Hlavní obsah
Integrální počet
Kurz: Integrální počet > Kapitola 2
Lekce 2: Integrace per partes- Úvod do integrace per partes
- Integrace per partes: ∫x⋅cos(x)dx
- Integrace per partes:∫ln(x)dx
- Integrace per partes:∫x²⋅𝑒ˣdx
- Integrace per partes: ∫𝑒ˣ⋅cos(x)dx
- Integrace per partes
- Integrace per partes: určitý integrál
- Integrace per partes: určitý integrál
- Integrace per partes: těžší příklady
- Integrace per partes: shrnutí
Integrace per partes:∫ln(x)dx
Vypočítaný příklad, ve kterém najdeme neurčitý integrál pomocí per partes, ale integrand není součin dvou výrazů. Tvůrce: Sal Khan.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
Cílem tohoto videa je vypočítat
integrál přirozeného logaritmu z x. Způsob, jak k tomu přistoupit,
není ze začátku úplně zřejmý. I kdybych vám řekl,
abyste použili metodu per partes, hledali byste něco,
co vypadá jako součin dvou funkcí, ale tady to vypadá, jako bych měl pouze
jednu funkci, přirozený logaritmus x. Mohlo by to ale být mnohem jasnější, kdybych to napsal jako integrál
z přirozeného logaritmu x krát 1 dx. Teď už máme součin dvou funkcí.
1 je funkce. Funkce proměnné x. Není sice závislá na x,
bude to pořád 1, ale mohli bychom mít funkci
f(x) se rovná 1. Nyní je použití metody
per partes mnohem jasnější. Per partes nám říká,
že když máme integrál, který lze vnímat jako součin
jedné funkce krát derivace druhé funkce… Toto je vlastně
opak pravidla derivace součinu, to už jsme si několikrát ukázali. Tohle bude rovno součinu obou funkcí,
f(x) krát g(x), minus integrál z... Místo f a derivace g
budeme mít derivaci f a g. Takže derivace f(x) krát g(x) dx. A tohle jsme viděli už několikrát. Když chceme přijít na to,
co by mělo být f a co g, za f musíme dosadit něco, co se snadno derivuje
a zároveň se derivací zjednoduší. A pro derivaci g chceme najít něco,
co se snadno integruje. Dobrým kandidátem na f
je tedy přirozený logaritmus x. Jeho derivace je jednoduše 1/x.
Raději to napíšu. Takže pokud f je rovno
přirozenému logaritmu z x, derivace f bude rovna 1/x. A řekněme, že derivace g se rovná 1. Derivace g se rovná 1. To znamená,
že g by se mohlo rovnat x. A teď se vraťme sem. Tohle tedy bude rovno f(x) krát g(x). f(x) krát g(x) je
x krát přirozený logaritmus x. g(x) je x a
f(x) je přirozený logaritmus x. Raději napíšu x před logaritmus x,
abych předešel nejasnostem. Toto je tedy x krát přirozený logaritmus x
minus integrál z derivace f, což je 1/x, krát g(x), což je x, dx. Čemu se bude rovnat tohle? Uvnitř integrálu máme jednoduše
1/x krát x, což je 1. Takže se to celé pěkně zjednoduší. Nakonec se to bude rovnat…
Napíšu to sem. Nakonec se to bude rovnat
x krát přirozený logaritmus x minus integrál jen z dx,
neboli integrál z 1 dx. Integrál z 1,
to je minus x. To je ale jen jeden z možných integrálů.
Pokud chceme obecnější výsledek, musíme sem přidat plus c. A jsme hotoví. Našli jsme integrál
z přirozeného logaritmu x. Doporučuji vám,
aby jste si to zderivovali. Tady použijete pravidlo
pro derivaci součinu. A vyzkoušejte si, že skutečně
dostanete přirozený logaritmus x, když toto zderivujete.