Lekce 9: Více o křížkách a béčkách

Pokud máme skladbu se dvěma křížky v předznamenání, tyto křížky jsou vždy na tónech F a C. Máme zde Menuet z Mozartovy "Posthorn" Serenády. Tato věta má dva křížky. Kdybychom je nepsali do předznamenání této věty, podívejme se, kolik posuvek bychom museli pak psát! Vložením křížků Fis a Cis na začátku řádky se zápis čte mnohem snadněji. Když máme v předznamenání tři křížky, noty jimi označené budou F, C a G. Takový je postup. Jeden křížek je na F. Dva křížky, F a C. Tři křížky, F, C a G. Čtyři křížky, F, C, G, D. Pět křížků, F, C, G, D, A. Šest křížků, F, C, G, D, A, E. A sedm křížků, čti podle označení Fis, Cis, Gis, Dis, Ais, Eis, His. U béček je vzorec takový: První béčko je na tónu H, jak jsme se naučili. Dvě bé budou H a pak E. Tři bé, tedy rovnou, Bé, Es, As. Čtyři b - Bé, Es, As, Des. Pět béček - Bé, Es, As, Des, Ges. Šest béček - Bé, Es, As, Des, Ges, Ces. A sedm, Bé, Es, As, Des, Ges, Ces, Fes. Všechno tohle si ještě projdeme v příštích lekcích. Podívejme se na druhou větu Čajkovského 4. symfonie. Na začátku linky je pět bé. Všimněme si, kolik not ve skladbě ta béčka ovlivní, jsou-li psána v předznamenání.