Dynamické záběry

V téhle lekci jsme zatím rozložili příběh na scény a záběry, mluvili jsme o tom, jak zasadit postavy do jejich prostředí a jak použít kameru na různé typy záběrů. Kamera byla zatím na místě. Používali jsme tedy v celém záběru jedno místo a směr. To je statický záběr. Statické záběry nabízí jednoduchý a přímý rozsah záběru. Nepřitahují na sebe pozornost. Nemusíme však zůstat jen u statických záběrů, můžeme kamerou i hýbat a vytvořit dynamický záběr. Pomocí dynamického záběru můžete docílit různých efektů jako např. dojmu rychlosti nebo přesunu pozornosti. Existují různé druhy dynamických záběrů. Máme panoramatický záběr, při kterém se kamera otáčí horizontálně nebo vertikálně, aby nám odhalila informace navíc. Záběr z vozíku, kdy se kamera pohybuje souběžně se zemí, jako by jela na kolejích. Zoom, který nás přibližuje ke scéně v záběru nebo nás od ní oddaluje, či sledovací záběr, při kterém kamera následuje konkrétní subjekt při pohybu v prostředí. Jak na dynamické záběry? - Někdy hýbete kamerou, protože se snažíte mít akci stále v záběru, ale jsou taky chvíle, kdy chcete, aby kamera u diváků navodila nějaký pocit. Pokud máte postavu, která sedí v místnosti a mluví třeba o něčem velmi emotivním a důležitém, co se stalo dříve v jejím životě, můžete k ní kameru pomalu přibližovat, zatímco co mluví, a tím navodíte u diváků pocit, jako by se k té postavě skoro nakláněli a víc jí naslouchali. - Ve Vzhůru do oblak, když se poprvé setkáváme s tím ptákem, se kamera hýbe velmi pomalu a následuje Carla, který taky jde velmi pomalu. Takže diváci si pak říkají: "Teda, tahle jeho cesta je vážně pomalá". A pak se Russell vleče a zastaví se a padne na zem a potřebuje jít na záchod a tak se jejich cesta zastaví a stejně tak i kamera. - Kamerou můžeme hýbat, abychom divákům odhalili informaci, když ji chceme odhalit. Když Bob a Mražoun sedí v autě a poslouchají policejní vysílačku, vidíme jejich auto a pak se záběr oddálí až do Miragina auta, odkud je sleduje, abychom ukázali, že je tahle třetí postava, o které jsme nevěděli, pozoruje. Je to z jejího pohledu, jak je pozoruje. - Jsou chvíle, kdy chcete mít kameru skutečně na místě, jako by byla na stativu, a pak jsou tu chvíle, kdy můžete chtít, aby byla kamera jako v ruce. V Příšerkách s.r.o. jsme měli sekvenci, kde AOD, Agentura pro odhalování dětí, vtrhne do strašící haly, protože se do světa příšerek omylem dostala dětská ponožka. A tu scénu s AOD jsem se rozhodl natočit celou v ruce. Všechny kamery byly jakoby v ruce, po celou tu scénu, protože jsem chtěl vyvolat takový neklidný, nekontrolovaný pocit. Připodobnili jsme to k tomu, jako by tam toho dne natáčel dokumentární štáb a nikdo nečekal, že se tohle stane, a jako by všichni pak reagovali spontánně, točili kamerami a zabírali cokoli nového, co by se dělo, a to vyvolalo hodně jiný pocit, než kdybychom měli jen kameru na stativu a natočili to staticky. - Vždycky myslete na své diváky. Není to jen o tom natočit akční sekvenci, je to o tom, aby diváci věděli, že mají pocítit, čím si postava prochází, a jakmile ta chvíle skončí, musíte znovu zaměřit svou scénu na tu postavu a na to kde je. Myslím, že je snadné a zábavné nechat se rozptýlit pohyby kamery, protože je to samozřejmě akční a působí to dramaticky, ale taky díky tomu můžete ztratit divákovu pozornost, a to se vám nikdy nesmí stát. Pohyb kamery můžeme používat různými způsoby. Narozdíl od statického záběru, kamera v pohybu na sebe může přitáhnout pozornost, musíte si dát pozor, abyste ji nepoužívali jen k tomu. Kamera v pohybu nespraví narušený příběh. Tak teď jste připraveni na další cvičení. Hodně štěstí.