If you're seeing this message, it means we're having trouble loading external resources on our website.

Pokud používáš webový filtr, ujisti se, že domény: *.kastatic.org and *.kasandbox.org jsou vyloučeny z filtrování.

Hlavní obsah
Aktuální čas:0:00Celková doba trvání:4:27

Transkript

V předcházejícím cvičení jste rozdělili váš příběh do sérií menších dějových zvratů a záběrů. Teď musíte přemýšlet zarámování a rozvržení záběru. Umístění nebo prostředí scény funguje jako jeviště. A to, kde jsou zabírané postavy v prostoru, se nazývá rozmístění. Během let byla do filmové gramatiky zavedena řada různých typů záběrů, aby pomohly divákům porozumět příběhu. Například pokud si příběh žádá představení nového místa nebo prostředí, je běžné začít se širokým záběrem. Široké záběry natočíte kamerou, která je daleko od vašich postav, kvůli širokému pohledu a pochopení nového místa. Široké záběry použité tímto způsobem se nazývají úvodní záběry. Po úvodních záběrech často následuje záběr polocelku, jako je tento. Záběry polocelku jsou osobní, dostatečně detailní, aby spustily emoce a konverzaci. Jako kdybyste mluvili s kamarádem. Když potřebujete podtrhnout dojemný nebo důležitý moment příběhu, detailní záběry, jako tento, mohou být velmi působivé. Tyto tři typy záběrů, široký, polocelek a detailní, jsou nejčastěji používané druhy záběrů. Je důležité si zapamatovat, že když si vybíráte záběr, musíte se sami sebe ptát na dvě základní otázky. Co chcete, aby diváci věděli? Co chcete, aby cítili? Pojďme si poslechnout, jak naši tvůrci používají tyto nápady. Jak zacházíte s širokými záběry, polocelky a detailními záběry? - Takže máte široké záběry a polocelky a detaily. A jeden z triků je pochopit, jak a kdy použít všechny tyto záběry během scény. Pokud natočíte celou scénu v detailech, bude mít potom všechno stejnou váhu. Zatímco, když točíte scénu s použitím polocelku lidí, kteří spolu konverzují, a potom někdo řekne šokující informaci a vy půjdete do velkého detailu v té chvíli, kdy dělá to velké odhalení nebo prozrazuje tajemství, potom bude mít ten moment mnohem větší obrazovou váhu, než kdybyste celou tu scénu natáčeli pořád v detailu. - Každý záběr vám dává novou informaci, kterou nemůže poskytnout jiný záběr. Jeden způsob, jak uspořádat záběry nebo jak přemýšlet o uspořádání záběrů, je přesouvat se ze širokého k polocelku a k detailu. Ale není to jediný způsob. Někdy, například ve filmu Auta, můžete začít s extrémním detailem a potom přejít k širokému záběru. Je důležité si nastavit vaše záběry tak, aby bylo jasné, co by měli diváci vědět a cítit. Jakmile toto rozhodnu, musím začít přemýšlet o tom, co publikum potřebuje vidět, aby to pochopilo. - Vezměte si doupě Muntzeho ve filmu Vzhůru do oblak. Začínáme polocelkem na začátku scény, kdy jsou Carl a Russell vedeni k Muntzeovu doupěti. Ale potom, když to doupě vidíme je to široký záběr. Vidíme tu obrovskou jeskyni, a když vejdeme do jeskyně, vidíme ten veliký prostor uvnitř jeskyně. Díky širokému záběru také vidíte, kolik psů tenhle šílený chlap má. Jakmile se dostaneme k jídelnímu stolu, je to trochu detailnější a trochu důvěrnější. Takže potom, když scéna pokračuje a Carlovi je jasné, že Muntze je trochu šílený a je to nebezpečná situace, je tam detail na Carla, který je skvělý, protože diváci cítí to, co Carl. - Jakmile vyberete, jaký záběr chcete použít, musíte se rozhodnout, jak bude obraz poskládán v záběru. Okraje obrazovky určují filmové rámování, ve kterém se záběr zobrazuje. Můžete použít, co jste se naučili v lekci Obrazový jazyk, což vám pomůže navrhnout obrazovou kompozici snímku. Podle toho, co chcete, aby diváci věděli a cítili. Jasné zarámování hlavních momentů příběhu je zásadní. Pokud diváci nerozumí nápadu, který se jim snažíte sdělit, na ničem jiném nezáleží. Budou ztraceni. Až se budete rozhodovat v jakém rámování se mají objevit vaše hlavní postavy, nejjednodušší je umístit je doprostřed, jako tady. Centrální záběr obecně nabízí pocit stability nebo neutrality. Další běžná volba záběru se nazývá pravidlo třetin. Představte si, že váš záběr je rozdělený na třetiny, jako tady. Potom zarámujete záběr tak, aby vaše postava byla na jednom ze čtyř průsečíků. Používání pravidla třetin je běžný postup pro vytvoření zajímavějších a přirozenějších kompozic. Využijte další cvičení, k bližšímu seznámení se základními typy záběrů a rámování.