Hlavní obsah
Diferenciální počet
Kurz: Diferenciální počet > Kapitola 3
Lekce 8: Derivování za pomoci více pravidel- Derivování za pomoci různých pravidel: strategie
- Derivování za pomoci různých pravidel: strategie
- Použití pravidla pro derivaci složené funkce a pravidla pro derivaci součinu
- Dvojnásobné použití pravidla pro derivaci složené funkce
- Derivace eᶜᵒˢˣ⋅cos(eˣ)
- Derivace sin(ln(x²))
- Derivování za pomoci více pravidel
- Pravidlo o derivaci součinu k nalezení derivace součinu tří funkcí.
Derivování za pomoci různých pravidel: strategie
Jak zanalyzovat zadaný výraz, aby ses mohl správně rozhodnout, jaká pravidla pro derivování zvolit a v jakém pořadí je provést (což je neméně důležité).
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
Mám tady dva různé výrazy,
které chci zderivovat. Rád bych, abyste si teď zastavili
video a zamysleli se nad tím, jak byste šli nejprve
na derivaci tohoto výrazu a v čem je to stejné nebo jiné než postup,
kterým byste derivovali tento výraz. Naším cílem nebude derivace
dopočítat až do konce, ale naučit se, jak poznat,
kterou strategii použít. Nejprve pojďme
na tuhle derivaci. Hlavní věcí při práci se složitými
výrazy, jako jsou tyhle dva, je podívat se trochu zdálky
na strukturu těchto výrazů. Mohli bychom
to říci také tak, že je dobré se na výraz podívat zvnějšku
spíše než zkoumat, co přesně je uvnitř. Když se zvnějšku podíváme
na tenhle výraz, tak máme
sinus něčeho. Máme tu sinus něčeho, přičemž ono
něco zakroužkuji touhle červenou, nebo je to možná
spíš růžová. Takhle se na to
dívá můj mozek. Když se na to
podívám zdálky, tak je to
sinus něčeho. To něco bych třeba mohl
mocnit na nějaký exponent, zrovna v tomhle případě
jde ale o goniometrický výraz. Když máte situaci jako je tahle,
tak je to dobré znamení k tomu, abyste použili vzorec
pro derivaci složené funkce. Napíšu to. V tomhle případě použijeme
vzorec pro derivaci složené funkce, zkráceně to
zapíšu jako C.R. Jak ho použijeme? Zderivujeme vnější funkci
podle téhle vnitřní a vynásobíme to
derivací vnitřní funkce podle x. Napíšu to tak, jak o tom
můj mozek občas přemýšlí. Můžeme to napsat jako
derivaci podle toho něčeho... Udělám zde tohle růžové kolečko,
abych tohle nemusel celé vypisovat. ...ze sinu toho něčeho... Zatím mě ani nezajímá,
co oním něčím je. ...krát derivace podle x
toho něčeho. Jde jen o použití vzorce
pro derivaci složené funkce, ať už je v tomhle
růžovém kolečku cokoliv. Mohlo by to být něco s odmocninami,
logaritmy nebo čímkoliv jiným, ale pokud je to v
argumentu tohoto sinu, tak postupujeme takto. Derivace podle toho něčeho ze sinu toho
něčeho krát derivace podle x toho něčeho. Jak tohle bude vypadat
pro náš případ? Tato první část... Napíšu to oranžovou. Tato první část bude
cos((x na druhou plus 5) krát cos(x)). To je tohle kolečko. Ještě bych tady měl dopsat
závorku pro argument kosinu. Tohle musíme vynásobit derivací
podle x opět z tohohle všeho, tedy ze součinu
(x na druhou plus 5) krát cos(x). Sem ještě musím
dopsat závorku. Teď samozřejmě ještě
nemám hotovo. Musím ještě
zderivovat tohle. Zde bych se opět zdálky
podíval na strukturu výrazu. Máme součin
dvou výrazů. Nemáme jeden
velký výraz, který je v argumentu
funkce sinus či kosinus, ani nemáme jeden velký výraz
umocněný na nějaký exponent. Máme součin
dvou výrazů. Máme tenhle výraz,
který násobíme tímhle. Když máme součin dvou výrazů,
tak nám to poměrně jasně napovídá, že k výpočtu téhle části bychom měli
použít vzorec pro derivaci součinu. Mohl bych teď pokračovat a dopočítat
to, což vám doporučuji udělat, ale nás teď zajímají především
strategie a jak poznat, kterou použít. Nyní se přesuňme
ke druhému příkladu. Tohle vypadá mnohem víc jako tenhle
krok v prvním příkladu než začátek. V tomto případě nemáme
sinus velkého výrazu, ani nemáme velký výraz
umocněný na nějaký exponent, ale máme součin dvou výrazů,
tak jako jsme to viděli tady. Máme tento výraz, který
násobíme tímhle výrazem. Můj mozek mi tedy řekne,
že když mám dva výrazy, tak použiju vzorec
pro derivaci součinu. Dva výrazy, které násobíme,
takže použiju pravidlo o součinu. Kdyby to byl jeden výraz dělený druhým,
použil bych vzorec pro derivaci podílu, ale zde to bude
pravidlo o derivaci součinu. Toto pravidlo říká, že to bude
derivace podle x z prvního výrazu... Nakreslím tu místo
něj oranžové kolečko. ...krát druhý výraz, místo kterého
nakreslím modré kolečko. K tomu přičteme první výraz,
nikoliv jeho derivaci, vynásobený derivací podle x
z druhého výrazu. Tohle je opět jen vzorec
pro derivaci součinu. sin(x na druhou plus 5) můžete
dosadit tam, kde je oranžové kolečko, a cos(x) tam, kde
je modré kolečko, ale hlavním cílem zde
není to celé spočítat, ale ukázat vám, jak poznat,
jakou mají tyto výrazy strukturu, zamyslet se, zda nejdřív derivovat
složenou funkci a až pak součin, nebo nejdřív derivovat
součin jako zde. I když to ale uděláte,
ještě nebudete mít hotovo. K výpočtu téhle derivace pak bude potřeba
vzorec pro derivaci složené funkce, načež budete pokračovat, dokud
už nebude třeba nic zderivovat.