Hlavní obsah
Diferenciální počet
Kurz: Diferenciální počet > Kapitola 1
Lekce 11: Spojitost funkce v boděŘešený příklad: bod, v němž je funkce spojitá
V tomto videu spočítáme limitu po částech definované funkce pro x blížící se k bodu "mezi dvěma předpisy" naší funkce. V tomto případě se nám obě jednostranné limity rovnají, takže hledaná limita existuje.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
Máme zde funkci g(x), kterou definujeme jako logaritmus 3x,
pokud je x větší než 0 a menší než 3, a (4 minus x) krát logaritmus 9, když je x větší nebo rovno 3. A pro takto definovanou funkci g(x)
chceme najít její limitu, když se x blíží ke 3. Všimněme si, že bod x rovno 3
je přesně ten bod, kde se mění předpis funkce. Nejdříve platí první předpis,
když je x mezi 0 a 3, když je větší než 0 a menší než 3, a pak v bodě 3 začne platit tento předpis. Takže abychom našli limitu, musíme najít limitu zleva, což znamená, že použijeme tento předpis,
protože ten platí pro x menší než 3. Ale také chceme najít limitu zprava, což znamená, že budeme
muset použít tento předpis, a pokud obě limity
existují a jsou si rovny, tak je oboustranná
limita rovna jejich hodnotě. Pojďme na to. Podívejme
se nejdříve na limitu zleva. Tedy limita když se x blíží ke 3 po
hodnotách, které jsou menší než 3, neboli blížíme se zleva, z funkce g(x). Toto se rovná limitě pro x blížící se
ke 3 ze záporného směru... Když je x menší než 3,
což je přesně to, co se zde děje, blížíme se ke 3 zleva, tak platí tento předpis. Tento předpis tak
musíme napsat sem. Tak vypadá funkce g(x),
když je x menší než 3. Tedy to je logaritmus 3x, a jelikož je tato funkce definovaná
a spojitá na intervalu, který nás zajímá, což je pro x větší než 0, tak sem prostě můžeme dosadit 3 a uvidíme, čemu se to rovná. Tedy toto bude rovno
logaritmu z (3 krát 3), tedy logaritmu z 9. Zopakujme si, že když se
píše logaritmus bez základu, tak tím myslíme logaritmus
se základem 10. Tedy toto je logaritmus
o základu 10. To se hodí vědět, občas se to trochu plete. Super, teď se zamysleme
nad druhým případem. Zamysleme se nad situací, kdy se ke 3 blížíme zprava, tedy zajímají nás
hodnoty větší než 3. Teď bude platit
tento druhý předpis. Toto bude rovno limitě
pro x blížící se ke 3 z kladného směru, tedy když se blížíme zprava. g(x) má pro x větší než 3 tento předpis, takže tady bude (4 minus x)
krát logaritmus 9, a to vypadá jako nějaký logaritmický
výraz, dokud si ovšem neuvědomíme, že logaritmus 9 je prostě konstanta, logaritmus o základu 10 z 9
je nějaké číslo blízko 1. Tento výraz ve skutečnosti
definuje přímku. Pro x větší nebo rovno 3
je g(x) prostě přímka, přestože to vypadá složitěji. Proto je tento výraz definován
pro všechna reálná čísla a je také spojitý pro libovolné x. Abychom určili tuto limitu, tak musíme zjistit, k čemu se tento
výraz blíží, když se x zprava blíží ke 3, a k tomu stačí pouze za x dosadit 3. To bude (4 minus 3)
krát logaritmus 9. Tohle je 1. Tedy toto je rovno
logaritmu o základu 10 z 9. Limita zleva je rovna limitě zprava, obě jsou rovny logaritmu 9, takže odpověď je logaritmus 9. A máme hotovo.