If you're seeing this message, it means we're having trouble loading external resources on our website.

Pokud používáš webový filtr, ujisti se, že domény: *.kastatic.org and *.kasandbox.org jsou vyloučeny z filtrování.

Hlavní obsah
Aktuální čas:0:00Celková doba trvání:4:04

Robert Schumann: Symfonie č. 3, "Rýnská", analýza Gerarda Schwarze (3. věta)

Transkript

Třetí část je nádherná pomalá věta. Je to píseň. Je lyrická, Je moc hezká. Je tak typická pro talent Schumannovy velikosti napsat tak naprosto úžasnou melodii. Je hrána klarinety a fagoty. A doprovázena violami. A i když je tempo hudby pomalé, je v neustálém pohybu, ne moc odlišné od "Scény u potoka" v Beethovenově 6. symfonii. Tak si vlastně ani nevšimnete, že violy hrají dvojnásobně rychlé noty. To dodává pocit pohybu vpřed, i když je to moc krásná, táhlá píseň, kterou zpívají klarinety a fagoty. Když toto nádherné téma dospěje ke svému konci, vystoupí z toho v houslích prvek o čtyřech notách, který je na to jakousi odpovědí. A konečně, Schumann kombinuje tuto čtyřtónovou pasáž s melodií v klarinetech. A tady je druhé téma, které je opět jako malý chorál. Toto "chorálové" téma hrají fagoty a violy. Stále máme onu zvlněnou pasáž. Tentokrát ve violoncellech. Nejprve ji zahraje sólově první cello, potom celá violoncellová skupina. Opakuje se ten samý motiv čtyř vzestupných not v houslích, a znovu přináší klarinet původní téma. A vrací se i chorálové téma. Na první pohled je to velmi úsporné, vždyť jsou tu v zásadě tři myšlenky. Ale způsob, jakým jsou rozváděny, je naprosto geniální a úchvatný.