Hlavní obsah
Pokročilá aritmetika
Kurz: Pokročilá aritmetika > Kapitola 7
Lekce 2: Lineární modely- Lineární funkce a jejich graf - praktické příklady
- Slovní úlohy s grafy lineárních funkcí: kočky
- Slovní úlohy s lineárními funkcemi: sopka
- Slovní úlohy s lineárními funkcemi: výdělek
- Modelování situace pomocí lineární funkce: tání sněhu
- Slovní úlohy s lineárními funkcemi: grafy
- Slovní úlohy s lineárními funkcemi
- Příklad lineární funkce: Utrácení peněz
- Slovní úlohy na modelování situací pomocí lineárních funkcí
Slovní úlohy s lineárními funkcemi: sopka
Určíme průsečík s osou y a směrnici přímky, která je grafem lineární funkce představující cestu Tomáše, který se snaží vylézt z kráteru sopky. Následně si vysvětlíme, co v tomto kontextu průsečík s osou y a směrnice znamenají. Tvůrce: Sal Khan.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
Tomáš je šílenec, který rád chodí lézt do
aktivních sopek. Zrovna v jedné je. Teď ale zaslechl nějaké burácení, takže
se rozhodl vylézt co nejrychleji ven. Tomášova výška v v metrech ve vztahu k
okraji sopky je znázorněna v tabulce jako funkce času c v sekundách.
Tomáš leze nahoru konstantní rychlostí. A máme rozhodnout, které tvrzení
je na základě tabulky správné. Vynecháme teď ještě ta tvrzení a
podíváme se prvně na tu tabulku. Máme tady čas, místo č máme c, ať to máme
alespoň hezky matematické bez háčků, a výšku v v metrech. Tak se pojďme
podívat, co tady máme napsané. Čas je 0, to je ten čas, kdy se Tomáš
rozhodl vylézt ven, a v té chvíli byl 24 metrů pod okrajem sopky. Máme tu výšku v ve vztahu k okraji sopky
-24, tedy 24 metrů pod okrajem. Můžeme si to zaznačit tady do
takového předpřipraveného grafu. Takže tady bude naše osa c času,
poněvadž je to funkce času c, toto je nezávislá proměnná, toto je
závislá proměnná, takže tady bude c a tady bude v jako funkce času c, takže
to můžeme napsat jako v(c). Máme tady bod 0 a -24. Každý ten čtvereček může být třeba 4,
takže 4, 8, 12, 16, 20, 24, tady bude -24. Takže ten bod bude tady. A podívejme se, jak to máme dál. Jak
se nám tady v té tabulce mění čas. Jaká je tady změna času, tedy
delta c. Delta c z nuly do čtyř je + 4. A jak se nám během tohoto času
změnila ta Tomášova výška? Delta v je -24 do -21, +3. Kdybychom chtěli vědět, jak rychle
Tomáš leze, tak to spočítáme tak, že vezmeme metry, tedy delta v za nějaký
čas, lomeno delta c, tedy 3 čtvrtiny. Takže víme, že Tomáš leze rychlostí
3 čtvrtiny metru za sekundu. Pojďme se podívat, jestli je to opravdu
správně, protože říkají, že leze nahoru konstantní rychlostí, takže
to musí být stále stejné. Tady je delta c rovna 8,
tedy dvojnásobku. Takže by i ta vylezená výška
měla být dvojnásobek. Takže delta v by tedy měla být 6,
z -21 do -15, to je opravdu 6. A tady by bylo 6 osmin, což se
rovná 3 čtvrtinám, je to v pořádku. Pojďme si ještě něco zaznačit
do toho našeho grafu, je to tedy konstantní rychlost, takže by
nám z toho měla vyjít nějaká přímka. Nějaký hezký bod, který bychom si
mohli zaznačit, je určitě tady ten. Průsečík s osou c. A to je 32 a 0, takže říkali jsme,
že jeden čtvereček jsou 4, 4, 8, 12, 16, 20, 24, 28, 32, ano,
to sedí, takže tady má ta přímka… Podle této tabulky bude tedy
vypadat nějak zhruba takto. Když si to budeme chtít jenom třeba nějak
ověřit, tak se můžeme podívat třeba tady, máme čas je 4, tady v má být -21,
to je opravdu něco mezi -20 a -24. Takže to je graf podle této tabulky. Tak už se pojďme podívat na ta tvrzení, ať
zjistíme konečně, které z nich je správné. Když se rozhodl vylézt, byl Tomáš 24 metrů
pod okrajem sopky a leze nahoru rychlostí 3 metry za 4 sekundy. Když se rozhodl vylézt, to je tady tento
první údaj, a my víme, že byl 24 metrů pod okrajem sopky, to sedí, leze
nahoru rychlostí 3 metry za 4 sekundy. To je opět správně, 3 metry za 4 sekundy.
3 metry za 4 sekundy. Takže toto první tvrzení je správné. A co ty další 3? Když se rozhodl vylézt, byl Tomáš 24 metrů
pod okrajem sopky a leze nahoru rychlostí 4 metry za 3 sekundy. 24 metrů sedí, ale
rychlost nám nesedí. Ta je špatná, takže nic. Když se rozhodl vylézt, byl Tomáš
32 metrů pod okrajem sopky, to nemusím ani dál číst, protože víme,
že byl 24 metrů pod okrajem sopky a ve čtvrtém tvrzení je to obdobné, opět
tvrdí, že byl 32 metrů pod okrajem sopky. Takže správné je jenom to první tvrzení.