Objektivy

Už jsme zjistili, že pokud chceme vytvořit velmi jasný obraz, musíme použít velkou clonu. Když jsme to ale zkusili, obraz byl rozostřený, protože paprsky z různých bodů scény se na obrazové rovině rozšířily na větší oblast. Tady máme příklad: paprsky míří z pravé strany a jsou rovnoběžné, jako kdyby jejich zdrojem byl vzdálený objekt, například Slunce. Kdyby clona byla malá, paprsky by ozářily pouze malé místo na obrazové rovině. Aby fungovala větší clona, všechny paprsky musí mířit na malý bod, nesmíme o žádný přijít. Chceme, aby se paprsky lámaly. Co použijeme, když chceme lámat světlo? Objektiv s čočkou uvnitř. Pokud na foťák připevníme objektiv, paprsky se budou soustředit na jeden bod, asi takto. Bodu, do nějž se paprsky sbíhají, říkáme „ohnisko“. Tvar a zkreslení objektivu ovlivňují, jak ostře se paprsky lámou. Pokud zvětšíme zkreslení objektivu, paprsky se budou soustředit do bodu blíže objektivu. Pokud zkreslení zmenšíme, budou se soustředit na vzdálenější bod. Chceme, aby se paprsky soustředily přesně na obrazovou rovinu. Tak dosáhneme ostrého obrazu. Pro konkrétní vzdálenosti mezi objektivem a obrazovou rovinou existují objektivy či zkreslení, které soustředí paprsky na obrazovou rovinu. Vzdálenost, na kterou objektiv tyto paralelní paprsky soustředí, nazýváme „ohnisková vzdálenost“ objektivu. Například objektiv, jenž paprsky soustředí blízko u clony, má široké zorné pole. Takovému objektivu se říká „širokoúhlý“. Například 28mm objektiv, který právě používáme, má ohniskovou vzdálenost 28 mm a zachycuje obraz s širokým zorným polem. Existují také objektivy, které paprsky soustředí dále od clony. Takovým objektivům se říká „teleobjektiv“. Například 120mm objektiv, který právě používáme, má ohniskovou vzdálenost 120 mm. Zachycuje výřez obrazu, jak můžete vidět nyní. 50mm objektiv, který používáme právě teď, nabízí přirozenější perspektivu. Film nebo obrazový snímač pro každý objektiv vyžaduje určité množství světla, aby dokázal správně zachytit obraz. Málo světla způsobí temný obraz, naopak příliš mnoho světla obraz přepálí. Množství dopadajícího světla řídíme změnou velikosti clony. To také měříme v milimetrech. Některé fotoaparáty, třeba tento, umožňují nastavit clonu pomocí kroužku. Čísla na kroužku ale nejsou milimetry. Říká se jim „clonové číslo“. Clonové číslo je poměr ohniskové vzdálenosti a velikosti clony. Pokud chceme použít 25mm clonu na 50mm objektivu, clonové číslo nastavíme na hodnotu 2. 50 mm děleno 25 mm se rovná 2. Clonové číslo je užitečné, protože říká, kolik světla se dostane na snímač, nezávisle na ohniskové vzdálenosti objektivu. Pokud bychom například clonové číslo na 100mm objektivu nastavili na 2, dostali bychom stejné množství světla jako na 50mm objektivu s clonovým číslem nastaveném na 2. Clonové číslo je důležitý pojem. Tady se na chvilku zastavíme, abyste si jej mohli procvičit v dalším cvičení. Abyste věděli, právě jsem fotil s clonovým číslem na 2.