Hlavní obsah
Diferenciální počet
Kurz: Diferenciální počet > Kapitola 5
Lekce 6: Úvod do konvexity a inflexních bodůÚvod do inflexních bodů funkce
Inflexní body jsou takové body, v nichž se mění konvexita funkce, tedy z konvexní funkce se stane funkce konkávní nebo naopak. Tyto body můžeme najít tak, že se podíváme, kdy druhá derivace mění znaménko. Podobně jako stacionární body u první derivace jsou inflexní body ty body, ve kterých je druhá derivace nulová nebo nedefinovaná. Tvůrce: Sal Khan.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
Pokud jste sledovali
předchozí video pozorně, nejspíš vám na mysli
vytanula zajímavá otázka. Mluvili jsme o intervalech,
na kterých je funkce konkávní, a o intervalech,
na kterých je funkce konvexní. Tady však vidíme bod, ve kterém se funkce
mění z konkávní na konvexní. Před tímto bodem sklon klesá
a za ním začíná růst. Sklon klesal
a pak začal růst. Můžeme také říct, že funkce se zde
změnila z konkávní na konvexní, a když se podíváme
na derivaci v tomto bodě, tak se v něm derivace změnila
z klesající na rostoucí. Když se podíváme na
druhou derivaci v tomto bodě, tak ta se změnila
ze záporné na kladnou. Nejspíš si říkáte, že pro toto musí
existovat nějaký název, a máte pravdu. Tento bod, v němž se funkce mění
z konkávní na konvexní a ve kterém má první derivace extrém
a druhá derivace mění znaménko, se nazývá
inflexní bod. Většina lidí inflexní bod
pozná tak, že je to bod, ve kterém se graf funkce
změní z vypouklého na vydutý, neboli kde se funkce mění
z konkávní na konvexní. Nejjednodušeji ho
však poznáme tak, že jde o bod, ve kterém
druhá derivace mění znaménko. V tomto případě to bylo
ze záporného na kladné, ale může jít i o změnu
z kladného znaménka na záporné. Inflexní bod je tedy
takový bod, ve kterém druhá derivace,
f(x) se dvěma čárkami, mění znaménko, tedy z kladné se mění na zápornou
nebo se ze záporné stává kladnou. Tam, kde mění znaménko. Toto je případ, kdy se funkce mění
z konkávní na konvexní. Pokud by se funkce změnila z konvexní
na konkávní, třeba nějak takhle, pak v tomto
inflexním bodě... Až do tohoto bodu sklon rostl,
takže druhá derivace byla kladná, a za ním
sklon klesal, takže první derivace byla klesající
a druhá derivace tak byla záporná. Druhá derivace se v tomto případě
tedy mění z kladné na zápornou. Zde se druhá derivace změnila
ze záporné na kladnou. V obou případech
mluvíme o inflexním bodě.