Slovníček: Obrazové vyjadřování

Hlavní momenty: klíčové momenty, které předávají podstatné body příběhu.

Barvy: používáme k dotvoření nálady nebo předání emoce a k tomu, abychom oko diváka navedli k určité části záběru - abychom tuto část záběru zdůraznili.

Doplňkové barvy: barvy, které jsou k sobě v protikladu (podle teorie barev) a hodí se k sobě.

Obrazová kompozice: skládání vizuálních prvků v prostoru.

Skicy/nákresy: zachycují klíčové momenty tvého filmu. Později se doladí, doplní se barvy, světlost apod.

Kontrast: rozdíl mezi sousedními světlými a tmavými barvami.

Kontrastní barvy: barvy, které jsou na opačných stranách barevného kola, na barevném kole jsou od sebe co nejvzdálenější.

Linie/čára: značí vzdálenost mezi dvěma body nebo dráhu bodu, který je v pohybu. Může mít různou tloušťku, směr a délku.

Lineární perspektiva: iluze prostoru nebo hloubky dosažená vhodným rozmístěním čar a objektů a upravením jejich tloušťky a velikosti.

Čáry činnosti: pomyslné čáry od páteře postav, které naznačují ráznost a směr pohybu. Naznačují pohyb tím, že vedou postavu nebo objekt do jiné pozice.

Pohybové čáry: vedou od objektu po jeho dráze pohybu, aby to vypadalo, že se pohybuje.

Tvar: dvourozměrná uzavřená plocha.

Silueta: obrys předmětu nebo postavy.

Rychlostní čáry: jednoduchý způsob, jak naznačit pohyb.

Náčrtek scény: rychlé náčrtky, které ukazují záběry filmu a to, jak půjdou za sebou. Jsou přípravou k pozdější animaci.

Bod napětí: místo, kde se setkávají tmavé a světlé hodnoty a vytváří bod, který přitahuje zrak diváků.

Tónování: nebo také stínování - úprava světlosti/tmavosti všech prvků záběru - vedou zrak diváka a utváří specifickou náladu.

Střed prostorového zobrazení: bod na horizontu, ke kterému vedou čáry a zdá se, že tam mizí.

Vizuálně podobné barvy: barvy, které jsou na barevném kole blízko u sebe.