Lekce 1: Notová osnova, názvy not, houslový klíč

V naší sekci o délce not jsme hovořilii o notách celých, notách půlových, čtvrťových, osminových, šestnáctinových, někdy s tečkami, a všech různých hodnotách. Nyní pojďme noty umístit, aby získaly i své ladění. Výšku tónu určuje rychlost vibrace ze zdroje zvuku. Zvukem myslíme, v tomto případě, hudební nástroj. A tyto vibrace vytváří výšku zvuku, čím je užší vibrace, čím rychlejší vibrace, tím vyšší zvuk. Čím pomalejší vibrace, tím hlubší zvuk. Začneme s notovou osnovou, která má pět rovnoběžných linek. Kterákoli naše nota může být umístěna na jednu z těchto pěti linek, nebo do některé ze čtyř mezer. Pojďme to udělat s celou notou. Nyní přidáme další element, kterým ovlivníme výšku tónu, a tím je klíč. Klíčů je celá řada, ale my začneme pracovat s klíčem houslovým. Každá nota v houslovém klíči má jméno, které koresponduje s prvními sedmi písmeny abecedy. Začneme A a končíme G. Těchto sedm názvů je opakováno neomezeně. V notové osnově s houslovým klíčem, nota A leží v druhé mezeře. Pokračujeme notou H, ta bude na třetí lince. Potom ve třetí mezeře je C, na čtvrté lince je D, čtvrtá mezera patří E, pátá linka F a nad notovou osnovou leží G. Nyní vidíme řadu not po sobě jdoucích. Od A do G v houslovém klíči. Pokud umístíme notu na linku pod druhou mezeru, tedy pod A, tedy tato linka, druhá linka patří notě G. Pamatujte, že abeceda jde jen od A do G. A, B, C, D, E, F, G Pokud půjdeme dolů, jdeme v abecedě opačně. Takže linka, druhá linka se stává G. První mezera F, nejspodnější linka je E, pod notovou osnovou je D. Jak noty postupují, je zvuk vyšší. Když sestupují, zvuk klesá. To platí u všech tradičních hudebních notací. Houslovému klíči se říká i G klíč, protože obkružuje tón G na druhé lince. Houslový klíč slouží pro smyčcové nástroje a zpěvní hlasy, případně vyšší hlasy a nástroje. Soprán, nástroje jako flétna, hoboj, klarinet trubka, lesní roh, housle, prává část klaviatury, často hraná pravou rukou.