadratických výrazů: společný dělitel + seskupení
- Rozklad kvadratických výrazů: záporný společný dělitel + seskupení
Rozkládání na součin seskupováním
Nauč se rozkládat na součin pomocí metody zvané "seskupování." Seskupováním rozložíme například 2x²+8x+3x+12 na součin (2x+3)(x+4).
Co je před touto lekcí třeba vědět
Rozložit mnohočlen na součin znamená rozepsat ho jako součin dvou či více mnohočlenů. Jde o opak násobení mnohočlenů.
Několik příkladů rozkládání na součin jsme už viděli. Pro správné pochopení tohoto článku je třeba důkladně znát vytýkání společných dělitelů pomocí distributivity. Například .
Co se v tomto článku dozvíš
V tomto článku se naučíš, jak používat metodu rozkládání na součin zvanou seskupování.
Příklad 1: Rozklad na součin.
Nejprve si povšimni, že členy v mnohočlenu nemají žádného společného dělitele. Avšak pokud k sobě seskupíme první dva členy a poslední dva členy, každé ze seskupení bude mít svého největšího společného dělitele:
Konkrétněji máme v prvním seskupení největšího společného dělitele , ve druhém seskupení je to . Tyto dělitele můžeme vytknout a dostaneme následující výraz:
Povšimni si, že tím jsme odhalili společného dělitele obou vzniklých členů: . Toho můžeme za použití distributivity vytknout.
Poněvadž zadaný mnohočlen je nyní vyjádřen jako součin dvou dvojčlenů, tak už je rozložený na součin. Svůj výsledek si můžeme zkontrolovat roznásobením a následným porovnáním s původním mnohočlenem.
Příklad 2: Rozklad na součin.
Pojďme si shrnout to, co jsme udělali výše, na rozkladu dalšího mnohočlenu:
Rozklad na součin je .
Zkontroluj si, zda tomu rozumíš!
Příklad 3: Rozklad na součin.
Když používáme seskupování k rozkladu mnohočlenů se zápornými koeficienty, je třeba být obzvláště na pozoru.
Jako příklad je níže uveden rozklad mnohočlenu .
Rozklad zadaného mnohočlenu je . Dvojčleny si můžeme zpětně roznásobit a ověřit správnost našeho rozkladu.
Některé kroky výše se mohou zdát odlišné oproti tomu, co jsme dělali v prvním příkladu, takže máš možná pár otázek.
Odkud se vzalo znaménko "+" mezi oběma seskupeními?
V kroku jsme mezi seskupení a přidali znaménko "+". Je to kvůli tomu, že třetí člen je záporný a znaménko členu musí být zahrnuto do seskupení.
Ponechat znaménko minus před druhým seskupením je zrádné. Běžnou chybou je například seskupit jako . Po zjednodušení ale zjistíme, že ve skutečnosti jde o seskupení mnohočlenu , což není to samé co náš původní výraz.
Proč vytýkáme místo ?
V kroku jsme vytkli a tím odhalili společného dělitele . Pokud bychom místo toho vytkli kladnou , neodhalili bychom tohoto společného dvojčlenného dělitele tak jako předtím:
Když je vedoucí člen v seskupení záporný, často musíme vytýkat záporného společného dělitele.
Zkontroluj si, zda tomu rozumíš!
Těžší příklad
Kdy můžeme použít seskupovací metodu?
Seskupovací metodu lze k rozkladu mnohočlenů na součin použít, kdykoliv existuje společný dělitel obou seskupení.
Seskupování můžeme použít kupříkladu k rozkladu mnohočlenu , protože jej lze napsat následovně:
Seskupovací metodu však nemůžeme použít k rozkladu , poněvadž po vytknutí největších společných dělitelů v obou seskupeních už neobdržíme žádného společného dělitele.
Použití seskupování k rozkladu trojčlenů
Seskupování lze rovněž použít k rozkladu některých tříčlenných kvadratických výrazů (tj. trojčlenů) jako je . Je to kvůli tomu, že výraz můžeme přepsat následovně:
Poté můžeme použít seskupování a rozložit jako .
Pro více informací o rozkládání kvadratických trojčlenů pomocí seskupování se podívej na náš další článek.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.