První veřejná nabídka akcií (IPO)

V poslední nabídce... v posledním videu, ne v poslední nabídce. Myslím, že to bylo tak trochu obojí. Ukončili jsme řadu B. Vrátili jsme se zpět k vyjednávání. Prošli dalším cyklem financování rizikovým kapitálem. A získali jsme dalších 10 milionů dolarů, které nám pomohou vybudovat webovou stránku, udělat nějaký marketing a najmout víc inženýrů a dalších zaměstnanců. A abychom to udělali, museli jsme prodat milion akcií. V podstatě jsme je prodali za 10 dolarů za akcii. A po této nabídce, naše ocenění před investicí bylo 30 milionů dolarů a ocenění po investici je nyní 40 milionů dolarů. To je hodnota našich aktiv... myslím tím webovou stránku, to je subjektivní ocenění. A dostal jsem dopis, kde se mě ptají, jak to oceňujete? A to celé je předmět pro další videa. A já je udělám. Časem udělám videa o ocenění. Ale než se k tomu dostanu, je třeba nejprve pochopit kapitálovou strukturu a jak obecně fungují kapitálové trhy. Takže to budeme dělat teď. Mimochodem, poté, co jste dostali 10 milionů dolarů... předtím jste měli 30 milionů dolarů, dostali jste 10 milionů dolarů, vaše ocenění po investici je 40 milionů dolarů. A museli jsme proto emitovat navíc milion akcií. Takže před získáním peněz jsme měli 3 miliony a nyní máme 4 miliony akcií. Nakreslím, jak vypadá naše rozvaha. Měli jsme 1 milion dolarů a poté jsme získali dalších 10 milionů dolarů. Takže, když se podíváme na levou stranu naší rozvahy, máme 11 milionů dolarů v hotovosti a máme naši webovou stránku a duševní vlastnictví. Třeba máme nějaké patenty. Můžete to nazvat aktiva firmy. Myslím, že můžete říct nepeněžní aktiva, ne? To je hotovost. Nepeněžní aktiva. A některá z nich mohou být nehmotná jako značka. Nebo jsme udělali drobnou akvizici jiných lidí. A uděláme o tom více videí o skutečném principu akvizic. Ale dostali jste nápad. Toto všechno jsou ostatní aktiva firmy, cokoli to je. A potom na straně vlastního jmění, protože nemáme žádné závazky, takže v tomto případě se budou aktiva rovnat vlastnímu jmění. V rovnici na straně vlastního jmění máme jen 4 miliony akcií. 1/4 jsme dali člověku z řady B, 1/4 člověku z řady A. Koupil milion akcií, myslím, že to bylo 7,50 dolarů za akcii. Potom andělský investor nám dal milion akcií, myslím, že 5 dolarů za akcii, to byl anděl. A potom jsem tu já a moji kamarádi. Rozdělili jsme si tu poslední čtvrtinu, první milion akcií na 5 částí. A pokud bych chtěl zakreslit moje bohatství, stále mám 200 000 akcií. A můžeme v tom pokračovat. Můžeme dostat řadu C a řadu D, abychom mohli pokračovat. Ale řekněme, že pár dalších lidí se rozhodlo prodávat ponožky na internetu. A uvědomili jsme si, že se to stává velmi konkurenční. A skutečně je chceme vyzvat. A být si jisti, že jsme dominantní hráč. Protože jsme zjistili, že kdo získá největší podíl na trhu nejrychleji, se stane Amazon.com a všichni ostatní se stanou vedlejšími hráči a všichni skončí s podnikáním. Takže v této situaci má velikost své výhody. Nechceme dělat tyto bezvýznamné nabídky 10 milionů dolarů a 20 milionů dolarů. Chceme to udělat ve velkém. Řekneme, víte co? Chceme masívně rozšířit naši firmu. Budeme tvrdě tlačit na marketing. A tak chceme získat mnoho peněz. Řekněme... vymyslím si číslo... chceme získat, nevím, chceme získat 50 milionů dolarů. 50 milionů dolarů, které investujeme do podnikání a uděláme nějaký tvrdý marketing. A stane se to v době... řekněme, je to rok 1999. Akciový trh se žene kupředu. Lidé by se velmi rádi dostali k takovým věcem. Takže řekneme, hele, uděláme první veřejnou nabídku akcií. A to má dvě výhody. První je ta, že budeme schopni získat hodně peněz, aby firma mohla investovat třeba do výstavby distribučních center nebo do marketingu, o kterém jsem mluvil. A druhá výhoda je ta, o které nebudeme moc mluvit na představenstvu, ale všichni tito lidé drží tyto akcie. Já mám 200 000 akcií. Andělský investor má milion akcií. A nemohou s nimi moc, co dělat, ne? Třeba andělský investor, třeba měl drahé rozvodové vyrovnání a teď musí platit alimenty a ve skutečnosti nemá hotovost. Nemůže s těmi akciemi nic dělat, ne? Stejná věc s investory rizikového kapitálu. Tito investoři rizikového kapitálu jsou odpovědni svým investorům. A ti mohou říct... jako tento investor rizikového kapitálu může říct, víte co? Koupil jsem tyhle akcie za 7,50 dolarů za akcii a potom přišel tenhle člověk a koupil je za 10 dolarů za akcii, takže už jsem dostal 33% výnos z mé investice. Ale na investory to moc nezapůsobilo, protože vy stále držíte akcie. Nemůžete skutečně říct, že mají hodnotu 10 dolarů dokud je opravdu neproměníte na 10 dolarů. Nebo neproměníte na skutečnou hotovost. Takže tím, že uděláme první veřejnou nabídku akcií, najednou všichni hráči budou mit likviditu. Což znamená, že mohou vyměnit, cokoli mají, včetně mě samotného. Takže mohou vyměnit, co mají, za skutečnou hotovost, pokud potřebují. Takže jak to funguje? Šel bych do investiční banky, ačkoli nyní se všechny změnily na komerční banky. Ale mluvíme o světě před rokem 2008. Šel bych do investiční banky a řekl bych... pravděpodobněji by oni přišli za mnou a řekli, hele lidi, můžete právě teď získat hodně peněz na veřejných trzích. Proč neuděláte první veřejnou nabídku akcií? A za chvilku si uvědomíte, proč jsou tak horliví. A já řeknu jasně. Můžeme získat spoustu peněz. A taky budeme v tisku, takže to bude marketing zadarmo. Řeknu jasně, všechno to připravte. Takže co oni udělají je, že tam bude hlavní upisovatel. Napíšu to: hlavní upisovatel. A to je vlastně osoba, která dělá vešekrou právní agendu. Zaregistrují dokumenty popisující firmu na Komisi pro cenné papíry a burzy v USA. Udělají modely a projekce a vše ostatní. A pak také budou mít lidi kroužící kolem nich, ostatní banky. A vytvoří syndikát. Syndikát je skupina bank, které pracují společně, aby zvládli větší transkace, než by každá z nich byl ochotna zvládnout sama. A tak to rozptýlí mezi ně i riziko. Takže v konečném součtu, co banky dělají jiného než veškerou právní agendu. Ohodnotí firmu a potom půjdou za všemi svými klienty. Takže všichni, kteří obchodují prostřednictvím banky, všichni institucionální klienti, všechny zajišťovací fondy, kteří mají hlavní makléřské účty v těchto bankách. A jen abyste věděli hlavní makléřský účet je stejný jako makléřský účet, ale je to makléřský účet pro velké hráče. Je to makléřský účet pro lidi spravující 100 milionů dolarů a ne jejich e-trade účet. To je vše, co je hlavní makléřství. A oni půjdou za těmito lidmi a řeknou jim, hele máme žhavou první veřejnou nabídku akcií, socks.com. A udělali jsme modely a myslíme si, že je to trh s 5 miliardami dolarů. Myslíme si, že tahle firma má hodnotu... nejméně 100 milionů dolarů ve své současné podobě. Takže znovu jsem si uvědomil, myslím, i když teď děláme trochu něco jiného, všechny ostatní věci byly v podstatě... můžete je nazvat soukromé nabídky akcií. Nebo svým způsobem soukromé investice. Vlastně toto byly prodeje soukromého kapitálu. A vím, že toto slovo se hodně používá - soukromý kapitál (private equity). A to je v podstatě, co je rizikový kapitál. Ačkoli normálně, když lidé mluví o soukromém kapitálu, nemluví o rizikovém kapitálu. A udělám o tom celé video. Ale rizikový kapitál je v zásadě soukromý kapitál, ne? Protože tyto akcie, které prodáváte, nejsou obchodovány na veřejné burze jako Newyorská burza cenných papírů nebo NASDAQ nebo něco takového. V každém případě zpět k tomu, co jsme dělali. Tihle lidé, tyhle banky jdou za svými klienty a řeknou, hele, mám tuhle novou žhavou emisi. A budou svým způsobem odhadovat citlivost. Budou mluvit s klienty, budou mluvit mezi sebou a řeknou, víte, jaká je poptávka. A v podstatě přijdou s nějakou cenou, což je vlastně tak vysoká cena... chtějí vysokou cenu, protože samozřejmě jako firma, chci akcie prodat za co nejvíc, je to možné. Ale oni nechtějí tak vysokou cenu, že by se akcie neobchodovala. Většina bank, vy chcete, aby vaše první veřejná nabídka akcií vypadala takto. Toto je první den obchodování, toto je cena vaší první veřejné nabídky akciíí. Oni chtějí, aby to vypadalo takto, takže v budoucnu až tam bude první veřejná nabídka akcií, lidé se k ní budou chtít dostat. Pokud toto je první veřejná nabídka akcií... pokud akcie udělala tohle, pokud začala prudce klesat, zaprvé lidé ztratí zájem o první veřejnou nabídku akcií obecně. A potom začnou být lidé podezřívaví ohledně téhle firmy. A udělám o tom celé video. Takže jak to funguje? Oni řeknou, hele, chcete získat 50 milionů dolarů, můžete to udělat několika způsoby. My řekneme, hele, jsme ochotni emitovat další... přemýšlím, jak nejlépe to vystvětlit... jsme ochotni emitovat dalších 10 milionů akcií, ne? A nekreslím to proporcionálně. Řekněme, že jsme ochotni emitovat dalších 10 milionů akcií a toto by mělo být o hodně vyšší, protože tohle jsou 4 miliony. Jsme ochotni emitovat dalších 10 milionů akcií, kolik za to můžeme dostat? A tihle bankéři hovoří v podstatě s trhem a mluví mezi sebou. Říkají, hele, myslíme, že můžeme tyhle lidi ocenit a uděláme to o trochu níže, než je jejich skutečná hodnota. Ale myslíme si, že trh pochopí, že ve skutečnosti mají tito lidé hodnotu, nevím, mají hodnotu 80 milionů dolarů v současné hodnotě, ne? Což v podstatě říká, že před tím než jsme získali peníze, máme 80 milionů dolarů a 4 miliony akcií. Takže mluví o akcii za 20 dolarů. Takže pokud budeme emitovat dalších 10 milionů akcií za cenu 20 dolarů za akcii, ve skutečnosti získáme 200 milionů dolarů. Ve skutečnosti kvůli... takže nemusím upravovat svůj výpočet... řekněme, že je to, kolik jsme chtěli získat, 200 milionů dolarů. V zásadě co tito lidé udělají, naše představenstvo emituje tyto nové akcie. A potom tento syndikát bank vedený hlavním upisovatelem je prodá svým makléřským klientů. Zejména institucionálním investorům, ale mohou to být nějací vybraní bohatí lidé. Pokud neholdují první veřejné nabídce akcií, můžete být třeba také vyzváni. A všechno jim to prodají. A vy se ptáte, proč to dělají? Proč dělají všechnu tuto práci pro firmu, pomáhají jim získat 200 milionů dolarů? A namáhají se s právní agendou a museli dát dohromady tým třeba 10 lidí. A museli dělat modely a pravděpodobně jim to trvalo 2 nebo 3 měsíce. To je spousta práce, co za to všechno dostanou? Ve skutečnosti dostanou provizi. A tato provize alespoň historicky byla 7 % z nabídky. 7 % z nabídky. A teď už začínáte chápat, proč na dobrém trhu, když můžete dělat tyto věci, proč se v minulosti vyplatilo být investiční bankéř. Protože 7 % z 200 milionů dolarů... a upřímně není to o tolik víc práce udělat nabídku na 200 milionů dolarů, než udělat nabídku na 20 milionů dolarů. Je to pravděpodobně nastejno. Ale 7 % z 200 milionů dolarů je 14 milionů dolarů. Takže ve skutečnosti tito lidé neuvidí 200 milionů dolarů. Uvidí 200 minus 14 milionů. Takže uvidí 186 milionů dolarů. A tito bankéři si rozdělí 14 milionů dolarů. A to je pravděpodobně práce za 2 měsíce pro zhruba 10 lidí. Takže si dokážete představit... a samozřejmě mají celou banku, která je podporuje a mají všechno tohle... ne každý to může dělat. Musíte mít to, co nazývají distribuce drobných klientů. Musíte mít nějaké klienty, kterým můžete akcie prodat, abyste se vlastně zbavili 10 milionů akcií. Vidíte, že je to docela výnosné podnikání. Takže to je první veřejná nabídka akcií. Poprvé firma prodává akcie veřejnosti, není to jen soukromým investorům. A obvykle při první veřejné nabídce akcií, ačkoli tomu tak není vždy, tito lidé neprodají tolik akcií, kolik by chtěli. Jsou obvykle blokovány po určitou dobu, protože to nevypadá dobře, když zejména zasvěcené osoby... to byly zakladatelé firmy... ve skutečnosti prodávají své akcie. Ale o 6 měsíců později mohu jít a prodat své akcie. Třeba pokud to budu dělat po malých částkách, mohu je prodat na NASDAQ. A dostanu veřejně obchodovanou cenu, takže v daný den vím přesně, jakou mají moje akcie hodnotu. A to je důležité si uvědomit. Protože často, když si lidé kupují akcie, říkají, investoval jsem do téhle firmy. No svým způsobem. Když normálně koupíte akcie na burze jako Newyorská burza cenných papírů, jen si kupujete akcie od někoho jiného. Nekupujete si akcie od té firmy. Takže když platíte 100 dolarů za akcii IBM... už nemám místo. To je, proč jen mluvím a nekreslím. Smažu toto. Taky už nemám čas. Ale myslím, že toto je důležité. Když si kupujete akcie od někoho jiného... když dám 100 dolarů a dostanu akciový certifkát IBM, většinou, pokud bych to udělal dnes, jen jsem... toto jsem já s knírkem... dostávám to od nějakého jiného člověka, ne? Možná je šťastný, protože dostal 100 dolarů. Nakreslil jsem mu cylindr. A to se stává na akciovém trhu každý den. Když si koupím toto, ve skutečnosti neinvestuji do IBM. Jen si kupuji peníze.... jen si kupuji akcie od nějakého člověka. Jen si vyměňujeme akcie. V první veřejné nabídce akcií, pokud jsem jeden z investorů v první veřejné nabídce akcií... toto jsem já... v této situaci mých 100 dolarů... Obchodujeme se socks.com. Třeba tohle je jejich burzovní symbol SOCK. Tentokrát to ve skutečnosti dostane firma. Ve skutečnosti to dostane... nebo v tomhle případě webová stránka. Samozřejmě, že 7 % je přesměrováno k investičním bankéřům. Takže když nakupujete z první veřejné nabídky akcií, skutečně do určité míry investujete. Stejně jako u rizikového kapitálu. Skutečně investujete do firmy. Vaše peníze budou použity firmou, aby najala lidi a postavila továrny a dala dohromady webovou stránku a marketing. V tomto případě, v podstatě obchodujete akcie na sekundárním trhu. Sekundární trh znamená, že to nejde skutečné firmy. Jen to dostane jiný akcionář, který si to koupil před vámi. Mimochodem, opravdu jsem překročil časový limit. Uvidíme se v příštím videu.