Hlavní obsah
Diferenciální počet
Kurz: Diferenciální počet > Kapitola 4
Lekce 6: Aproximace křivek a funkcí pomocí tečnyŘešený příklad: Aproximace pomocí tečny
V tomto videu najdeme rovnici tečny ke křivce v daném bodě pomocí derivace křivky v tomto bodě. Tuto rovnici následně využijeme k aproximaci hodnoty funkce v bodech x, které jsou blízko našemu bodu.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
f je dvakrát diferencovatelná
funkce, pro kterou platí, že f(2) se rovná 1, f(2) s čárkou
je rovno 4 a f(2) se dvěma čárkami je 3. Čemu se rovná
aproximace hodnoty f(1,9), použijeme-li aproximaci pomocí tečny
ke grafu funkce f v bodě x rovno 2? Zastavte si video
a zkuste to sami vyřešit. Jde o otázku z poslední
AP zkoušky z diferenciálního počtu. Teď to uděláme
společně. Kdybych tohle dostal u zkoušky,
tak bych neztrácel čas a spočítal bych rovnici tečny
v bodě x rovno 2, která musí
procházet bodem [2; 1], a pak bych spočítal, čemu se
rovná y, když je x rovno 1,9, a to by byla
moje aproximace. Abychom se to však lépe naučili
a získali dobrou intuitivní představu, tak se nejdříve podívejme,
co se tu děje. Nakreslím si
sem graf. Řekněme, že
tohle je osa y a že toto
bude osa x. Zde bude bod
x rovno 1, tady bod
x rovno 2 a zde bude bod
y rovná se 1. Víme, že bod [2; 1] leží na
grafu funkce y rovná se f(x). Víme tedy, že tento bod
leží na grafu naší funkce. Dále víme, jaká
je směrnice tečny. Směrnice tečny je 4. Tečna tak bude
vypadat nějak takto. Nejspíš to bude
trochu strmější. Tečna bude
vypadat nějak takto. O moc víc už
toho nevíme. Ještě známe hodnotu
druhé derivace. Naším úkolem je však bez toho,
abychom věděli, jak funkce vypadá... Funkce by mohla
vypadat třeba takhle. Nakreslím tu,
co mě napadne. Funkce by mohla
vypadat nějak takhle. Chceme zjistit,
kolik je f(1,9). Když je x rovno 1,9, tak f(1,9),
pokud by funkce vypadala takto, by byla
tato hodnota. Tohle ale nevíme jistě, protože
o grafu funkce nic víc nevíme. V zadání nám však říkají,
abychom použili tuto tečnu. Pokud bychom znali
rovnici této tečny, tak z ní můžeme spočítat, čemu
se rovná y, když je x rovno 1,9. Když se x rovná 1,9,
tak y bude tato hodnota, kterou můžeme vzít jako
aproximaci pro f(1,9). Abychom tohle
mohli udělat, tak potřebujeme znát
rovnici této tečny. Tu můžeme hledat
v rozšířeném směrnicovém tvaru, což bude y minus y-ová souřadnice
nějakého známého bodu na této přímce. Zároveň také víme, že
bod [2; 1] leží na této přímce, takže to bude y minus 1
se rovná směrnice naší tečny, což víme, že je 4, krát (x minus příslušná x-ová
souřadnice, která odpovídá hodnotě y), tedy krát (x minus 2). Nyní už zbývá dosadit
x rovná se 1,9 a dostaneme aproximaci
hodnoty f(1,9). Tedy y minus 1 se rovná
4 krát (1,9 minus 2). 1,9 minus 2
se rovná −0,1 a 4 krát −0,1 se
zjednoduší na −0,4. Když teď k oběma
stranám přičteme 1, dostaneme,
že y se rovná... Když tady přičteme 1,
vyjde nám 0,6. Nenakreslil jsem to úplně
ve stejném měřítku, takže 0,6 by bylo
spíš někde tady. Toto je ale hledaná
aproximace hodnoty f(1,9), takže vybereme B. A máme hotovo. Všimněte si, že jsme nepotřebovali
použít všechny informace, které nám dali. K vyřešení úlohy nebylo třeba
použít tuto informaci o druhé derivaci. Pokud se vám tedy
něco takového stane, nenechte se
tím příliš znejistit, protože vám občas mohou
zadat nepotřebné informace navíc.