Hlavní obsah
Funkce
Kurz: Funkce > Kapitola 3
Lekce 5: Určování definičního oboru- Definiční obory funkcí: řešené příklady
- Určování hodnot v definičním oboru
- Určování definičního oboru funkce: příklady
- Určení definičního oboru funkce
- Definiční obor funkce - reálná čísla: slovní úloha o rostlině
- Definiční obor funkce - celá čísla: slovní úloha o čokoládových tyčinkách
- Definiční obor funkce: slovní úloha o žebříku
Určování definičního oboru funkce: příklady
Ve funkčním předpisu první zadané funkce je lomený výraz, je proto potřeba stanovit definiční obor tak, aby nemohla nastat situace, kdy bude ve jmenovateli nula. Ve druhém případě bude ve funkčním předpisu funkce proměnná pod odmocninou, výraz pod odmocninou tedy nesmí být záporný. V posledním příkladu, žádné podmínky nemáme, definičním oborem budou tedy všechna reálná čísla.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
Dnes se podíváme na pár příkladů funkcí
a pokusíme se určit jejich definiční obory. Než začneme, tak si zopakujeme krátce, co
to ten definiční obor vlastně je. Definiční obor určité funkce obsahuje všechny hodnoty x,
pro které je daná funkce definovaná. Neboli když tyto hodnoty x vložíme do
funkce, tak dostaneme nějaký definovaný výstup. A pojďme se na to podívat teď prakticky. Máme tady funkci f(x), která je
rovna x + 5 lomeno x - 2. Zastavte si to video a
zkuste si to vypočítat sami. A my se teď do toho dáme společně. Máme
tady funkci x + 5 lomeno x - 2. Pro jaké hodnoty bude tento
výraz nedefinovaný? My už dávno víme, že nesmíme dělit nulou. Také víme, že když máme zlomek, tak
jmenovatel nesmí být nulový, jinak bychom potom dělili nulou a to není definované. Víme že x - 2 se
nesmí v tomto případě rovnat 0. Takže můžeme napsat, že definiční obor funkce
f(x) budou všechna reálná x taková, že... Jak jsme už řekli, x - 2 se
nebude rovnat 0 a my bychom to ještě rádi upravili. Ať to je hezky
vidět na první dobrou. Takže přičteme 2 k oběma stranám rovnice. x se nesmí rovnat 2. Takže to budou všechna
reálná x taková, že x se nebude rovnat 2. To by byla funkce f(x). Pojďme se podívat na funkci g(x).
g(x) je rovno odmocnina z x - 7. Začít můžeme stejně. To si můžeme předepsat, že definičním
oborem budou všechna reálná x taková, že... Máme tady nějaké omezení? Určitě máme, poněvadž tady máme odmocninu.
Odmocnina v reálných číslech je definovaná pouze pro nezáporné hodnoty. Kdybychom měli pod odmocninou tady zápornou hodnotu,
tak to neumíme spočítat, poněvadž v reálných číslech záporné
číslo neodmocníme. Takže my víme, že v tomto případě tady musí
být nezáporná hodnota, tedy že x - 7 musí být větší nebo rovno 0. Opět si to jenom lehce upravíme. Přičteme
7, x bude větší nebo rovno 7. Takže definiční obor u této funkce budou všechna
reálná x taková, že x bude větší nebo rovno sedmi. A podíváme se na poslední funkci. Funkce h(x) je rovna y - 5
to celé na druhou. Začátek máme stejný, definiční obor budou všechna reálná x. A jak budeme pokračovat? Jaké tady máme omezení?
Když se na to blíže podíváte, zjistíte, že vlastně tady žádná omezení na x nemáme.
Jelikož cokoli, co umocníme na druhou, bude opět reálné číslo. V reálných číslech můžeme cokoli dosadit tady do tohoto a
umocnit na druhou, a dostaneme opět reálné číslo. x - 5 tedy může být jakákoli
hodnota a tím pádem i x může nabývat jakékoli hodnoty. Takže definiční obor v tomto
případě budou všechna reálná x. Za x můžeme dosadit jakékoli reálné číslo,
na rozdíl od prvních dvou funkcí, kdy jsme vždy měli nějaké omezení, tak tady je definičním oborem
celá množina reálných čísel.