Složky vektorů (2. příklad)

Které z těchto vektorů mají stejnou x-ovou složku jako vektor a? A máme vybrat všechny správné odpovědi. Vektor a je tady. A oni se nás ptají na jeho x-ovou složku. To vlastně znamená, když půjdu z počátečního bodu do koncového, o kolik se posunu podél osy x. Můžu si to představit tady, jdu vlastně odsud sem. A o kolik půjdu? Jdu z minus dva do minus pěti, jdu tedy o raz, dva, tři a směrem do minusu. Takže o minus tři. Takže ta x-ová složka vektoru a bude minus tři. Můžu si to zapsat tady, bude to tedy minus tři. A kdybychom se jenom chtěli podívat na celý ten vektor a, tak y-ová složka, jdu odsud sem, by byla tady a šla bych od čtyř do pěti tedy o jedna do plusu. Ale to teď není důležité. Důležitá je tady ta x-ová složka, na kterou se nás ptají v zadání. Pojďme na ty další vektory. Vektor b, jdu z tohoto bodu do tohoto. Takže podél osy x takto a jdu z trojky do nuly, takže zase o tři, ale do minusu, takže o minus tři, což je stejné jako u vektoru a. Takže vektor b má opravdu stejnou x-ovou složku jako vektor a a dal by se zapsat takto, vektor b je minus tři a něco, ta y-ová složka nás nezajímá, tou se nebudeme zdržovat. Jdeme dál. Vektor c. Počáteční bod, koncový bod, jdu z počátečního do koncového podél osy x, takto, a jdu od minus 4 do minus jedna. Takže jdu o 3 směrem do plusu, takže o +3. Může to vypadat stejně jako tady, ale tady nejdu směrem do minusu, doleva, ale směrem doprava, do plusu o +3. Takže ta x-ová složka není stejná, kdybych si to zapsala tady, vektor c bude 3 a nějaká y-ová složka a tedy ne minus tři ale 3. A to není stejné. A poslední máme vektor, kde d, počáteční bod tady, koncový tady. Takže podél osy x se pohybuji takto, jdu od minus šesti do minus devíti, takže o 3 a zase do minusu. Takže o minus 3, to mám zase stejné jako vektor a, takže i vektor d má stejnou x-ovou složku jako vektor a, dal by se zapsat takto jako minus 3 a nějaká y-ová složka, která nás teď nezajímá. Stejnou x-ovou složku jako vektor a mají vektory b a d.