Odečet hodnot nespojité funkce z grafu

Máme tady grafické znázornění nějaké funkce. Tentokrát konkrétně funkce h. Zapsat bychom to mohli takto: y se rovná h(x). Vím, že mnoho lidí, když uvidí tento zápis funkce, tak se jim to může zdát asi trošku děsivé. Tady mám y, tedy nějaké h(x). Co to pro pána znamená. Je to úplně jednoduché. Tento zápis nám chce říct pouze toto: Že vezmeme něco, nějakou hodnotu na vstupu, v tomto případě x, takže máme nějaké x na vstupu, to dáme do té naší funkce konkrétně tady h a ta funkce nám ten vstup nějak schroustá a vyplyne nám nějaký výstup v tomto případě y. Kdybychom teď chtěli zjistit, čemu se rovná hodnota h v bodě 4, jak bychom to provedli? Zastavte si to video a zkuste si to sami. A my na to teď půjdeme společně. Takže toto nám říká vlastně jenom to, že na vstupu budeme mít v tomto případě čtyřku, tu vložíme do té funkce h a podíváme se, co nám z ní vypadne. Když tedy x bude 4, jako tady, jaké bude y na výstupu? Tak my se podíváme. Tady: x je 4 a y je 3. Takže můžeme říct, že hodnota funkce h v bodě 4 jsou 3. Dáme si ještě jeden příklad. Jaká je hodnota funkce h v bodě nula. Opět si to video zastavte a zkuste si to sami. Opět a zase to samé. Tentokrát máme místo x nulu, takže když x bude nula, Jaké bude to y na výstupu? Když x je 0, tak my vidíme, že y bude 4. Takhle jednoduché to bylo. Na základě nějakého vstupu my odvodíme, jaký bude výstup. Důležité je ještě zmínit, že u funkce máme pro jedno x vždy jen jedno y. Kdyby třeba tady například byla ještě jedna tečka, tak bychom měli trošku problém, protože kdybychom chtěli zjistit, kolik se bude rovnat h v bodě 6, k čemu bychom dospěli? No, my bychom to nedokázali určit, protože bylo by to 1 nebo 3? Z toho si máme vybrat? To nejde. U funkce máme prostě jeden vstup x a k němu jeden, pouze jeden, výstup y. Co je ale možné, je to, že by pro dva vstupy byl stejný výstup. To není problém. Kdybychom například měli ještě tečku tady, tak se podíváme, že hodnota funkce h v bodě minus 4 bude tedy 2. A kdybychom se podívali na hodnotu funkce h v bodě 2, tak taky zjistíme, že to je 2. Ale to vůbec ničemu nevadí. Pro různé vstupy můžeme dostat klidně stejné výstupy. To je v pořádku. Důležité jenom je, aby u funkce jsme měli pro jeden vstup vždy pouze jeden výstup.