Hlavní obsah
Diferenciální počet
Kurz: Diferenciální počet > Kapitola 5
Lekce 1: Věta o střední hodnotě- Věta o střední hodnotě
- Příklad na větu o střední hodnotě: polynomiální funkce
- Příklad na větu o střední hodnotě: odmocninná funkce
- Použití věty o střední hodnotě
- Ověřování předpokladů věty o střední hodnotě: tabulka
- Ověřování předpokladů věty o střední hodnotě: rovnice
- Význam diferencovatelnosti ve větě o střední hodnotě
- Ověřování předpokladů věty o střední hodnotě
- Aplikace věty o střední hodnotě
- Opakování věty o střední hodnotě
Ověřování předpokladů věty o střední hodnotě: tabulka
Příklad toho, jak ověřit, že můžeme použít větu o střední hodnotě (když známe tabulku vybraných funkčních hodnot).
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
Tato tabulka zobrazuje vybrané
hodnoty diferencovatelné funkce f. Můžeme použít Větu o střední
hodnotě, abychom řekli, že existuje hodnota c taková, že
derivace funkce f v bodě c je rovno 5 a hodnota c je větší
než 4 a menší než 6? Pokud ano,
zdůvodněte. Abychom mohli použít
Větu o střední hodnotě, funkce f musí být diferencovatelná
na otevřeném intervalu a spojitá na
uzavřeném intervalu. Vypadá to, že
toto je splněno. Pokud je diferencovatelná
na intervalu, je určitě i spojitá
na tomto intervalu. Zde je uvedeno, že se jedná
o obecně diferencovatelnou funkci. Tedy na jakémkoli
intervalu. Další částí je si říci, pokud
je splněna tato podmínka, potom pro sklon sečny mezi
body [4; f(4)] a [6; f(6)] platí, že alespoň jeden bod mezi 4 a 6
bude mít derivaci rovnu sklonu sečny. Pojďme zjistit, jaký je sklon sečny
mezi body [4; f(4)] a [6; f(6)]. Pokud je to rovno 5, potom můžeme použít
Větu o střední hodnotě. Pokud to
není rovno 5, Větu o střední hodnotě
nelze aplikovat. Pojďme to
udělat. f(6) minus f(4) to celé lomeno 6 minus
4 je rovno 7 minus 3 to celé lomeno 2. A to je
rovno 2. Tedy 5 není
rovno 2. Nemůžeme tedy použít
Větu o střední hodnotě. Dám sem ještě
vykřičník pro zdůraznění. Pojďme na
další část. Můžeme pomocí Věty o
střední hodnotě zdůvodnit, že rovnice f(x) s čárkou
je rovno −1 má řešení v intervalu, kde x je větší než
0 a menší než 2? Pokud ano,
zdůvodněte. Pojďme na to. Vezměme
sklon sečny, tedy f(2) minus f(0) to celé
lomeno 2 minus 0. Dostáváme −2 minus 0
to celé lomeno 2. Což je rovno −2
lomeno 2 tedy −1. A také víme, že jsou splněny
podmínky spojitosti a diferencovatelnosti. Můžeme tedy říci, že jelikož je
funkce f obecně diferencovatelná, bude diferencovatelná a spojitá
na uzavřeném intervalu od 0 do 2. Musí být diferencovatelná
jen na otevřeném intervalu. Ale je lepší, že je diferencovatelná
i na uzavřeném intervalu, protože na uzavřeném
intervalu musí být spojitá. A jelikož f je obecně
diferencovatelná, je diferencovatelná a
spojitá na intervalu ⟨0; 2⟩. Takže Věta o střední
hodnotě nám říká, že existuje nějaké x
v intervalu ⟨0; 2⟩ takové, že derivace funkce f v bodě x
je rovna sklonu sečny. Nebo můžeme říct
průměrné rychlosti změny. Tedy je rovna −1. A mohu tedy
napsat "Ano". A toto bude
mé zdůvodnění. Toto je sklon sečny, neboli
průměrná rychlost změny. A jelikož f je obecně
diferencovatelná, je diferencovatelná a spojitá
i na tomto uzavřeném intervalu. Potom nám Věta o
střední hodnotě říká, že existuje x v tomto intervalu,
pro které je f(x) s čárkou rovno −1. A máme hotovo.