Hlavní obsah
Diferenciální počet
Kurz: Diferenciální počet > Kapitola 6
Lekce 1: Úvod do parametrických rovnicÚvod do parametrických rovnic
Ukážeme si případ, kdy se parametrické rovnice mohou velmi hodit - když sjíždíme z útesu! Tvůrce: Sal Khan.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
Představme si nějaký útes. Řekněme, že tento útes
bude 50 metrů vysoký. Na tomto útesu mějme auto. Auto na útesu nebude jen
stát, ono z něj pojede. Zní to jako dramatická zápletka. Máme tu auto. Pojedeme s ním rychlostí
5 metrů za sekundu. Naším úkolem je zjistit, jakou trajektorii
bude naše auto při pádu opisovat. Pojďme si k obrázku
nakreslit souřadnicové osy. Tady máme svislou osu y. A zde vodorovnou osu x. Tady je tedy osa y, tady osa x. To, že útes je 50 metrů vysoký,
již víme ze zadání. Nulová hodnota na ose y
je ve výšce hladiny moře. Takže v tomto bodě dosahuje hodnoty 50. V tomto bodě na útesu
je hodnota x rovna 10. Tento konkrétní bod má
tedy souřadnice [10; 50]. Řekněme, že v tomto bodě
bude auto sjíždět z útesu. Čas je rovný 0. Napíšeme, že t se rovná 0. Proměnná t označuje čas. Čas je roven 0. Má otázka zní: co se stane
s autem, když sjede z onoho útesu? Tohle trochu
zasahuje do fyziky. Nebudu zde dokazovat
platnost fyzikálních vzorečků. Doporučuji vám, abyste se podívali
na videa z oblasti kinematiky, abyste věděli, odkud ty
vzorečky pocházejí. Zde nám jde pouze o to,
abychom dané vzorce aplikovali. Závislost na čase... Žlutá barva snad
bude dobře vidět. ...bude vypadat jak? Předpokládejme, že žijeme na
planetě, která nemá atmosféru. Jsme tedy ve vakuu. Vyjedeme z bodu x směrem doprava
s rychlostí 5 metrů za sekundu. Nebudeme zpomalováni
žádným působením větru. Newtonův zákon o pohybu: jestliže na těleso nepůsobí žádné
vnější síly nebo výslednice sil je nulová, pak těleso setrvává v klidu nebo
v rovnoměrném přímočarém pohybu. V našem případě je výslednice sil nulová. Auto se bude neustále pohybovat
rychlostí 5 metrů za sekundu. Ze vzorce víme, že vzdálenost
se rovná rychlost krát čas. Naše rychlost je
5 metrů za sekundu. Vzdálenost jsme na ose
x nezačali měřit od hodnoty 0. Čas se rovná 0. Vše začíná
v hodnotě x rovno 10. Takže v naší funkci
přičteme hodnotu 10. Tohle by už mělo
být lehce intuitivní, ne? Když je čas roven 0, vyjde nám, že
výsledná hodnota je 10 (5 krát 0 plus 10). To dává smysl. V případě, že čas bude roven 1,
posuneme se o 5 metrů dál. Tomu je snad
dobře rozumět. Funkci pro vzdálenost
v závislosti na čase máme hotovou. Už vám asi došlo, že video se zaměřuje
na parametrické rovnice, ne na fyziku. Přichází tedy vhodná doba si
osvětlit, co vlastně ten parametr je. Často je parametrem
v parametrických úlohách právě čas. Ale může jím být cokoliv. Parametrem může být poloměr,
velikost úhlu, tedy skutečně cokoliv. Pojďme zjistit, jak se
chová y jako funkce času. Takže y jako funkce času bude
v počáteční pozici rovno 50. Jsme 50 metrů
nad hladinou moře. Přičteme k tomu počáteční
rychlost ve směru osy y. Takovou však
nemáme. Auto se nepotápí,
ani neskáče. Prostě se normálně
pohybuje zleva doprava. Útes toto auto udržuje
v horizontální poloze, takže ve směru osy y
nemáme rychlost. Kdyby nějaká existovala, spočítala
by se jako rychlost krát čas. Protože ale neexistuje žádná
rychlost ve směru nahoru či dolů, nepřidáme tam už nic. Plus gravitační zrychlení krát
čas na druhou lomeno dvěma. Potřebujeme zjistit
průběh funkce sinus. Je určitě užitečné
se dotknout i základů fyziky, abyste věděli, odkud
vzorce pochází, a co bylo vlastně motivací pro využití
parametrických rovnicí pro tento příklad. Gravitace v tomto
případě směrem dolů. Směr dolů znamená v jazyce
souřadnic minus y, tedy y se snižuje. Gravitační zrychlení je zhruba
9,8 metrů za sekundu na druhou. Abychom však příklad
zjednodušili úplně, budeme uvažovat hodnotu 10
metrů za sekundu na druhou. Každá věc na naší planetě bude
takto zrychlovat směrem k Zemi. Protože jsme ve vakuu, předpokládejme, že
naše fiktivní planeta je těžší než Země. Směr zrychlení jde dolů, je tedy pro
souřadnicový systém záporný. Vzorec pro počáteční
pozici napíšeme následovně: nulová rychlost krát čas se
rovná nula, tu nepíšeme, minus 10 krát 't' na
druhou děleno 2. Pro objasnění, kde se
vzaly takové vzorce, se podívejte na videa
z oboru kinematiky. O to zde ale nejde. My chceme grafem znázornit pohyb auta a
naučit se něco o parametrických rovnicích. Jak bude vypadat trajektorie
auta padajícího z útesu? Uděláme si tabulku. 'x' a 'y' jsou funkcí třetího
parametru, času 't'. Budeme za proměnnou 't'
volit různé hodnoty a podle toho dopočítáme 'x' a 'y'. Výběr můžeme provést
vcelku náhodně. 't' se rovná 0. A také případy pro 't'
se rovná 1, 2 a 3. Když se čas rovná 0,
kolik bude 'x'? 'x' bude rovno 10 metrům. Když se čas rovná 1,
kolik bude 'x'? Funkční hodnota v jedničce. To přesně znamená tento zápis. 5 krát 1 je 5,
5 plus 10 je 15. Funkční hodnota ve dvojce? 5 krát 2 plus 10
je dohromady 20. To přeci dává smysl. Každou sekundu se
posouváme o 5 metrů doprava. Hodnota 'x' tedy
narůstá o 5 metrů. Když je čas roven 3,
výsledek funkce bude 25. Jednoduché. Pro 'y' to bude o něco složitější. Zde to můžeme zkrátit,
snad to vidíte. 10 děleno 2 je 5. Pro první případ máme
50 minus 5 krát 't' na druhou. Čas se ale v tomto
případě rovná 0. Výsledek je tedy 50. V čase rovném 1 máme 1
na druhou krát 5, to je 5. 50 minus 5 je 45. V čase 1 tedy budeme
45 metrů nad mořem. Jdeme dál. Pro další případ máme
2 na druhou, to se rovná 4. 4 krát 5 je 20. 50 minus 20 je 30. Pro poslední případ, který
jsme si zvolili, se čas rovná 3. 3 na druhou je 9. 9 krát 5 je 45. 50 minus 45 je 5. Pojďme si výsledky
vyznačit do grafu. Začneme případem 't' se rovná 0. Bod bude tady. Pro čas roven
1 máme 'x' rovno 15. Zpřesníme si osu 'x':
5, 10, 15, 20, 25... To samé uděláme pro osu 'y'. 10, 20, 30, 40, 50. Pro čas rovný 0 nám vychází
bod o souřadnicích 10, 50. To je tady. Pro čas rovný 0
vychází bod 15, 45. 'x' je 15, 'y' je 45,
to je zhruba tady. To je výsledný bod
pro druhý případ. Pro třetí případ vychází
bod o souřadnicích 20, 30. To je zhruba tady. Už máme tři body,
zbývá poslední. Pro čas rovný 3 vychází
bod o souřadnicích [25; 5]. To je tady. Když bychom pokračovali, dostali
bychom se s autem až na zem. Přesný bod nárazu lze spočítat, postavíme
'y' rovné nule a dopočteme zbytek. Pojďme do toho. Pokud se levá strana rovná 0,
dostaneme 't' rovno odmocnině z 10. To je něco přes 3 sekundy. To dává smysl, že? Něco přes 3 sekundy
a auto dopadne na zem. Ale jaká je
trajektorie pádu auta? Bude vypadat
asi následovně. Padá čím dál rychleji
a rychleji... a BUM! Dotkne se země za 3
sekundy a nějaké drobné. Je docela zajímavé, že změnou parametru jsme
nezískali jen samotnou křivku, že? Dostali jsme křivku,
konkrétně poloviční parabolu, a mohli jsme vytknout 't' a
dostat tak rovnici oné paraboly. To uděláme v dalších videích. Zajímavé však je, že parametrizováním
problému jsme získali směr pohybu auta. Kdybyste viděli jen
tenhle graf bez auta, neurčili byste odkud
kam se auto pohybuje. Když ale víme, že 't' se zvyšuje,
posouváme se v tomto směru. Můžeme zde nakreslit nějaké šipky. Protože jde o parametrickou rovnici,
můžeme sem dokreslit šipky. Ale tou nejpodstatnější věcí je fakt,
že známe polohu auta v jakémkoli okamžiku. Můžete si zvolit například
čas rovný 1,25, dosadíte a máte polohu
auta v daném čase. Můžete si všechny
body vynést do grafu a jistě vědět, že s postupem
času auto zrychleně klesá dolů. To je samozřejmě důvod, proč 'y' souřadnice klesá
s postupem času rychleji. Tento příklad jsem vám
chtěl ukázat z jednoho důvodu. Ačkoli se jedná
o zajímavý fyzikální problém, nechtěl jsem vás učit fyziku. Motivací bylo ukázat
vám dobrý příklad toho, proč vlastně parametrické
rovnice existují. Tyto dvě věci jsou
parametrické rovnice: definovali jsme 'x' a 'y' jako
funkce třetího parametru 't', místo toho, abychom
definovali 'y' podle 'x' a naopak. Tak jsme to dělali dříve. Toto je užitečné. Představte si, že řešíte
těžký fyzikální problém, kde chcete ve 3D prostoru
zjistit polohu nějakého objektu. Pak máte 'x' jako funkci času, 'y' jako
funkci času a 'z' jako funkci času. Pomocí parametrických
rovnic lze řešit různé problémy, a to nejen z oblasti fyziky. Myslím si však, že nejlepší
je začít řádnou motivací. Když jsem se učil
o těchto rovnicích prvně, jsem nechápal, proč si ničit všechna
protivná 'x' a 'y' dalším parametrem 't'? Tady máte důvod. Můžete zjistit
trajektorii předmětů. Můžete zjistit směr objektu,
který se pohybuje po křivce. Můžete zjistit přesnou pozici v jakémkoli
čase, či jiné veličině.