Hlavní obsah
Analytická geometrie
Hyperboly - úvod
Ve videu si ukážeme středovou rovnici hyperboly a jak si z ní lze zjistit orientaci hyperboly a její vrcholy. Tvůrce: Sal Khan.
Chceš se zapojit do diskuze?
Zatím žádné příspěvky.
Transkript
Dnes začneme s další velkou kapitolou, s
dalším velkým tématem, s další kuželosečkou. A to je hyperbola. Ta asi mate lidi nejvíc, protože se nejhůř
představuje, nejhůř se črtá. Ale nebojte se, nebude to až tak složité. Pojďme si na
začátek ukázat, v čem se její rovnice podobá rovnicím ostatních kuželoseček.
Začneme s kruhem, protože ten jsme probírali jako první. Teď bereme kuželosečky
se středem v počátku soustavy souřadnic, takže kruh má potom rovnici x na
druhou plus y na druhou je rovno r na druhou. Já teď zkusím vydělit obě dvě strany rovnice
r na druhou, abychom si ukázali ty podobnosti. Takže dostaneme x na druhou lomeno r
na druhou plus y na druhou lomeno r na druhou je rovno jedné. Jedna a ta samá věc,
jenom jinak vyjádřená. Potom jsme měli elipsu. U kruhu je tady vždy dole r na
druhou, jedna a ta samá věc, protože všechny body na kruhu jsou stejně vzdálené od
středu. U elipsy jsou ty body na elipse různě vzdálené od toho středu elipsy, takže
tam už máme x na druhou lomeno a na druhou plus y na druhou lomeno b na druhou je rovno jedné. Jinak je to ale obdobné, ano? Parabolu teď
přeskočíme, protože ta je na tom trošku jinak, to je poněkud zajímavé. To jste už
viděli v předchozích videích. Tu teď necháme na chvilku stranou. Ale když si
teda vezmeme tu hyperbolu, tak hyperbola bude mít rovnici buď x na druhou lomeno a
na druhou minus y na druhou lomeno b na druhou je rovno jedné, nebo y na
druhou lomeno b na druhou minus x na druhou lomeno a na druhou
je rovno jedné. Vidíme, že to je vlastně skoro stejné jako
ta rovnice elipsy. Jenom tady je minus. Anebo je to přesně naopak, ty členy jsou
takové, že vždy je jeden kladný a jeden záporný. Buď je kladný ten člen s x a
záporný ten člen s y, a nebo naopak je kladný ten člen s y a záporný je ten člen s
x. A podle toho ta hyperbola potom taky vypadá. To si hned povíme. Jak podle těchto
rovnic můžeme tu hyperbolu načrtnout? Většinou potřebujeme znát asymptoty,
hned potom vysvětlím, co to ty asymptoty jsou. Ale důležité je, že ty rovnice asymptot
se buď naučíte zase nazpaměť, což mi moc rádi tady opravdu nemáme, protože co se
učíme nazpaměť, to nám v paměti moc dlouho nevydrží. My se to radši učíme si to
odvodit, takže by nám pomohlo, kdybychom si z těchto rovnic pro hyperbolu vyjádřili y.
Tak pojďme na to. Začneme s tou první, kdy je ten člen s x kladný a člen s y záporný. X
na druhou lomeno a na druhou minus y na druhou lomeno b na druhou je rovno jedné. Osamostatním
si tady ten člen, takže odečtu od obou stran x na druhou lomeno a na druhou.
Dostanu, že minus y na druhou lomeno b na druhou je rovno jedna minus x na
druhou lomeno a na druhou. Teď to asi vynásobím, obě dvě ty strany, minus b na druhou, ať se
zbavím toho minus u y. Dostanu y na druhou je rovno minus b na druhou, a teď plus,
protože tady je minus a minus. A napíšeme to takhle, b na druhou lomeno a na druhou x na
druhou. Později uvidíte, proč jsem to takhle napsala, ale je to jedno. To x na druhou
může být i tady nahoře. Jo, v tom zlomku je to fuk. Kousek se posuneme. Takže y bude
rovno plus minus odmocnina. Já teď ty členy prohodím, ať to
vypadá lépe. B na druhou lomeno a na druhou x na druhou minus b na druhou. Vy se teď asi zarazíte a říkáte si, no tak
to je sice hezké, ale tohle teď budu odmocňovat, co teď s tím jako asi tak budu
dělat. Tak tady si prozradíme takový malý fígl. Já teď vysvětlím, co jsou to ty
asymptoty, teď je na to správný čas. Představme si naše osy x a y. Říkali jsme, že to je vzorec pro hyperbolu,
která má střed v počátku soustavy souřadnic. Už jsem mluvila o tom, že se
dostaneme vlastně k rovnicím asymptot té hyperboly. Takže asymptoty jsou nějaké
přímky, můžou vypadat nějak takto. Jedna je zápornou hodnotou té druhé. A ta hyperbola,
když jde do nekonečna, jsme ve velkých číslech, tak se těm asymptotám blíží, je
nekonečně blízko u té přímky. Ale nikdy, nikdy ji neprotne, nikdy se jí
nedotkne. Ty hyperboly buď se můžou otvírat doleva a doprava, takže budou
vypadat nějak takto, moje črtání je takové, není to moc hezké. Ano. Anebo se můžou
otvírat nahoru a dolů, takže nějak třeba takto. Když se nám ta hyperbola otvírá
doleva a doprava, tak se nám vlastně jakoby otvírá podél osy x, takže hlavní osa té
hyperboly, to je ta osa, na které leží vrcholy
hyperboly, bude rovnoběžná s osou x. Naopak když se nám hyperbola otvírá nahoru a
dolů, tak se vlastně otvírá jakoby podél osy y a její hlavní osa, ta na které leží vrcholy hyperboly, bude
tedy rovnoběžná s osou y. Vidíte, že když jdeme do stále větších čísel, třeba tady,
tak ta hyperbola se blíží, blíží, blíží, blíží té asymptotě, té přímce, ale nikdy se
jí nedotkne, bude nekonečně blízko. Takže takhle to vypadá. Co se tedy vlastně
děje, když my jdeme, tady si to napíšu, když se x bude blížit plus minus nekonečnu, kdy
my půjdeme nekonečně daleko tady u x na jednu nebo na druhou stranu, plus minus
nekonečno. Jak to bude vypadat tady? Tady bude nekonečně velké číslo, protože tu máme
to x. Ale tady toto bude pořád stále nějaká konstanta. A jakákoli konstanta je
proti nekonečnu úplně malinkatý kousíček. Takže tady to je
zanedbatelné. O tomhle se budete bavit v limitách. Nebojte se, teď to tady nebudu
podrobněji vysvětlovat. Ale když tady tohle je nekonečně velké a tohle je jen nějaký malý
kousíček, tak my to vlastně můžeme zanedbat. Takže můžeme napsat, že y je
přibližně, samozřejmě to není přesně, plus minus odmocnina pouze z toho prvního
členu b na druhou lomeno a na druhou x na druhou. A to my už umíme odmocnit, to není problém,
že? Takže y je přibližně plus minus b lomeno a krát x. Teď už jsme se k něčemu dostali. Takže
jedna ta asymptota vlastně bude, tady toto bude zřejmě minus b a, b lomeno a krát x. Toto bude b lomeno a krát x, tady ty dvě asymptoty
budou mít tuto hodnotu. Později si to ukážeme na příkladech, nebojte se, teď to
bereme jenom teoreticky, zrychleně. Ale my stále nevíme, jestli se ty hyperboly budou
otvírat nahoru a dolů nebo doleva a doprava. Vy jste si možná všimli, že jsem
jeden typ hyperboly nakreslila stejnou barvou, ale o tom teď pomlčíme. Ukážeme
si dva způsoby jak na to přijít. Jeden takový trošku řekněme selský rozum.
Intuitivně. Pojďme se podívat na toto, co nám tady vyšlo. Y se rovná plus minus odmocnina
z b na druhou lomeno a na druhou x na druhou minus b na druhou. Už jsme si
řekli, když x jde do nekonečna, tak ta hyperbola se bude blížit té asymptotě,
nikdy ji neprotne. Tady je nějaké nekonečno v tom případě, ale to nekonečno bude
vždycky o fous menší, protože od toho budu odečítat nějakou miniaturní konstantu,
oproti tomu nekonečnu. Takže když si to představím, ta hyperbola bude mít o fous
menší hodnotu než ta asymptota. Když se podívám do prvního kvadrantu, který je kladný a
kladný, takže tam je to nejjednodušší, tak ona vlastně bude vždycky o fous menší než
ta asymptota. Takže logicky musí ležet tady, pod. Takže z toho my poznáme, že se ta
hyperbola bude otvírat doleva a doprava, jakoby podél osy x. Tak. To byl jeden
způsob, takový jak říkám selský rozum, intuitivně. Druhý způsob je, že si řekneme,
jestli se x nebo y může rovnat nule, pokud se nám hyperbola otvírá doleva a
doprava, x nikdy nemůže být rovno nule, y ano, to vidíme tady, to není problém, x se
ale nikdy nemůže rovnat nule. Tak se pojďme podívat, jestli se x může rovnat nule. Většinou
se podíváme do původního vzorečku, tady do tohoto, ale my se můžeme podívat i tady. Když se bude x rovnat nule, toto bude
nulové, že? Tady bude nula. Takže co nám tady zbyde? Tady se x rovnalo nule. Tak co nám zbyde, tady z tohoto? Y se rovná
plus minus odmocnina z minus b na druhou, jsme v reálných číslech, umíme odmocňovat
jenom nezáporné hodnoty, nezáporná čísla. Tady druhá mocnina bude
vždycky kladná, k tomu dám záporné znaménko, vyjde mi záporná hodnota, záporné číslo. To
neumím odmocnit. Takže x se nikdy nemůže rovnat nule. V tom případě já vím, že se
jedná o hyperboly, které se otvírají podél osy x, doleva a doprava, takže jsme to
zjistili správně. Kdybychom si ještě chtěli dopočítat, jak by
to vypadalo, kdyby y bylo rovno nule, to klidně můžeme udělat. Když y bude rovno
nule. Vezmeme si toto, tak 0 bude rovna plus
minus odmocnina z b na druhou lomeno a na druhou x na druhou minus b na
druhou. Já ty obě dvě strany umocním na druhou.
Dostanu, že nula se rovná b na druhou lomeno a na druhou x na druhou minus b na druhou, já to
posunu trošku. Dostanu tady na levou stranu to b na druhou.
Trošku to upravíme, takže b na druhou je rovno b na druhou lomeno a na druhou x na druhou.
Tak. Vydělím obě dvě strany b na druhou, dostanu, že jedna je rovno jedna lomeno a na
druhou x na druhou. Vynásobím a na druhou obě strany a dostanu, že a na druhou
je rovno x na druhou. A teď budu chtít vyjádřit x, logicky. X je tedy rovno plus minus a, když y je 0, x je
rovno plus minus a, takže y je rovno nule tady v těchto
bodech, jsou to vlastně vrcholy té hyperboly. A budou ty body mít souřadnice a
a 0 a minus a a 0. Podotýkám, a najdete tady. Takže potom hezky z toho vzorečku, z té
rovnice můžete vyčíst souřadnice vrcholu té hyperboly. Výborně. Tak pojďme dál. Nebojte se, už toho nebude
moc. Pojďme na druhou možnost. Takže když ten člen s x je kladný, hyperboly se
otvírají doprava a doleva, takže opačný případ, když bude kladný ten člen s y, měly by
se otvírat nahoru a dolů. Logicky. Pojďme si to ale dokázat. Většinou neděláme
nic bez toho, aniž bychom si to dokázali. Pojďme si zase vyjádřit y, y na druhou lomeno b na druhou minus x na druhou lomeno a na druhou
je rovno jedné. Osamostatníme tady y na druhou lomeno b na druhou je rovno jedna plus x
na druhou lomeno a na druhou. Vynásobím to b na druhou obě dvě strany, y na druhou je
rovno tentokrát plus b na druhou plus b na druhou lomeno a na druhou x na druhou, y bude tedy
rovno plus minus odmocnina, zase přehodím ty členy, ať to mám
jako minule, b na druhou lomeno a na druhou x na druhou plus b na druhou. Uděláme úplně
obdobnou věc. Takže jak to bude vypadat, když se x bude
blížit nekonečno. Zase jedeme do u x do plus minus nekonečna, tak jak jsme si to
vysvětlovali, že si to můžeme představit. Takže opět tady máme nějaké nekonečno a
tady máme zase jenom nějakou konstantu, tu můžeme opět a zase zanedbat. Takže potom
nám tam zbyde, že y je přibližně plus minus odmocnina z b na druhou lomeno a na druhou x na
druhou, takže y je přibližně plus minus b lomeno a krát x. Dostali se ke stejným asymptotám,
jak vidíte. Takže to je v pořádku. Ale tentokrát tady
máme plus. Máme tady nějaké nekonečno plus ještě
nějaká hodnota, takže když se na to takhle podívám, tak třeba tady v tom prvním
kvadrantu ta hyperbola bude mít o něco větší hodnotu než ta asymptota, takže
bude logicky tady nad tou asymptotou. Takže v tomto případě by se x mohlo rovnat nule.
U této hyperboly naopak y by se nule rovnat nemohlo. Pojďme se podívat, jak jsem říkala, že si to
můžeme ještě ukázat vždycky na té původní rovnici. Když máme hyperboly,
které se otvírají nahoru, nahoru a dolů, tak x může být rozhodně 0, ale y nikdy
nemůže být 0. Tak se pojďme podívat, jestli tomu tak
opravdu v tomto případě je. Kdyby x bylo 0. Tady ten člen tu nebude, bude tu 0 a
bude jenom y na druhou lomeno b na druhou je rovno 1. To není problém, to si dopočítáme. No
dobře. A kdyby bylo y rovno nule, máme tady ten
vzoreček, tu rovnici. Kdyby y bylo rovno nule, napíšu to tady,
tak tady ten člen tu nebude, tak já dostanu minus x na druhou lomeno a na druhou je rovno
jedné. Když tu vynásobím obě dvě strany a na druhou, dostanu, že minus x na druhou je rovno
a na druhou. Tady to bude kladná hodnota, toto bude kladná hodnota, jenže tady to
minus mi z toho udělá tady zápornou. Jedna záporná hodnota se nikdy nemůže
rovnat kladné v reálných číslech. Takže to nejde, y se opravdu nemůže rovnat nule v
tomto případě. Takže jsme to zase spočítali správně, že u hyperbol, které se
otvírají jakoby podél osy y se nikdy nebude y rovnat nule, nejde to. Takže
jsme si ukázali, že opravdu když je kladný v té rovnici ten člen s x, tak se hyperboly
otvírají doprava a doleva, jakoby podél osy x, když si to tak chcete představit. Pokud je tu
kladný člen s y, tak se otvírají jakoby podél osy y, nahoru a dolů. Tak. Bylo to
dlouhé video, bylo toho hodně, bylo to teda velmi abstraktní, neměli jsme žádné
konkrétní hodnoty, ale vůbec se nebojte, budeme mít další a další videa a tam si to
všechno ještě hezky ukážeme. Já myslím, že už to dneska stačilo.