Lekce 8: Odrážka a více o předznamenání a notovém klíči

Toto je tak zvaná odrážka. Pokud před notou neleží béčko nebo křížek, zůstává nota v přirozeném ladění, říkáme "in C". Se dvěmi výjimkami. První výjimka: Když je posuvka umístěna před notou, tento tón si zachová svou výšku až do konce taktu. Každá taktová čára funkci posuvky ruší, takže se vrací do původního stavu a pokud tomu chceme zabránit, je nutné v následujícím taktu tuto posuvku uvést znovu. Podívejme se ještě jednou na poslední větu Beethovenovy 5. symfonie. Tady si všimneme tónu Fis, kdy za taktovou čárou je potřeba notu Fis zahrát znovu. A až do čtvrtého taktu ukázky je potřeba stále hrát tón Fis. Druhým případem je to, co nazýváme předznamenáním. Předznamenáním je křížek, nebo bé, případně shluk křížků nebo béček, které se zapisují na začátek notové osnovy mezi klíč a označení taktu, a pak vždy znovu na každém následujícím řádku celé skladby. Nuže, napišme si do předznamenání pro ukázku jeden křížek. Na řádku osnovy nejprve napíšeme klíč, zde vybereme houslový, pak napíšeme křížek, a pak tempové označení, zde použijeme takt čtyřčtvrťový. Prvním křížkem je vždy Fis, a píše se v houslovém klíči na nejvyšší linku notové osnovy, tedy na pátou linku. V basovém klíči leží Fis, a tedy první křížek na čtvrté lince osnovy. Výsledkem je, že naše nota F, kdykoli se vyskytne ve skladbě, bude automaticky hrána jako Fis. Zahrajeme si nyní čtyři taková F. Dvě v basovém a dvě v houslovém klíči. Nyní napíšeme křížek jako předznamenání podle předchozího návodu a všechna F se rázem změní na Fis. A jak je to s předznamenáním s béčky? První béčko píšeme na tónu H. (tím se změní na Hes, nebo říkáme B) V houslovém klíči leží na třetí lince. A v basovém klíči na lince druhé. Opět to znamená, že všechna H ve skladbě se změní na Hes, neboli na B a není potřeba je psát před každou tuto notu. Je však důležité si zapamatovat, že křížky v přeznamenání nemůžeme kombinovat v předznamenání s béčky. Když máme v předznamenání béčka, nemůžeme tedy zde mít i křížky. Pokud hrajeme skladbu s jedním křížkem, a my víme, že tímto křížkem je Fis, a skladatel chce naopak toto Fis změnit na F, použije pro tento účel tak zvanou odrážku. Podívejme se na part hoboje v "Akademické předehře" Johanesa Brahmse. Zde vidíme, že Brahms píše na začátek řádku do předznamenání jeden křížek, v houslovém klíči na pátou linku osnovy. Samozřejmě už víme, že to znamená ve skladbě změnu všech F na Fis. Protože Brahms chce v tomto taktu změnit Fis na F, musí před notu napsat odrážku. A musí to také udělat v partu prvních houslí. To samé je s béčky. Podívejme se na Čajkovského 4. symfonii, poslední větu. První béčko předznamenáno je vždy na tónu H. V houslovém klíči leží na třetí lince. V melodii, kterou zde hraje flétna, Čajkovskij chce B změnit na tón H, a umístí proto před tón B odrážku.